Gastronomie je tvrdý byznys, ve kterém často neuspějí ani ti,
kteří mají vizi a zkušenosti. Nové podniky se otevírají a zavírají a
potenciální host si někdy nestačí změn ani všimnout. Rekordmanem byl dost možná
pražský Cafe Restaurant Kaprova 8, který stačil otevřít, nadchnout milovníky
dobrého jídla i food kritiky a zavřít během pouhých tří měsíců. Důvody dodnes
nejsou známé.
Smutné konce
Mezi restaurace, do kterých už se nepodíváme a jejichž zánik nás opravdu
mrzí, patří Café Lounge (Plaská 8, Praha 5). Na konci června loňského roku tu
šéfkuchař Michal Černý uvařil poslední večeře, baristé připravili poslední
výběrová espresa ze zrn z vlastní pražírny a someliéři rozlili poslední kapky
autentických vín.
Byl to podnik na vzestupu, kde jste si bez rezervace jen těžko sedli a který
předváděl to nejlepší z aktuálních trendů. Majitelé sice poskytli vysvětlení,
ale kdo ví, co za tím opravdu stálo. Michala Černého teď potkáte ve smíchovském
Taru.
Bez varování skončilo letenské neo bistro Milada (Šmeralova 22, Praha 7),
které mnozí brali jako uvolněnou a výrazně levnější verzi La Degustation de
Bohéme Bourgeoise. Patřilo manželům Sahajdákovým a některá jídla byla ne
nepodobná těm, které Oldřich Sahajdák připravoval v La Degu. Šokovaní byli
nejen hosté, ale i personál, který se nechal slyšet, že bistro ukončilo provoz
ze dne na den, aniž by se na to mohli jakkoli připravit.
V prosinci se uzavřelo hostům i moderní sympatické Elsner Bistro na Zelném
trhu v Brně. Budou nám chybět zdejší snídaně, rychlé skvělé obědy i dezerty
francouzského typu. Oznámení zkušené podnikatelky v gastronomickém sektoru
Simony Elsnerové na facebookovém profilu bistra přišlo rovněž náhle a bez
uvedení důvodů. Zkrátka, dnes zavíráme.
V polovině prosince se se svými hosty rozloučil i populární letenský Sólista
Espresso Bar (Milady Horákové 48, Praha 7), jehož majitel se rozhodl cestovat.
Ne že by zrovna na této ulici bylo kaváren málo. Sólista ale bude přesto
scházet.
Plzeňáci se zase momentálně těžko smiřují s uzavřením kávového okénka
Smetanka Kafe v dříve počuraném rohu náměstí (Bedřicha Smetany 1, Plzeň).
Zpráva přišla hned na začátku ledna s tím, že majitelům nebyla prodloužena
nájemní smlouva. Doufejme, že se podaří najít jiný vhodný prostor, protože
zdejší káva a palačinky nás zaujaly natolik, že jsme o nich psali i v naší
gastroročence Top restaurace.
I Pražáci přišli o svou oblíbenou kávu, kterou si dávali na sobotních trzích
na náplavce. Nejdříve skončil Brew Bar, který roky posouval metu v přípravě
filtrované kávy, a s koncem podzimu se na trhu přestal objevovat i karlínský
Kávový klub. Stánků s kávou je tam prý příliš a výše nájmu stále stoupá.
Protestujeme!
Změny proměny
Některé zavedené podniky pak změnily vzhled nebo majitele. S novou podobou
začala fungovat cukrárna Myšák (Vodičkova 31, Praha 1), na které si Ambiente
málem vylámalo zuby. Na půl roku uzavřelo horní, stěžejní patro provozovny,
zahájilo spolupráci se známým šéfcukrářem Lukášem Pohlem a společně vymysleli
vlastní dezerty, které Myšákovi opravdu sednou.
Staré receptury v moderním provedení, které jsou krásné na pohled a skvělé
na chuť, se od března připravují přímo v cukrárně, nabídka už nekopíruje tu z
Café Savoy a zase je radost do Myšáka chodit. I když slaná nabídka je mnohem
užší. Na druhé straně je to cukrárna, tak co bychom chtěli?
Překvapení se dočkali i milovníci italské kuchyně, kteří ji roky vyhledávali
ve vršovické Osteria Da Clara. Majitelé se rozhodli pro změnu místa i konceptu.
Původní bistro přenechali jiným (stále si tam dáte dobré italské jídlo v
renovovaném interiéru) a sami si otevřeli vinotéku Assaggio (Budečská 40, Praha
2). K vínu si můžete dát crostini, které byly v Da Claře populárním předkrmem,
ale nechybějí ani vydatnější italská jídla a něco sladkého.
Ještě dál se přestěhoval David Böhm se svou tapas restaurací. Původní Medité zanechal v Mariánských Lázních novému majiteli i osudu a na začátku loňského prosince přenesl zmodernizovaný koncept do Prahy, kde otevřel El Camino (Jagellonská 10, Praha 3). Pro hlavní město je to rozhodně posun vpřed, protože opravdové tapas jsou tu stále nedostatkovým zbožím.
