Co přesně se stalo oné noci před třemi a půl roky, ví jen několik polských inženýrů a politiků. Jisté nicméně je, že masivní zával zeminy a uhlí, který 26. září 2016 postihl hnědouhelný velkolom Turów fungující pár stovek metrů od české hranice, pohřbil i několik strojů. A Liberecko si naplno uvědomilo, jak moc je závislé na podzemním jezeru pitné vody, v němž v důsledku divoké polské těžby rychle klesá hladina.
Ochrana životodárného pohraničního zdroje se od té doby stala jednou z priorit v česko-polských vztazích. I proto chtěla Praha dohlédnout na proces, kterým chce Polska Grupa Energetyczna (PGE) prodloužit těžbu ve velkolomu Turów, aby měla dostatek uhlí pro přilehlou elektrárnu.
Dosavadní povolení končí letos 30. dubna.
Varšava však svého souseda obešla.
V době, kdy se hlavní pozornost soustředí především na řešení čínské chřipky, kývla polská vláda na koncesi těžby až do roku 2026. Informace se na úřední desce polského ministerstva pro klima objevila v pondělí 23. března.
„Proti nezákonnému prodloužení těžby jsme se bránili všemi dostupnými prostředky, ale jak je vidět, polská strana si jednoduše dělá, co se jí zlíbí“ naštval se třeba Jiří Lofelmann, radní Libereckého kraje.
„Věříme, že nyní Evropská komise bezodkladně zahájí řízení pro porušení práva proti Polsku a věc předloží Evropskému soudnímu dvoru, který je naše poslední naděje“ popisuje Lofelmann, jak se chce nyní kraj bránit.
Čerstvé rozhodnutí překvapilo i pražské ministerstvo životního prostředí. Podle jeho mluvčí Petry Roubíčkové se jim ani české ambasádě v Polsku dosud nepodařilo s nikým z varšavského ministerstva pro klima spojit. „Dozvěděli jsme se to oklikou, s ministerstvem se nedá zkontaktovat, nikdo tam teď nepracuje“ oznámila Roubíčková minulý čtvrtek.
Napíchli se k sousedům
Pokračování těžby a výroba elektřiny z uhlí v Turówě znamená pro Českou republiku hned několik špatných zpráv. Od těch možná méně důležitých, jako jsou třeba ostrá záře ze skleníků u elektrárny rušící noc v celém česko-německo-polském trojmezí či neustálé hučení rypadel a dlouhých dopravníků, přes zásadně zhoršené ovzduší až po zmíněný nedostatek podzemní vody.
K zatím nejdrastičtějšímu skoku hladiny tady došlo během osmdesátých a devadesátých let. Při zběsilém vykrajování hnědého uhlí z krajiny polští havíři odčerpávali důlní vody takovým tempem, že se úroveň podzemních zásob na českém území snížila až o 60 metrů.
V posledních letech se potíž ještě zvýraznila kvůli suchým rokům a nedostatku povrchových vod. A také proto, že se některé obce doslova ocitly na dně - z jejich podzemních vrtů se vytratila veškerá zásoba vody. Řada lidí už dnes nemá vlastní zdroj vody a musí se „napíchnout“ k sousedům.
Obtíž navíc dál bobtná, bez životodárné tekutiny by se mohla ocitnout celá oblast na české straně hranice se 40 tisíci obyvateli.
„Pokračující těžba bude mít pro podzemní zásoby katastrofální důsledky, další voda se navíc při těžbě odvádí z lomu pryč“ řekl už dřív Petr Olyšar, ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti.
Frýdlantský výběžek má dnes zřejmě jedinou možnost, jak do budoucna nepřijít o vodu úplně. S největší pravděpodobností budou zdejší vesnice využívat vodu z přehrady Josefův Důl v Jizerských horách.
Ta do regionu přiteče více než čtrnáct kilometrů dlouhým přivaděčem, jehož minimální cena by měla překročit jednu miliardu korun.
Horníci si oddechli
Sám polský průmysl rozhodnutí ministerstva pro klima vítá. „Prodloužení povolení k těžbě je dobrou zprávou nejen pro téměř patnáct tisíc zaměstnanců. Je to rovněž dobrá zpráva pro miliony polských rodin, které zásobuje elektřina z Turówa.
Pokračování těžby znamená zvýšení energetické bezpečnosti, která je dnes stále důležitější,“ prohlásil Robert Ostrowski ze státní společnosti PGE.
Schválených šest let těžby a rozšíření velkolomu - podle předběžných informací by se obří rypadla měla ponořit do hloubky 80 metrů a plocha Turówa se zvětší až o třetinu, čímž se velmi přiblíží k českým hranicím - je však pouze prvním krokem. PGE počítá s fungujícím lomem i elektrárnou až do roku 2044, kdy by mělo dojít k úplnému vytěžení zdejších zásob.
„Žádost o prodloužení těžby o šest let podala polská těžební společnost jako svůj plán B. Standardní posuzování vlivu na životní prostředíEIA totiž vzbuzovalo v Česku značnou kontroverzi a odpor lidí a česká vláda vydala k záměru nesouhlasné stanovisko. Proto si těžaři vedle původně požadovaných 24 let zažádali pro jistotu ještě o další, kratší povolení. Toto řízení bylo veřejnosti zcela uzavřeno, což považujeme za hrubé porušení práva“ sumarizuje Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně organizace Greenpeace.
Očekává se, že do sporu promluví Evropská komise. Podle informací českého ministerstva životního prostředí má v blízké době ve věci podniknout některé kroky. Ještě minulý pátek však nebylo jasné, jak konkrétně chce na ochranu Frýdlantského výběžku zasáhnout.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
