S negativními ohlasy se setkává dohoda eurozóny, která poskytne pomoc Kypru deseti miliard eur výměnou za jednorázové zdanění malých i velkých střadatelů. List Financial Times (FT) napsal, že "Evropa zpackala další záchranný plán", zatímco portál Eurointelligence tvrdí, že rozhodnutí vrátilo do Evropské unie nejistotu.
Sotva eurozóna začala směřovat správným směrem ve svém boji se stále se měnící dluhovou krizí, vrátila se ke své staré neřesti. „Když se její člen začal topit, nehodila mu záchranný pás, ale dala mu na krk mlýnský kámen,“ napsaly FT v redakčním komentáři. Listu vadí, že plán neprovází restrukturalizace kyperských bank a že přináší politická rizika.
„Co se úplně nepodařilo italskému politikovi Beppe Grillovi, zvládli ministři financí eurozóny jediným rozhodnutím v sobotu časně ráno. Tím, že zdanili i ty nejmenší vklady, přinesli opět nejistotu,“ napsal Eurointelligence.
Chudí zaplatí za bohaté
FT píší, že rozhodnutí porušilo ducha pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur. „Neodpustitelně tak zradilo ty, kdo mají nejvíc co ztratit a nejméně za něco mohou,“ píší FT.
Kritizují fakt, že plán nepočítá s „bezprostřední restrukturalizací bank a zřejmě nepostihne nepojištěné majitele velkého množství dluhopisů“. Podle britského listu by pojištěné vklady mohly být dostatečně chráněny větší daní na vklady nad 100 tisíc eur. „Toto je vědomé rozhodnutí, jak přimět chudé lidi, aby platili za bohaté,“ tvrdí FT.
„Je proto nutné mít podezření, že kyperští představitelé jsou odhodláni zachránit zbytky svého offshoreového modelu bankovnictví . Jako další ostrovní státy před nimi, Kypřané zjišťují, kdo platí za to, aby se přebujelý bankovní sektor udržel naživu,“ uvedly FT.
Politická rizika
Podobně Eurointelligence píše, že když kyperští představitelé byli při bruselských jednáních proti tomu, aby nebyly zdaněny vklady do 100 tisíc eur, tak se „zřejmě obávali svých zákazníků peroucích špinavé peníze“.
Podle FT je největší riziko plánu pro Kypr politické. „Předpis univerzálního utahování opasků kombinovaný s přístupem v rukavičkách k velkým investorům do bank je pro evropské voliče stále více toxičtější. Lídři právě přilili oleje do ohně,“ uzavřely FT.
Slabý a hromný bankovní sektor
Poněkud smířlivější je bruselský blog amerického listu The Wall Street Journal, podle něhož „vzhledem ke specifické situaci Kypru se slabým a ohromným bankovním sektorem … tak cestou nejmenšího odporu bylo zdanění vkladů“. Podle WSJ také připomíná, že Kypr je již třetí evropskou zemí, která nechala banky růst na několikanásobek své ekonomiky a šla ke dnu - po Irsku a Islandu.
Podle plánu dohodnutého v sobotu bude na vklady nad 100 tisíc jednorázově uvaleny daň 9,9 procent a na vklady pod touto hranicí 6,75 procenta. Kypr má zhruba 800 tisíc obyvateli a HDP kolem 18 miliard eur neprůhledný bankovní systém s vklady kolem 70 miliard eur. Mnohé z těchto vkladů patří Rusům a dalším cizincům.
O Kypru čtěte více:
Putin: Zdanění vkladů na Kypru je nespravedlivé a nebezpečné
Špičky eurozóny uklidňují: vklady už zdaňovat nebudeme
Kypřané v šoku ze zdanění vkladů - nečekali je ani politici