Italsky zaměřené Bistro Kaprova se na podzim znenadání přeměnilo v Hanzu by
SaSaZu (Kaprova 10, Praha 1). Velkorysý interiér se téměř nezměnil, přibyly jen
pro SaSaZu typické lustry. Itálii však nahradila Asie ve fusion podobě. Menu je
tu o něco stručnější, stálice jako křupavé tuňákovo-losové rolky na něm ale
nechybějí.
Přestože diskutující na sociálních sítích tuto změnu příliš nevítají, my
jsme Hanzu navštívili a neodcházeli jsme zklamaní. Jídlo bylo v podstatě na
stejné úrovni jako v holešovické matce a obsluha byla o mnoho lepší.
Novinky loňského roku
To nejlepší nakonec. Přestože loňský rok nebyl na smysluplné nové podniky
příliš štědrý, našly se výjimky, které stojí za pozornost. Bezpochyby je to Kro
Kitchen (Vinohradská 66, Praha 3). Malé, jednoduché bistro nabízí grilované
kuře, trhané vepřové a zeleninu v tak dobré podobě, jakou jinde za srovnatelné
peníze nenajdete.
Pokud jste se rozhodli zachraňovat planetu omezením konzumace masa, tady vám
to půjde samo. Dejte si sezonní topinambury, coleslaw s křenem nebo grilovanou
zeleninu v netradiční podobě s asijským šmrncem a ekologický bobřík se bude
plnit jedna radost.
Pokud si naopak nechcete odříkat vůbec nic, vyrazte na Hanspaulku. Šéfkuchař
Jan Punčochář se částečně zřekl finediningového konceptu a otevřel hospodu
takzvaně pro lidi. U Matěje (U Matěje 1, Praha 6) pivo teče proudem, řízky se
smaží, kachna a buchty se pečou. Uvnitř je stále plno, takže si určitě udělejte
rezervaci a vyhlížejte teplejší dny, protože i na zahrádce je tu krásně.
Pokud si chcete Punčochářovo kuchařské umění opravdu užít, rezervujte si
místa ve zvláštní místnosti u „Stolu Jana Punčocháře“. Je to de facto malá
samostatná restaurace v hlavní velké. Vařit vám bude sám šéfkuchař, k dispozici
budou jeden stůl, dva číšnici a jeden someliér, kteří se postarají o dvanáct
hostů. Připravte si ale podstatně více peněz.
S originálním konceptem přišli pánové stojící za Kavárnou co hledá jméno. V
trochu zapadlém koutu Smíchova, kde se už několik restaurací vystřídalo,
otevřeli degustační koncept Bockem (Elišky Peškové 5, Praha 5). Na začátku se
podávaly jen degustační snídaně, u kterých se dá pohodlně strávit celé
dopoledne, a následně se přidaly i večeře. Hezký jednoduchý interiér,
promyšlené jídlo a milá obsluha jsou devizy, které věstí úspěch.
Brno sice gastronomicky „napreduje“, jak se hezky česky říká, ale solidní
vietnamská kavárna mu stále chyběla.O nápravu se v květnu postaralo Ca Phe Co
(Jezuitská 1, Brno). V moderním interiéru, ve kterém nescházejí tři závěsná
křesla pro milovníky houpaček, se servírují známé pokrmy vietnamské kuchyně,
káva překapávaná přes fin filtr se sladkým kondenzovaným mlékem, ale i míchané
nápoje. Najíte se tu až do půlnoci, což není vůbec špatné.
V Hradci Králové se rozhodl ke koktejlům přistoupit se vší seriózností
barman Tomáš Melzer, kterého jste mohli roky vídat v pražském Hemingway baru.V
září rozjel zkušební provoz baru Blind Lion (Velké náměstí 164, Hradec Králové)
a od října už jede vše v zajetých kolejích.
Nádherné, citlivě zařízené suterénní prostory jsou jako stvořené pro
filozofický rozhovor u skleničky a není nemyslitelné vyrazit si na drink i z
Prahy. Poslední vlak jede zpět minutu po půlnoci a za dvě hodiny můžete být ve
své pražské posteli.
I hlavní město se ale může pyšnit zajímavým nápojovým přírůstkem, který
rozhodně stojí za návštěvu. Je jím wine & champagne bar Autentista
(Řetězová 10, Praha 1), který v historickém centru otevřeli Bogdan Trojak s
Antonínem Suchánkem.
První Trojakův projekt, karlínský Veltlin, se zaměřuje na přírodní vína ze
zemí bývalého Rakousko-Uherska. Nabídka Autentisty je širší, zahrnuje i další
evropské země a vedle tichých vín tu hrají podstatnou roli pěstitelská
šampaňská vína, jejichž selekce je opravdu mimořádná. Zajímavé je tu i
fermentované občerstvení. O důvod víc k návštěvě.
Výběr pozoruhodných nováčků loňského roku zakončujeme sladkou tečkou v podobě pralinek neuvěřitelných barev 1 chutí, které od listopadu můžete ochutnat a zakoupit u Kristyjan Chocolatiers (Čs. armády 22, Praha 6). Používané barvy jsou samozřejmě přírodní, čokoláda má jasný původ a majitelé a čokolatiéři v jednom si dělají vše ostatní od základu sami. Úspěch u zákazníků byl okamžitý, a pokud si potřebujete osladit život něčím mimořádným, doporučujeme vypravit se do Dejvic.
