Ministerstvo si chce více došlápnout na finanční instituce
Iniciativa ministerstva financí směrem k významnému zesílení regulace v bankovnictví, jak ji minulý týden oznámil Bohuslav Sobotka, není bleskem z čistého nebe a reakcí na zásah Úřadu pro hospodářskou soutěž v největších českých bankách. Sobotkův úřad zřejmě připravuje svůj zásah na finančních trzích již delší dobu, a nepůjde nejspíše jen o bankovní poplatky. V květnové Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2004, zpracované ministerskými úředníky, kterou má týdeník EURO k dispozici, se píše, že mají být například znovu vyhodnoceny „intervence státu na finančním trhu formou dotací a daňových úlev jak z hlediska jejich sociální a ekonomické odůvodněnosti, tak i z hlediska potřeby objektivizovat peněžní vztahy v hospodářství a posílit transparentnost finančního trhu.“
Poplatků se týká záměr analýzu finančních trhů za první polovinu roku 2005 “…zaměřit též na způsoby dosahování rychlého zisku v institucích poskytujících služby na finančním trhu z hlediska ekonomické odůvodněnosti i z hlediska ochrany trhu a jeho účastníků“.
Vypadá to, že sociální demokracii leží v žaludku kromě poplatků v bankách také daňové úlevy na hypotéky, životní pojištění či penzijní připojištění. A Josef Bednář jen předstihl předvolební aktivity připravované Bohuslavem Sobotkou.
Analýza ministerstva financí zároveň překvapila Českou národní banku, která naznačené postupy vůči bankovním subjektům údajně považuje tak trochu za zásah do vlastních kompetencí.
Raketové hypotéky.
Z analýzy MF vyplývají jinak poměrně zajímavé a dosud nepublikované informace o vývoji finančních trhů. V oblasti bankovnictví je pozoruhodný především loňský nárůst úvěrů domácnostem a živnostníkům. Díky tomuto nárůstu byl již smazán rozdíl mezi objemem úvěrů podnikům a domácnostem. Stav za rok 2004 je takový, že podniky čerpaly čtyřicet procent ze všech půjček poskytovaných bankami, ale občané to dotáhli již na téměř 34 procent. Sedmdesát procent z objemu půjček občanům pak tvoří úvěry na bytovou výstavbu. To zřejmě vede ministerstvo financí k závěru omezit daňové úlevy pro hypoteční zástavní listy.
Objem hypoték roste dramatickým tempem. V roce 2000 měli občané napůjčováno formou hypotečních úvěrů necelých třicet miliard korun. Loni to už bylo 137,28 miliardy, oproti roku 2003 činil přírůstek 41 procent.
Rozhodující podíl na trhu hypoték mají největší české banky. Vede Česká spořitelna s 31procentním podílem a na druhém a třetím místě jsou Komerční banka a Hypoteční banka ze skupiny ČSOB, které drží na trhu každá rovných 25 procent. Ministerstvo financí odhaduje, že i v příštích letech poroste objem hypoték tempem kolem čtyřiceti procent. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je totiž objem těchto úvěrů stále poměrně nízký. V poměru k hrubému domácímu produktu činí hypotéky zatím jen pět procent, zatímco průměr v patnácti starých členských zemích EU je 42 procent. Největší objem hypoték ve vztahu k HDP vykazuje Španělsko (50 procent) a Portugalsko (38 procent).
Na celkovém objemu bankovních aktiv se ze stále větší části podílejí rychle likvidní aktiva jako státní dluhopisy a úložky u ČNB. Podíl rychle likvidních aktiv činil v roce 2000 jen něco přes dvacet procent a loni už byl téměř na třiatřiceti procentech. To sice zlepšuje stabilitu bank, ale snižuje jejich ziskovost, pokud si nenajdou jiný, vysoce ziskový způsob investic. To se zřejmě stalo, protože zisky bank podle analýzy MF velmi solidně rostou. Zatímco v roce 2001 byl v celém bankovním sektoru zisk běžného období 17,12 miliardy korun, loni to bylo už 33,17 miliardy.
Zregulovat, až budou černí.
