Za problémem stojí i příliš stručné smlouvy
Evropská komise věnovala v posledním roce pozornost čtyřem významným tuzemským bankám - ČSOB, Komerční bance, České spořitelně a GE Capital. V případě tří si již tuzemští politici a bankéři z České národní banky (ČNB) mohli oddechnout - pomoc, které se ČSOB, ČS a KB dostalo, označila komise za věc minulosti a riziko, že by banky musely podporu, které se jim před lety dostalo, vracet, bylo zažehnáno. Problémy ale nastaly u GE Capital, a to kvůli bývalé Agrobance. Komise totiž u ní jako u jediné označila záruky, náhrady a prodejní opci za veřejnou podporu účinnou i v současnosti a nyní ve standardní proceduře zkoumá, zda může být schválena podle pravidel pro záchranu a restrukturalizaci. Připočteme-li k tomu soudní spory mezi akcionáři původní Agrobanky a českým státem, je okolo banky i takřka po osmi letech, kdy do ní ČNB poslala nuceného správce, stále živo. A asi ještě dlouho zůstane. Poslední záruky vůči GE Capital ze strany ČNB vyprší až v roce 2013, záznamy z vládního zasedání, které předcházelo zavedení nucené správě, zůstanou utajené až do roku 2026. Cynik by dodal, že soudní spory sotva skončí o mnoho dříve.
Dobrodružství za čtyřicet miliard.
Nucenou správu v AGB zavedla ČNB po nejdelším zasedání vlády v novodobé historii. Trvalo od osmé hodiny večerní do páté hodiny ranní v noci ze 16. na 17. září 1996. „Rozhodnutí centrální banky nás překvapilo. Agrobanka sice nebyla zcela zdravá, ale ČNB nezakročila v případě mnohem problematičtějších bank,“ řekl tenkrát časopisu Týden náměstek generálního ředitele velké české banky. Guvernér Josef Tošovský podle Týdne neuvedl jediný ekonomický důvod pro tento krok, ale pouze důvody pro „preventivní ochranu“ před možnými důsledky špatné pověsti Motoinvestu - finanční skupiny, která banku kontrolovala. Dobrodružství s Agrobankou, jejíž aktiva ČNB nakonec prodala americké GE Capital až v polovině roku 1998, tedy bezmála dva roky po zavedení nucené správy, stálo daňové poplatníky přes 40 miliard korun. „Část peněz se nám postupně v průběhu likvidace Agrobanky, tak jak jsou rozprodávána její aktiva, vrací zpět. Zatím asi 4,4 miliardy korun. Konečné celkové náklady na sanaci banky se budou pohybovat okolo 35 miliard korun,“ odhadl pro týdeník EURO ředitel odboru licenčního a povolovacího ze sekce bankovní regulace a dohledu ČNB Petr Jiříček.
Za kolik lze vrátit.
Zřejmě nejtvrdším oříškem, který také neunikne zkoumání bruselských komisařů, ale bude opce, která GE Capital umožňuje vrátit do roku 2008 získanou část banky zpět ČNB. „Teoreticky tedy umožňuje vrátit celou transakci úplně na začátek do bodu nula. Mezitím uběhla řada let, a je tedy zřejmé, že šance k tomu je poměrně hypotetická,“ řekl týdeníku EURO náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý, který vedl jednání s Evropskou komisí. „Předmětem prodejní opce jsou akcie GE Capital Bank, kupní cena není určena pevně, ale byla by stanovena na základě ocenění akcií podle ve smlouvě určeného mechanismu v době prodeje,“ doplňuje Petr Jiříček z ČNB. Právě kvůli tomu, že put opce neobsahuje žádnou částku, bylo by případně rozhodnutí o tom, jak vysoké veřejné podpory se GE Capital dostalo, komplikované. Jedním z možných scénářů proto je, že bruselská exekutiva nechá případ Agrobanka otevřený až do doby vypršení opce. To, že by se GE Capital chtěla opce vzdát, je totiž nepravděpodobné.
