Národní fronta se stala velkým vítězem francouzských regionálních voleb. Po nedělním druhém kole voleb si pravděpodobně připíše vítězství alespoň ve dvou regionech, napsal list Financial Times. Ať už to dopadne jakkoli: Tím, že získala téměř 30 procent hlasů, se stala nejsilnější politickou stranou v zemi.
Poprvé od roku 1945 se krajní pravice dostala do hlavního proudu. To představuje výzvu pro všechny ostatní politické hráče: sociální demokraty, konzervativce i liberální pravici.
Národní fronta má daleko k tomu, aby byla francouzskou verzí nizozemské Strany pro svobodu nebo Strany nezávislosti Spojeného království. Její xenofobie je mnohem extrémnější.
Strana podporuje program etnické diskriminace, který by vedl v případě zavedení do praxe ke střetu na etnické i náboženské rovině. Její nefunkční hospodářský program by způsobil recesi. A nevídaně by narostl počet problémů mezi Francií a zbytkem světa.
To je pravým důvodem, proč Socialistická strana dala stranou všechny ideologické spory a vyzvala své kandidáty, aby se stáhli z druhého kola ve všech regionech, v nichž má Národní fronta šanci zvítězit.
Ve Francii tradičně dominují politickým stranám vysoce postavení státní úředníci, kteří často dosáhli vzdělání na jediné elitní škole
To nejmenší, co mohli Republikáni udělat, bylo učinit stejnou výzvu. Tím, že nadále zůstává ve hře, promarnila hlavní francouzská konzervativní strana šanci zajistit porážku Národní fronty.
Co nám říkají zisky Národní fronty o politické situaci ve Francii? Nepochybně odhalují existenci velkého a rostoucího počtu voličů, kteří si už nepřejí, aby se u vlády střídala středopravá a středolevá strana. Chtějí sesadit celou dosavadní garnituru. Přitažlivé na Národní frontě je to, že používá slova, kterým lidé rozumějí, a slibuje návrat země do rukou „lidu“.
Pokud to vypadá jako chabý důvod pro to svěřit moc ve státě straně, která nemá žádné zkušenosti s jeho vedením, musíme si uvědomit, že francouzská politická elita stárne a její vůdci stojí v čele tři či více desítek let. Ze světa byznysu či jiných oblastí vstupuje do politiky jen málokdo, je to uzavřené prostředí.
Ve Francii tradičně dominují politickým stranám vysoce postavení státní úředníci, kteří často dosáhli vzdělání na jediné elitní škole - École nationale d'administration. Hlas pro Národní frontu je tak spíše než souhlasem s určitým politickým programem vyjádřením nespokojenosti s politickými elitami.
Nedůvěra v systém
Národní fronta je jiná. Dává kariérní příležitost kandidátům ze všech oblastí života - dělníkům, mladým městským profesionálům, ženám ze střední třídy. Je to právě tato otevřenost spíše než katastrofální politický program, kterou by měly středové strany napodobit. Téměř 80 procent Francouzů říká, že nedůvěřuje parlamentu a politickým stranám. Znovuobnovení důvěry je jedinou možností, jak zabránit úplnému zhroucení demokratického systému.
Konzervativní pravice musí navíc přijít se strategií, která sníží přitažlivost Národní fronty. Republikáni zahrnují mnoho ideologických proudů: vše od sociálního konzervatismu přes protievropský nacionalismus až po hospodářský liberalismus. Poslední z nich ale ve straně ztrácí stále více oporu.
Bývalý prezident Nicolas Sarkozy se snažil zavděčit oběma křídlům své heterogenní strany. Ale nefungovalo to. Kritika schengenského systému, který odstranil z vnitroevropských hranic kontroly, nebyla dostatečná, aby získala zpět voliče, kteří přeběhli k Národní frontě. A nepřilákala je ani tvrzení, že Francie ztratila svou duši kvůli zahraničním vlivům.
Konzervativní štěpení
K porážce krajní pravice bude potřeba více než líbivých výroků. Je třeba nabídnout v politice něco zcela nového. Bude to pravděpodobně znamenat zánik Republikánů, aby mohly z jedné ale vnitřně rozdělené strany vzniknout dvě odlišná pravicová uskupení.
Jedno z nich by usilovalo o větší evropskou integraci, svobodný trh a hospodářství a multikulturní společnost. Druhé by bylo reprezentantem neliberální demokracie, kterou prosazuje Národní fronta, v níž většina prosazuje svou vůli na úkor menšiny a udržuje Francii mimo globalizační procesy.
Oddělení těchto dvou směrů konzervativní ideologie by dalo první z nich šanci vzkvétat a druhé by zbavilo šance přivést Francii k úpadku, ze kterého již není návratu.
Čtěte také.
První kolo francouzských regionálních voleb vyhrála Národní fronta
Atentáty protimuslimské nálady neposílí, Francii sjednotí, míní politolog
Le Penovou čeká za výroky o muslimech soud. Přirovnala je k okupantům
