Generace millenium

perex

Perex:
V době rozkolísaných, nejistých ekonomik a vysoce konkurenčního obchodního prostředí se rozhodujícím faktorem pro úspěšný rozvoj firem stává kvalita jejich lidí.
Vítězem ve tvrdé konkurenci se většinou stávají společnosti, které mají prst na generačním pulzu. Rozvíjejí speciální techniky na získávání, řízení, motivaci a udržení těch nejkvalitnějších lidských zdrojů.

Novodobá generační historie Bezesporu nejvýraznější generací druhé poloviny minulého století se stali „baby boomers“ (osoby narozené mezi lety 1946 až 1964). Byly to především anglicky mluvící země jako USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, které po druhé světové válce zaznamenaly prudký růst populace. Pozadu nezůstaly ani některé z dalších zemí jako Anglie, kde se ale populační exploze projevila o něco později, takže britští baby boomers jsou o něco mladší. Podobně je tomu u nástupu sovětské „sputnik generace“, která začala po vypuštění první družice. Mimochodem, nárůst populace byl jedním z aspektů soutěže mezi USA a Sovětským svazem v období studené války. V období mezi lety 1945 až 1964 se narodilo 76 milionů amerických dětí a k markantnímu poklesu porodnosti došlo až v roce 1964 po uvedení antikoncepčních pilulek na trh.

Generační identita Identita baby boomers byla provázena širokým zavedením televize do domácností. Stěžejními událostmi, které utvářely postoje, se stala vietnamská válka, protiválečné a občansky angažované protesty, atentáty na J. F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga. S baby boomers jsou nejčastěji spojována hnutí za lidská práva, feminismus, práva pro tělesně postižené, sexuální svoboda, otázky životního prostředí, silnější sociální vnímání, individualismus a také okouzlení experimenty s omamnými látkami.
Baby boomers patřili a stále patří nejenom k početné, ale také majetné a vlivné generaci. První a druhý baby boomer prezident USA, Clinton a Bush, se narodili v polovině roku 1946 během dvou měsíců. Jejich kariéry reflektují široké a rozmanité spektrum generačních hodnot a postojů. Baby boomers v USA patří dodnes k nejvyšší příjmové skupině. Ve Velké Británii v roce 2004 ovládali téměř 80 procent bohatství země. Kupovali 80 procent aut nejvyšší kategorie, 80 procent jacht a 50 procent špičkových kosmetických výrobků. Dodnes určují trendy a významně ovlivňují veřejné mínění.

Věkové vlny Teorie věkových vln předpověděla zpomalení celkového ekonomického vývoje v letech 2007 až 2009. Jednou ze stěžejních otázek v současné době je stárnutí. Řada komentátorů poznamenala, že celá řada baby boomers je ve stádiu odmítání stárnutí a smrti. Na svých dětech zanechávají značné ekonomické břemeno svými důchody a všestrannou sociální a zdravotní péčí. Ke konci éry této vlivné a početné generace dostávají prohlášení některých jejich představitelů často komický nádech. Ve své knize Návod pro baby boomers, jak žít věčně přichází T. Grossman s návody, jak se vyhnout smrti. Hned v úvodu knihy píše: „Jako oficiální člen baby boomers generace opravdu nevěřím, že bychom měli zemřít. Smrt, pokud k ní dojde, reprezentuje zcela jasně jakousi chybu.“ Jiný, zcela nekompromisní pohled prognostika praví, že v roce 2008 zemře v USA každých 49,5 sekundy jeden baby boomer.

Generace millenium Ke generaci millenium patří mladí lidé do 30 let narození po roce 1980. Alternativně jsou definování jako generace Y, internetová nebo digitální generace, click generace, echo boomers nebo nintendo. Většinou jde o děti baby boomers, tedy o ty, kteří břemeno vytvářené a zanechané svými rodiči ponesou.
Generace millenium vstupuje do pracovního procesu a její budoucí zaměstnavatelé se o ní chtějí dozvědět všechno možné. Půjde o zcela novou odrůdu na trhu práce? Jak si tito lidé vybírají své pracovní zaměření? Jak jsou schopni měnit pracovní prostředí? Jakou mají etiku? Jak s nimi komunikovat a jak je motivovat? Jaký budou mít přístup k příslušníkům jiné generace? Jde o první generaci obklopenou od narození nejrůznějšími druhy digitálních médií a intenzivní komunikací. Charakteristiku této generace ovlivnila celá řada trendů. Je to nová architektura rodiny. Pouze menšina vyspělé populace dnes vyhovuje stereotypu otec živitel / matka v domácnosti. Průzkumy ukazují, že zatímco struktura rodiny se dramaticky mění (matka s dětmi, otec s dětmi, volné partnerství s dětmi, atd.), snaha uchovat některé tradiční konzervativní rodinné hodnoty trvá. V posledních letech se stále více začal prosazovat detailní strukturovaný program, kdy rodiče plánují dětem jednu činnost za druhou, a těm pak zbývá minimum volného času. Dalším typickým rysem posledních dvaceti let minulého století byla narůstající komunikace a interakce mezi různými etniky a kulturami. Generace millenium byla první, která zažila terorismus v přímém přenosu. Snaha rodičů zajistit dětem lepší a bezpečnější život se v minulosti projevila v určitém druhu rodičovské advokacie, intervence a protekcionismu v nejrůznějších aktivitách, školou počínaje a sportovní činností konče. Dalším typickým rysem je interaktivní, globální propojení nové generace 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Přes kosmopolitní tendence se nová generace vyznačuje individualismem, soutěživostí a snahou po osobitosti. Z toho vyplývá paradoxně určitý druh patriotismu a národní hrdosti.

