Světoví boháči darují na dobročinné účely miliardy. Současným trendem je boj s vážnými chorobami a snaha o jejich vymýcení. Je však otázka, jak velkou kapkou v moři peníze miliardářů vlastně jsou.
Nejbohatším lidem světa filantropický zápal nechybí. Příkladem je nadace Billa a Melindy Gatesových, nejbohatšího muže světa a jeho manželky. Této nadaci v roce 2006 Warren Buffett (pro změnu třetí nejbohatší člověk planety) daroval v přepočtu 750 miliard korun. Pro lepší představu, jsou to přibližně tři čtvrtiny všech tehdejších výdajů státního rozpočtu Česka. Dar měla nadace použít na boj proti chorobám a nespravedlnosti.
Nadace Buffettovi toto úterý, po více než deseti letech, poděkovala za tehdejší dar a označila ho za „nejlepší investici života“. Buffett je věhlasným investorem, známým také pod přezdívkou „Věštec z Omahy“. A není jediným boháčem, který nadaci manželů Gatesových kdy přispěl, dárců z řad miliardářů už měla nadace desítky, ovšem věnované sumy už tak závratné nejsou.
Třeba loni nadaci přispěli na boj s dětskou obrnou miliardáři Michael Bloomberg a Ray Dalio. Nejednalo se o první podobný dar od finančníka Dalia ani od Bloomberga, bývalého starosty New Yorku a osmého nejmovitějšího muže světa. Proti Buffetovi šlo o „drobné“ – jejich loňský dar dal dohromady asi 1,75 miliardy korun.
Obrna je nemocí blízko úplného vymýcení, o což se snaží kromě nadace Gatesových i Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo UNICEF. Loni se podle WHO objevilo 42 případů obrny (nadace Gatesových udává 37), jeden další v letošním roce. Většinou se vyskytují v Afghánistánu, Pákistánu či Nigérii, kde teroristické skupiny znemožňují přístup k očkovací vakcíně. V Americe či Evropě se však již dávno nevyskytuje, k čemuž pomohla vakcína rozšířená po druhé světové válce. Ještě v roce 1988 bylo celosvětově hlášeno 350 tisíc nových případů obrny.
Nadace Gatesových je aktivní i v boji proti dalším nemocem jako tuberkulóze, zápalu plic, střevním či průjmovým nemocem, AIDS nebo malárii. Ta předloni podle WHO zabila 429 tisíc lidí a nakazilo se jí 212 milionů lidí. Bill Gates však věří, že během jeho života se podaří vymýtit nejen obrnu, ale lidé rovněž přestanou umírat kvůli malárii a AIDS. „Pesimisty budoucnost překvapí,“ hlásá Gates.
Gates a spol. mají z čeho brát. Čtěte:
Osm lidí je stejně bohatých jako polovina lidstva
V boji s chorobami se ke Gatesovým přidal i relativně nový miliardář Mark Zuckerberg. Zakladatel Facebooku předloni se svojí ženou Priscillou založil charitativní organizaci a loni prozradili svůj velký plán: do konce století vymýtit veškeré choroby, k čemuž má pomoci 75 miliard korun věnovaných v dalších deseti letech. A minulý týden tento plán začal nabírat konkrétních obrysů. Zuckerberg s manželkou založili výzkumný program Biohub, který se zaměří na prevenci a léčbu vážných chorob, od rakoviny po genetická a psychiatrická onemocnění.
Další z Facebookových miliardářů a také aktivní filantrop Sean Parker se vrhl do boje asi s nejtěžším soupeřem – rakovinou. Loni daroval přes šest miliard korun na výzkum léčby nemoci, která ročně zabije 8,8 milionu lidí. A kterou Microsoft (technologická společnost, jež založil Bill Gates) hodlá dle svých slov „vyřešit“ do roku 2026 tím, že přijde na to, jak přeprogramovat nezdravé buňky.
Výčet miliardářů, kteří finančně podporují boj s vážnými chorobami, by mohl pokračovat mnohem déle. Jakkoli se jejich snaha zdá šlechetná, lze na ni nahlížet skepticky.
Mnohem více peněz než ti nejbohatší totiž na dobročinné účely dají miliony menší dárců, kteří ze svých příjmů v průměru ukrajují větší procenta než miliardáři, píše britský list The Guardian. V roce 2014 Američané darovali na charitu rekordních asi 8,75 bilionu korun, z toho skoro tři čtvrtiny pocházely od individuálních dárců. Buffettův ohromný dar z roku 2006 je proti příspěvku „drobných filantropů“ zhruba desetinový a příspěvky dalších miliardářů jen skutečnou kapkou v moři. A vedle toho tu jsou ještě vládní výdaje, jež co do objemu také převyšují příspěvky bohatých filantropů a jsou navíc v čase stálejší.
Čtěte dále: