Není těžké vysvětlit, proč řecký premiér Alexis Tsipras masivně vyhrál referendum. Mnohem těžší je poznat, co se stane teď. Tsiprasovi oponenti se dopustili řady chybných úsudků sahajících od drobných po monumentální. Tři však prý doslova vyčnívají, soudí evropský komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau ve své analýze.
Největší chybou byla zjevně koordinovaná kampaň několika vysokých unijních politiků, podle nichž NE povede k odchodu Řecko z eurozóny, tedy ke Grexitu, píše Münchau. Zpráva z minulého týdne o tom, že představitelé eurozóny se snažili potlačit poslední analýzu Mezinárodního měnového fondu (MMF) o udržitelnosti řeckého dluhu také nepomohla. Zpráva v zásadě ukázala, že řecká vláda měla nakonec pravdu, když žádala ulehčení svého dluhu.
Druhou chybou kampaně za ANO bylo selhání vysvětlit, jak záchranný program mohl ekonomicky fungovat. Neexistuje žádná uznávaná ekonomická teorie, podle níž ekonomika, která má za sebou osm let krize, potřebuje nové kolo škrtů, aby se srovnala.
Monumentální chybou byla arogance
Třetí monumentální chybou byla arogance. Stoupenci ANO byli přesvědčeni, že to mají jisté. Stejně jako britská Labouristická strana před posledními volbami spoléhali na průzkumy, které, jak se ukázalo, byly ohromně nepřesné. Pohrdání demokracií a ekonomická negramotnost nejsou jen taktickými chybami. Tyto dvě „kvality“ jsou posledními ideologickými základy, na kterých spočívá evropský projekt. Řecko je připomínkou toho, že evropská měnová unie ve své nynější podobě je v základu neudržitelná. To znamená, že je potřeba ji spravit nebo v určité chvíli skončí.
Jaké jsou nyní možnosti? Jisté je, že dosáhnout jakékoli dohody bude teď ještě těžší. Řecká vláda se bude snažit o zcela odlišnou dohodu s méně škrty. Bude oprávněně usilovat o odpis dluhu, který bude odpovídat posledním výpočtům MMF.
Možnost Grexitu je velká
Je těžké si představit, že by většina v Německu s takovou dohodou souhlasila. Myslím, že jedinou možností, jak přimět Německo k jednání o odpisu dluhů, je zahájit platební neschopnost. Jiným způsobem k tomu nedojde a v takové chvíli je však možnost Grexitu velká.
Zřejmě nejrealističtějším řešením by byla dohoda, která by pokrývala pouze refinancování řeckého bankovního systému. Řecká vláda by byla v platební neschopnosti vůči svým věřitelům, kteří by přestali Řecku dávat další peníze. To by každému omezilo jeho závazky, ale i takové uspořádání sebou nese plno obtíží.
Neměli bychom ale považovat Grexit za volbu, kterou řecká vláda může nebo nemusí učinit. Grexit je něco, co se stane, když budou ostatní možnosti vyčerpány. Už jich mnoho nezbývá, uzavírá Münchau.
Čtěte také:
Evropa čeká, s čím po řeckém "NE" Tsipras přijde, Varufakis odstoupil
Řekové jasně odmítli požadavky věřitelů. Tsipras chce jednat o seškrtání dluhu
Chudé státy vzkazují Řekům: My jsme reformy provedli, proč ne vy?
Řecké škrty provázel o třetinu vyšší počet sebevražd
Tusk: Řekové nehlasují o konci v eurozóně, jednání v případě „ne“ nekončí