Charakteristiky nové generace Nové generaci neschází sebevědomí, má ráda výzvy a nebojí se překonávat překážky. Provází ji optimismus a praktický přístup k věcem. Věří v budoucnost a chce v ní hrát významnou roli.Vyhledává ty nejlepší pracovní podmínky. Hledá výzvy a prostředí, kde se dobře spolupracuje, které je tvůrčí, zábavné a kde dostane dobré finanční ohodnocení. Je zaměřena na cíle a výsledky. Příslušníkům této generace není cizí pojem občanského, všeobecného prospěchu, dokáží se zapojit do dobrovolnických, prospěšných akcí a záleží jim na životním prostředí a udržitelném rozvoji. Dovedou pracovat týmově lépe než generace před nimi, mají smysl pro fair play a dokáží použít kolektivní síly, pokud je s někým zacházeno diskriminačně. Samozřejmě, že v tomto případě jde o rysy převládající v zemích s rozvinutými demokratickými principy. Velký vliv na globální sjednocení charakteristických rysů nové generace má dostupnost technologií. Dnešní rozdíly jsou bohužel stále až příliš dramatické. Donátorské aktivity firem jako Microsoft, který věnoval značné částky na rozvojové programy, dostupnost technologií a školení jsou jednou z možných cest přístupu k budoucím zaměstnancům a vytváření atraktivních pracovních příležitostí budoucnosti.

Řízení lidských zdrojů generace millenium Při utváření motivačních náborových programů, atraktivního pracovního prostředí a systémů řízení lidských zdrojů se firmy setkávají s některými požadavky, které jsou frekventovanější a naléhavější než cokoli jiného. Jedním z nejčastějších motivů mladých je hledání příkladů, vůdčích osobností a autorit, kterými se mohou inspirovat při hledání vlastní cesty k vedoucím pozicím. Mladí se chtějí stát součástí projektů, kde se něco naučí, které jsou nové a přínosné pro osobní růst. Chtějí pracovat s přáteli, ve společensky zajímavém a přátelském prostředí. Některé společnosti zjistily, že výkonnost lidí v takovém prostředí roste a dokonce začaly zaměstnávat skupiny, které jsou zájmově a přátelsky propojené.
Atraktivnost pracovního prostředí zvyšuje humor, schopnost nebrat se příliš vážně a podívat se na věci s nadhledem. Vysoce motivační je respekt k nápadům a návrhům, se kterými noví a nezkušení zaměstnanci přicházejí a vůbec ochota jim naslouchat. Výrazným rysem nové generace, který byl u minulých generací velmi vzácný, je neochota obětovat své zájmy, mimopracovní aktivity a záliby výlučně svému zaměstnání. Od zaměstnavatele to vyžaduje určitou flexibilitu a ochotu nalézt invenční, kompromisní řešení.

Pracovní prostředí budoucnosti Je velmi pravděpodobné, že při boji o získání, motivování a udržení těch nejlepších pracovních sil bude třeba jednat s těmito zaměstnanci podobně, jako jedná firma se svými zákazníky. Říká se tomu interní zákaznický servis a znamená to asi jednu z nejrevolučnějších změn, které mohou v budoucnu nastat. Někde se už prosazují. Proč? Protože ať je ekonomická situace jakákoli, stárnoucí společnost novou generaci potřebuje a v této generaci hledá ty nejlepší. Čím dál více budou firmy muset chápat své zaměstnance jako své zákazníky. Stále častěji je budou kultivovat a získávat již během jejich studií nejrůznějšími druhy scoutingu, konferencemi, setkáními, dny otevřených dveří, nabízet stipendia, organizovat praxe. Stále častěji budou nuceni klást si otázky, jak mohou tyto talenty získat, jakou zkušenost a prostředí tito lidé hledají a jaké motivační programy loajality pro ně vytvářet. Při formování pracovního prostředí a atraktivních pracovních příležitostí se bude hovořit v termínech jako tým, technologie, přátelství, zábava, cílová orientace, motivace, respekt, pozitivum, optimismus, inovace, experiment, poznání, růst. A samozřejmě finanční ocenění.

