Integrace v srdci Evropy Možná si ve vašich myšlenkách vysloužím „ne, už zase“, když věnuji své úvodní slovo 10. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Musím ale neúnavně zdůrazňovat, že pád železné opony před 25 lety a rozšíření EU v roce 2004 byly úspěšnými etapami historie střední Evropy, tak dlouho, často a těžce zmítané dějinami 20. století. V oslavách spojených s výročím vstupu České republiky do EU ovšem vidím především pracovní závazek.
Vstupem České republiky do EU v roce 2004 se otevřely trhy, vstupem do schengenského prostoru padly hraniční závory mezi našimi zeměmi. S plnou svobodou pohybu pracovních sil, která otevřela pracovní trh českým občanům v Rakousku a dalších zemích, padla jedna z posledních bariér. V hlavě a v srdci je však třeba ještě některé odbourat, jak správně rozpoznala nová vláda.
A skutečně po čtyřech letech ve funkci rakouského velvyslance v České republice musím konstatovat, že co se našeho sousedství týče, máme ještě hodně práce a stále zde je dostatek deficitů. Jejich odstranění nemůžeme nechat pouze na Bruselu, k tomu je zapotřebí nás sousedů společně. A i to nová vláda poznala. Prostě tomu tak je, hranice jsou jen mezi sousedy a právě zde mezi sousedy musejí být nadobro odstraněny, pokud chceme realizovat skutečnou integraci Evropy zde v jejím srdci.
Jednou ze stále přetrvávajících bariér je skutečnost, že se navzájem špatně odhadujeme, lépe řečeno že se mezi sebou dobře neznáme. Ano, v oblasti hospodářství jsou vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou už dávno na té nejvyšší úrovni. Často jsem to zdůrazňoval, ale stále se mi zdá, že si mnoho lidí v Rakousku myslí, že Čína a Indie by byly důležitějšími hospodářskými partnery pro Rakousko než Česká republika. Česká republika patří vedle tradičně nejdůležitějších rakouských obchodních partnerů Německa, Itálie, Švýcarska a USA k pěti nejdůležitějším hospodářským a obchodním partnerům. V rámci 28 zemí EU je ČR třetím nejdůležitějším a v regionu střední a východní Evropy nejdůležitějším exportním a obchodním partnerem. Vstup České republiky do EU vztahy na této úrovni výrazně posunul. Tisíce rakouských firem se mezitím usadily v České republice. Opačným směrem je však ještě co dohánět!
A co také ještě není dostatečně známé, je skutečnost, že v roce 2013 investovaly podle předběžných údajů České národní banky rakouské firmy v České republice 1,14 miliardy eur, tj. téměř třikrát tolik než v roce 2012. Rakousko tak bylo loni za Nizozemskem druhým největším zahraničním investorem v České republice. V současnosti kumulovaný stav rakouských přímých zahraničních investic v Česku dosáhl hodnoty 14,44 miliardy eur. Také v oblasti cestovního ruchu pozorujeme potěšitelný vývoj. Každým rokem jezdí nejen stále více Čechů do oblíbených rakouských regionů, ale cestuje i více rakouských turistů do České republiky. V kulturní oblasti je již obtížné udržet přehled o všech početných spolupracích a společných projektech. Je potěšitelné, že byla v Ústí nad Labem začátkem dubna vídeňským starostou a rektorem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně otevřena v České republice už osmá Rakouská knihovna. V České republice tak nyní existuje nejhustší síť Rakouských knihoven na světě.
Jak již bylo řečeno, i deset let po vstupu České republiky do EU a 25 let po pádu železné opony je ale stále co dohánět. Kvůli nedostatkům v přeshraniční dopravní infrastruktuře ztrácíme každým dnem více peněz, než kolik by stála její rychlá výstavba, o tom jsem přesvědčen. Stále ještě neexistuje dálniční spojení mezi Českými Budějovicemi a Lincem a mezi Brnem a Vídní. A sto let po vypuknutí první světové války si musíme přiznat, že se tehdy dalo jet mezi Prahou a Vídní rychlíkem o hodinu kratší dobu než dnes! První kontakty mezi českým ministrem dopravy a jeho rakouskou kolegyní nás však mohou naladit pozitivně. Konkurenceschopné a trvale udržitelné zásobování energií je ještě dalším velkým společným úkolem! Zde je žádán především realismus! Jednu z posledních bariér ještě představuje jazyk. Zde jsou kladeny nároky na obě strany, aby i nadále podporovaly výuku sousedního jazyka a nové učební metody. V rámci kampaně Šprechtíme poukazujeme na ty výhody, které Čechům přinášejí znalosti němčiny. Nejdůležitější informace k této kampani včetně jejích početných podporovatelů v České republice, jakož i odkazy na to, kde všude se lze v České republice učit německy, naleznete brzy v nové brožuře.
Rakousko se stalo členem EU v roce 1995, Česká republika o devět let později. V obou zemích ustoupila počáteční euforie střízlivému vnímání Evropské unie a evropské integrace. Od vypuknutí celosvětové finanční a hospodářské krize byla debata o přítomnosti a budoucnosti evropského společenství formována většinou krizovými scénáři a obavami. Člověk mohl získat dojem, že EU se svými 28 státy stojí jen na hospodářských datech a výměně zboží. Často přitom chybí diskuse o historických a kulturních spojitostech, o naší evropské hodnotové základně. Střední Evropa se svojí silnou kulturní propojeností ve stávající rozmanitosti zde může být příkladem pro celou Evropu. Jen tak lépe porozumíme tomu, že existují kulturněhistorické základy, které nás v Evropě propojují a které spočívají především v touze po trvalém míru mezi evropskými národy. A právě 100 let od vypuknutí první světové války bychom především na toto měli pamatovat vzhledem k tmavým oblakům na horizontu. l
Kvůli nedostatkům v přeshraniční dopravní infrastruktuře ztrácíme každým dnem více peněz, než kolik by stála její rychlá výstavba.
ČLÁNKY DO MAILU