Zpochybněný prodej.
Na to, že Evropská komise českému státu při standardní proceduře pořádně zatopí a donutí ho vzít alespoň některá z minulých rozhodnutí v kauze Agrobanka zpět, spoléhají akcionáři likvidované zbytkové Agrobanky. Ti tvrdí, že kroky ČNB od uvalení nucené správy až po prodej a záruky poskytnuté GE Capital byly protiprávní a oni jako akcionáři poškozeni. Proces, v němž žaluje Sdružení menšinových akcionářů AGB (drží celkem 40procentní podíl na základním jmění banky) ČNB o náhradu škody za rozdělení banky na zdravou a zadluženou část, dosud probíhá. Akcionáři soudně napadli prodej zdravé části banky GE Capital - takzvaným prodejem části podniku byla podle nich poškozena jejich práva. Nejvyšší soud v listopadu 2002 rozhodl, že soud prvního stupně, který původně nepovažoval akcionáře AGB za oprávněné osoby, se musí jejich žalobou zabývat.
„Soud bude rozhodovat, zda je smlouva o prodeji platná nebo neplatná. ČNB nemůže s platností smlouvy obstát,“ tvrdí předseda sdružení Jiří Kellner. Problém se Sdružením menšinových akcionářů ale není jediný. Vrchní soud v Praze odmítl uznat, že v roce 1998 došlo k prodeji části podniku, tak jak je vymezena Obchodním zákoníkem, a nezapsal proto doposud do Obchodního rejstříku navyšování základního jmění Agrobanky z roku 1998. S tvrzením, že o prodej části podniku nešlo, souhlasí i Jiří Kellner. Banka byla podle něj byla účelově rozdělena, nejednalo se o prodej části podniku, protože prodaná část nebyla samostatnou organizační složkou a nabyvatel nepřevzal všechny související závazky. „O prodej části podniku se jednalo, při prodeji jsme vyšli vstříc kupujícímu a smlouvy jsou proto relativně stručné a neobsahují opisy celých dotyčných pasáží Obchodního zákoníku, jak je v tuzemsku zvykem,“ vysvětluje Petr Jiříček z ČNB.
Akcionáři AGB hrozí, že dají Evropské komisi další podněty ke zkoumání a postavení ČNB i České republiky ve sporu zkomplikují. „Včetně úroků jsme nám způsobené škody vyčíslili na zhruba šest miliard korun. Kdyby ČNB byla ochotná nás odškodnit, stáhneme žaloby a určitě se zjednoduší i procedura zahájená Evropskou komisí,“ tvrdí Kellner. „Dohoda není možná, žaloby ve stejné věci může podat kdokoli, sdružení nemůže garantovat, že všechny stáhne a další se již neobjeví. Domníváme se, že soudy nám nakonec dají za pravdu,“ oponuje představitel ČNB.
Milníky Agrobanky
Vývoj Agrobanky Praha (AGB) - první nestátní banky v dřívějším Československu:
2. března 1990 - ustavující valná hromada; k akcionářům patřila především zemědělská družstva, další zemědělské a potravinářské podniky
1. července 1990 - AGB zahájila činnost. Během krátké doby se stala největší soukromou bankou v zemi. Byla správcem všech finančních prostředků, které stát poskytl na podporu zemědělství.
17. května 1995 - podíl v AGB zvýšily Česká spořitelna a Investiční a Poštovní banka
prosinec 1995 - vrcholil boj mezi finanční skupinou Motoinvest, vlastnící třináct procent akcií a Investiční a Poštovní bankou (IPB) o vliv v AGB. IPB nakonec nabídla svůj podíl (17,5 procenta) Motoinvestu. Obchod podmínila odkupem dalšího balíku akcií, mezi nimiž bylo i více než patnáct procent problémové Kreditní banky Plzeň (KBP).
17. září 1996 - nucená správa: AGB se v souvislosti s krachem KBP ocitla ve špatné likvidní situaci; bankovní rada ČNB vydala neodvolatelnou záruku pro všechny věřitele AGB. Audit provedla firma Pricewaterhouse
prosinec 1996 - vítězem výběrového řízení na místo investičního poradce při prodeji AGB se stala HSBC
19. prosince 1996 - AGB koupila od Motoinvestu většinu jeho podílů v Plzeňské bance (94 %)
březen 1997 - do výběrového řízení na prodej AGB se přihlásila ING Bank, ABN Amro, General Electric (GE), Raiffeisenbank a koncern Samsung
14. března 1997 - bankovní rada ČNB schválila doporučení firmy HSBC na rozdělení AGB na dvě části
26. března 1997 - majoritní akcionář banky Motoinvest potvrdil, že trvá na likvidaci AGB navzdory nesouhlasu nuceného správce
10. dubna 1997 - nucený správce Agrobanky Jiří Klumpar nabídl Sdružení menšinových akcionářů ukončení nucené správy v případě, že by byli ochotni a schopni upsat nové akcie banky v nominální hodnotě 6,5 miliardy korun
23. dubna 1997 - policie na základě skutečností, které zjistil nucený správce Agrobanky, zadržela jedenáct osob z řad managementu
24. dubna 1997 - do vazby vzati tři bývalí členové vedení AGB; v květnu byli obvinění za pokračujícího stíhání propuštěni z vazby
červen 1997 - nucený správce rozdělil banku na dvě samostatné části. Osudem zbytkového subjektu se stala v roce 1998 likvidace a v témže roce jí byla také odebrána bankovní licence.
25. září 1997 - policejní vyšetřovatel oznámil, že stíhání vůči Janu Dienstlovi zastavil, neboť dospěl k závěru, že se žádného trestného činu nedopustil
27. listopadu 1997 - bankovní rada ČNB projednala výsledky výběrového řízení na koupi Agrobanky a pověřila nuceného správce, aby s GE reprezentované Petrem Šmídou a Jamesem Slavikem projednal konečné znění kontraktu
31. ledna 1998 - původní obvinění ze zpronevěry deseti osob vyšetřovatel překvalifikoval na porušování povinností při správě cizího majetku
5. března 1998 - AGB oznámila, že zvýší svůj základní kapitál o devět miliard korun, aby pokryla účetní ztráty z minulých let
konec června 1998 - završen prodej „zdravé“ části AGB GECB. Za 0,5 miliardy korun získala vklady ve výši cca 30 miliard korun a k dorovnání bilance prodávané části AGB kapitálovou injekci od ČNB ve výši cca 20 miliard korun
17. března 1999 - Jiří Klumpar je zvolen členem představenstva GE Capital Bank (GECB), později se stává místopředsedou představenstva
26. října 1999 - státní zastupitelství podalo obžalobu na členy představenstva AGB. V případu podala postupně osm trestních oznámení i ČNB. Sedm z nich vyšetřovatelé pro nedostatek důkazů odložili nebo zastavili.
leden 2000 - z porušování povinností při správě cizího majetku obviněn Jiří Klumpar
duben 2000 - bylo zrušeno obvinění Jiřího Klumpara, podle státního zástupce bylo obvinění bývalého nuceného správce AGB předčasné. V roce 2001 bylo vyšetřování odloženo pro nedostatek důkazů.
13. listopadu 2001 - soud osvobodil bývalé členy představenstva AGB, dospěl k závěru, že se obžalovaní žádného trestného činu nedopustili
červenec 2004 - do nově zřízené pozice ředitele PricewaterhouseCoopers (někdejší auditor Agrobanky) pro oblast bankovnictví a kapitálových trhů nastoupil Jiří Klumpar
13. července 2004 - Evropská komise se začíná zkoumat státní pomoc obdrženou GECB
Pramen: ČTK Zpracovala Lenka Michálková