Jak jsme na tom Srovnávat generaci baby boomers v ekonomicky vyspělých a dlouhodobých demokraciích s naší poválečnou generací nemá smysl, neboť vyrůstaly ve zcela jiných politicko-ekonomických a demografických podmínkách. S generací millenium je to jiné. Internetově propojená generace vyrůstající ve srovnatelných demografických podmínkách si je už dnes v mnoha směrech podobná. V reálné konfrontaci a týmové spolupráci mých a amerických studentů v rámci mezinárodního semináře na Karlově univerzitě jsem se přesvědčil, že některé historicky založené handicapy dokáží čeští studenti překonávat silnějším a cílevědomějším tahem na branku, razantnějším uchopením příležitosti a celkovou odolností. Připravenost příslušníků české generace vstoupit do praxe odpovídá celkové úrovni, v jaké se nachází školství. Celá řada předních představitelů našich úspěšných firem deklaruje nepřipravenost studentů vstupovat plynule do praxe. Tento handicap musí překlenout často dlouhodobým školením a „doučováním“. To je důvod, proč firmy vyhledávají talenty již během studia a formou částečných úvazků, brigád a praxí je na jejich profesionální dráhu připravují. Vstup do reálného profesionálního života je pak pro obě strany efektivnější. Stále častějším jevem bude udílení stipendií a půjček talentovaným studentům firmami, které si tak „předplatí“ loajalitu a zajistí dlouhodobější zaměstnanost u těch nejlepších. Je zřejmé, že klasický humboldtovský model univerzity je už dávno pod tlakem změn, že tradiční uzavřenost univerzitních disciplín a výzkumu, který byl určen jen pro vlastní vzdělávací činnost, je nadále neudržitelná. Větší konkurenceschopnost vyžaduje potřebu diferenciace, specializace, mezioborové spolupráce, posílení zahraniční spolupráce ve vědě, užší spolupráce s odběrateli výsledků vědy a výzkumu z praxe, větší otevřenost, propojení vědecko-výzkumné činnosti, zahraniční spolupráce a spolupráce s praxí. Na základě naléhavé potřeby lepší připravenosti studentů pro praxi se vyhranily některé priority. Za prvé rozvoj vědecko-výzkumné činnosti, za druhé kvalitativní proměna zahraničních kooperací, mobilita studentů a vytváření společných mezinárodních vědeckých projektů. Za třetí aktivní vstupování do společenské praxe, fungování na průsečíku výzkumu, vzdělávání a inovací.
Zdá se, že většina univerzit ví, kde je bota tlačí. Ví, že se v konkurenci vysokého školství bude muset umět prosazovat. Jinými slovy, bude potřebovat marketing a marketingovou komunikaci a jejich chování dostane některé rysy podobné těm korporátním. Větší měrou se bude prosazovat manažerský řídící přístup. Lze očekávat, že i tam, kde marketing a marketingová komunikace byla coby nový obor nepříliš vítaným akademickým dítětem, bude shledána dítětem nadmíru užitečným a potřebným jako nezbytný nástroj pro dokonalejší přípravu a uspokojování potřeb společenské praxe.

Box:
Vybraná klíčová hesla z prohlášení představitelů vysokých škol, která loni zveřejnil jeden z našich deníků.
Máme nejlepší výzkum – UK je vědecký gigant – Naši studenti nejsou anonymní masou – Absolventi nejsou nezaměstnaní – Máme mnoho výzkumných pracovišť – Jsme mezi 500 nejlepšími univerzitami – Výuka je provázena výzkumem – Spolupracujeme s podniky – Univerzita je provázána s průmyslem – Naši absolventi jsou nejlépe placeni – Připravujeme studenty do praxe – Nabízíme dobré zázemí a studium v zahraničí, atd. atd.
Potud PR prohlášení. I když realita bývá jiná, je jisté, že naše generace millenium bude vstupovat na trh práce se stejnými ambicemi a příležitostmi jako jejich internetoví vrstevníci kdekoliv na světě.

POJMY A CHARAKTERISTIKA
Generace baby boomers
- osoby narozené mezi lety 1946 až 1964
- hnutí za lidská práva, feminismus, práva pro tělesně postižené, sexuální svoboda, životní prostředí, sociální vnímání, individualismus, experimenty s omamnými látkami
Generace millenium (generace Y, internetová nebo digitální generace, click generace, echo boomers, nintendo)
- lidé do 30 let narození po roce 1980
- občanský a všeobecný prospěch, dobrovolnicví, prospěšné akce, životní prostředí, udržitelný rozvoj, týmová práce, smysl pro fair play