Počet kupců realit klesl v Česku o devadesát procent
Frontu na nedostatkové zboží připomínaly až do začátku letošního roku obchody s komerčními realitami v Praze. K mání toho bylo málo a o každý objekt soupeřily desítky kupců. Dnes, v době finanční krize, se situace obrátila. „Na prodej je prakticky cokoliv,“ říká Richard Curran, ředitel české pobočky mezinárodní realitní společnosti CB Richard Ellis. Ale kupců se nedostává. Jedni nemají peníze, druzí vyčkávají na pokles cen a další jsou značně vybíraví. Obchod s komerčními realitami v Česku se téměř zastavil.
Počet investorů do kanceláří, skladů, obchodních center a dalších komerčních nemovitostí se dle statistik společnosti King Sturge za poslední rok kvůli krizi na světových trzích propadl v Česku a ve střední Evropě až o devadesát procent. Od ledna do září bylo v Česku uzavřeno patnáct obchodů v celkové hodnotě 851 milionů eur, tedy zhruba za 20,7 miliardy korun. To znamená meziroční pokles o 64 procent.
Chybějí peníze
Příčinou silného poklesu poptávky je nedostatek peněz, protože banky výrazně omezily působení na realitních trzích a vyčkávají. Mírné zlepšení by prý mohlo přijít až ve druhé půli příštího roku. Tehdy se totiž ti, co hotovost mají a vyčkávají na snížení cen, zřejmě konečně dočkají.
„Nynější situaci na českém trhu lze porovnat se situací ve Velké Británii na počátku 90. let 20. století, kdy se tamější realitní trh kvůli nedostatku likvidity víceméně zastavil. Obnova nastala poté, co banky začaly znovu půjčovat peníze,“ tvrdí Angus Wade, ředitel tuzemské pobočky King Sturge. „Podle mého názoru bude možné pozorovat první známky oživení českého realitního trhu v polovině roku 2009, k celkovému zlepšení situace by mělo dojít až v roce 2010,“ dodal. Míra očekávaného oživení během příštího roku by se však podle Dušana Šťastníka z King Sturge neměla přehánět: „Mluvíme totiž o oživení ze stavu, kdy se neděje nic.“
Ještě v roce 2007 se prý na tuzemském a středoevropském trhu pohybovalo přes sto aktivních investorů. Dnes jich zůstalo pouze několik, zejména německých investičních fondů. Mezi ně patří například DEGI, SEB Immobilien, DEKA nebo Generali Lend-Lease. Tyto fondy se prý vyznačují velice opatrným přístupem k investicím. „Mají panickou hrůzu z jakéhokoli rizika,“ upřesňuje Šťastník. Nakupují proto jen nejkvalitnější nemovitosti. V letošním roce například DEGI získal kancelářská centra na pražském Smíchově nebo Chodově. Jako příležitost ke vstupu na trh naopak údajně pojímají krizi takzvané fondy oportunistické, které pocházejí hlavně z Velké Británie a z USA. Vyhledávají nemovitosti za výhodnou cenu a nebojí se vyššího rizika. Za to však také požadují lepší výnosy. Jejich základní strategií je koupit levně a prodat dráž. V současnosti v Česku prý výrazněji nenakupují. „Zatím stále čekáme na první velkou akvizici,“ poznamenává Šťastník. Jako příklad tohoto druhu fondů uvádí EUROPA Capital, APOLO Real Estate nebo Carlyle Real Estate.
Nepůjčíme, nekoupíme Výrazný pokles investiční aktivity není dobrou zprávou pro developery. Prodej projektů je pro ně totiž jednou z hlavních možností, jak získat peníze na dokončení nynějších a rozvoj nových projektů. Banky jim nyní kvůli krizi silně ztížily přístup k novým úvěrům. Developerům, jak tvrdí analytici z King Sturge, stačilo dříve pět až dvacet procent vlastních peněz, nyní jich prý banky vyžadují třicet až padesát procent. Finanční domy navíc vyžadují například větší množství nájemců sjednaných předem. „Dříve stačilo nula až patnáct procent předpronájmů, nyní je to v průměru třicet procent a tato hodnota může v některých segmentech ještě vzrůst,“ konstatují analytici. „Vyšší procento požadovaných předpronájmů výrazně omezí výstavbu nových projektů připravovaných na spekulativní bázi, tedy bez předem známého hlavního nájemce,“ dodává Ondřej Novotný z King Sturge.