Odvodit, kde se tyto zisky rodí, je poměrně snadné. Zdroji pro úvěry jsou stále v rozhodující míře domácnosti. Z celkového objemu bankovních vkladů 1583 miliard korun činí úspory domácností 952 miliard, to znamená něco přes šedesát procent. Vklady firem jsou s velkým odstupem na druhém místě s podílem 19,75 procenta. Význam bank však pomaličku klesá ve prospěch pojišťoven, penzijních fondů a podílových fondů. Z mezinárodního srovnání však vyplývá, že objem hotovosti a depozit ve struktuře úspor je stále neporovnatelně vyšší než ve vyspělých západoevropských zemích. Úrokové marže jsou přitom v případě domácností pořád poměrně vysoké. Zatímco průměrný úrok z vkladů činil 1,41 procenta, sazby z úvěrů domácnostem byly loni na úrovni 7,96 procenta. Průměrný úrok ze spotřebitelských půjček však dosáhl 14,87 procenta. Zpráva ministerstva financí v této souvislosti konstatuje, že to má částečně objektivní charakter, daný velkým počtem drobných úvěrů a větším úvěrovým rizikem. Přesto je v dokumentu uvedeno, že „Nejvíce diskutovaným problémem finančního trhu roku 2004 se stala poplatková politika finančních subjektů, které zneužívají svého výrazně silnějšího postavení ve vztahu ke klientům. Zejména poplatková politika stavebních spořitelen, hypotečních bank a komerčních bank vyvolala silnou diskusi o potřebě zesílení role státu jako regulátora při ochraně spotřebitelů. Současné finanční produkty jsou již natolik složité a specifické, že Česká obchodní inspekce ani organizace na ochranu spotřebitele již nedokážou účinně reagovat. Regulátor za přispění antimonopolního úřadu tak bude muset nastavit jednoznačná pravidla, zajišťující dostatečnou ochranu klientů, která však současně neohrozí stabilitu finančního trhu.“
Když investice, tak do akcií.
Na kapitálovém trhu se, jak říká analýza, projevuje velmi odlišný vývoj na trhu dluhopisů a akcií. Zatímco s dluhopisy se obchoduje méně a méně, akciový trh loni opravdu kvetl. Objem obchodu dluhopisů činil 692,5 miliardy korun, což představuje pokles o 37,6 procenta. Trh akcií prudce stoupal. Pražská burza zobchodovala akcie za 479,7 miliardy, což je přírůstek o 86,4 procenta. Tržní kapitalizace obchodovaných společností se při tom zvýšila o neuvěřitelných 51,4 procenta. Burzovní index PX 50 skočil z 659,1 bodu na 1032 bodů a MF upozornilo, že Evropská centrální banka projevila obavu, zda nejde o cenovou bublinu.
Fondy pod kontrolou.
V sektoru kolektivního investování také nevládne zrovna ostrý konkurenční boj, protože trh je velmi koncentrován. U domácích fondů na trhu působí čtyři subjekty, které zaujímají 95,5 procenta trhu. Jde o Investiční společnost České spořitelny s podílem 54,1 procenta, na druhém místě je Investiční kapitálová společnost KB s 21,75 procenta, následuje ČSOB investiční společnost s 11,8 procenta a Pioneer a 7,85 procenta. Objem investic, které tyto čtyři společnosti spravují, činí více než 105 miliard korun.
Konkurencí by jim mohly být zahraniční fondy, které loni v ČR posbíraly už šedesát miliard. Největším distributorem podílových listů zahraničních fondů je ale v tomto případě ČSOB s podílem na trhu 56,74 procenta. Že by kolektivní investování bylo další štací pro kontrolory Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže?
Pozoruhodné výsledky má také sektor penzijních fondů, kde již spoří 62,5 procenta práceschopného obyvatelstva. Ministerstvo financí však stále není spokojené, protože průměrný příspěvek činí jen 397 korun měsíčně a věková struktura, kde dominují účastníci starší padesáti let, neslibuje šanci, že by penzijní připojištění sehrálo významnější roli v zajištění lidí ve stáří.
Ještě lichva.
Doporučení z analýzy kromě velmi kontroverzního záměru cenové regulace v drobném bankovnictví a přehodnocení daňových úlev poskytovaných k hypotékám a dalším finančním produktům obsahuje i další body. Například by se činnost orgánů provádějících dozor měla zaměřit na potírání lichvy. Rovněž se má pokročit ve sporném záměru oddělování majetku penzijních fondů od majetku správce či má být provedeno vyhodnocení vlivu takzvaného evropského pasu pro finanční instituce na domácí trh a dokončena právní úprava pro sloučení dohledových orgánů.
