Na nezájem o přepravu plynu přes české území si nemůže správce tranzitních plynovodů Net4Gas stěžovat. Naopak, zájem je tak vysoký, že bude muset přistavět novou potrubní trasu. Ta povede po většinu trasy souběžně s plynovodem Gazela, který je v provozu od ledna 2013. Na zvýšeném objemu přepravy plynu vydělají akcionáři Net4Gasu i státní rozpočet.
Podle vyjádření jednatele firmy Net4Gas Radka Benčíka má plánovaná investice do rozvoje plynovodní sítě dvě etapy, které budou dokončeny v letech 2019 a 2021. „Spolu s plynovodem postavíme novou kompresní stanici. Nacházet se bude zřejmě poblíž Jirkova. Zvolili jsme unikátní řešení, kdy plynovod budou pohánět tři elektromotory,“ uvedl Benčík v pondělí na plynárenské konferenci v Praze.
Spuštění investičního programu v rozsahu až 500 milionů eur (13 miliard korun) je reakcí na úspěšný průběh celoevropské aukci přepravních kapacit, která se odehrála letos v březnu. Okolo roku 2020 v návaznosti na očekávané spuštění provozu dalších dvou potrubí baltského plynovodu Nord Stream skokově vzroste zájem o tranzit ruského plynu přes české území. A to jak směrem do Bavorska, tak směrem na Slovensko.
Čtěte také:
Dotační eldorádo. Bioplynové stanice loni shrábly osm miliard
Podle Benčíka povede nový plynovod až na drobné výjimky souběžně s plynovodem Gazela. Ten začíná v Brandově v Krušných horách a následně vede přes území Ústeckého a Plzeňského kraje do předávacího bodu poblíž hraničního přechodu Rozvadov/Waidhaus. Net4Gas, který byl tehdy ještě součástí koncernu RWE, jej postavil během let 2010 až 2012. Současným vlastníkem společnosti Net4Gas je konsorcium německé Allianz Capital Partners a kanadské Borealis Infrastructure.
Investiční program zahrnuje také posílení či modernizaci čtyř starších kompresních stanic. Jak uvedlo euro.cz na počátku října, první přijde na řadu kompresní stanice v Břeclavi. Záměr na konci září prošel posouzením na ministerstvu životního prostředí, samotnou realizaci Net4Gas plánuje na letní měsíce příštího roku.
Po spuštění první etapy plynovodu Nord Stream v roce 2011 došlo k přesměrování toku plynu ve střední Evropě. Ruský plyn dnes do Německa směřuje hlavně po dně Baltského moře. Jedna z větví vede napříč východním Německem do oblasti Krušných hor. Odsud plyn míří buď plynovodem Gazela do Bavorska, nebo napříč republikou po trase Hora Svaté Kateřiny - Lanžhot a poté k zákazníkům na Slovensku, v Rakousku a Itálii.
Význam Česka pro přepravu plynu dokládají loňské statistiky Energetického regulačního úřadu. Domácí zákazníci za celý rok spotřebovali 8,25 miliardy kubíků plynu, zatímco tranzit přes naše území pro potřeby jiných zemí dosáhl 25,85 miliardy kubíků.
Dále čtěte:
