Kdyby vedení KSČ přehodnotilo rok 1968, mohlo udržet politické změny pod kontrolou, říká bývalý první muž StB.
Před listopadem 1989 byl na nejlepší cestě stát se československým premiérem nebo šéfem komunistické strany. Rozkazoval většině složek Státní bezpečnosti a mohl se opřít o mocné přátele v ústředí sovětské KGB. Ať už byla jeho role při zásahu na Národní třídě jakákoli, znamenala pro něj hluboký pád. O uznání, kterému se dnes těší jeho bývalí ruští kolegové u režimu prezidenta Vladimira Putina, si může nechat jen zdát. Šéfové tajných služeb ale neupadají v zapomnění, ani když jim politický osud nepřeje. Zvlášť když spolupracují s velkými finančními hráči. Kdo je Alojz Lorenc necelých 23 let po sametové revoluci?
Šušká se, že jste spoluzakladatelem a podílníkem Penty…
Není pravdou jedno ani druhé. Faktem je, že v Pentě jsem několik let odpovídal za oblasti související s řízením firemních rizik. Do mé kompetence patřila ochrana majetku, bezpečnost informačních technologií, interní audit a business intelligence. Ale téměř dva roky moje firma poskytuje Pentě už jenom poradenské služby.
Co v současnosti děláte?
Zabývám se managementem firemních rizik, ochranou informačních technologií. Mám poradenskou firmu Risc Consulting. Léta ale přibývají, a tak bych roli důchodce, který se věnuje vnoučatům, neviděl jako vzdálenou. Kromě toho mám spoustu restů v knihách čekajících na „sklonek života“, jak říkal pan Svěrák ve Vratných lahvích.
Udržujete přátelské styky s kolegy z bývalých tajných služeb zemí sovětského tábora?
Naše vztahy byly především pracovní, po roce 1990 tedy nebyl až takový důvod ani čas pro jejich udržování. Spíše bych to pojmenoval tak, že zůstala vzájemná důvěra.
Kdybyste se mohl znovu rozhodnout, zda opustíte dráhu výzkumníka a vstoupíte do bezpečnostního aparátu, rozhodl byste se v 70. letech jinak?
Otázky typu „kdyby“ si nekladu. V každé práci jsem se snažil využít svoje schopnosti a nalézal poznání. Ale stará láska nerezaví, a tak jsem se v 90. letech vrátil i ke kryptologii a navrhl šifrovací algoritmus, který našel komerční uplatnění.
Někteří historici či publicisté vám dodnes přisuzují aktivní roli na počátku sametové revoluce, zejména v souvislosti se zásahem na Národní třídě. Nepředpokládám, že odkryjete všechny karty. Přesto – byl listopad připravován, nebo to byl důsledek mezinárodních změn? Či prostě náhodný vývoj událostí vyvolaný tvrdostí zásahu a fámou o úmrtí studenta?
Náhoda to určitě nebyla. Problémem byla reforma ekonomiky. Politické vedení chápalo potřebu ekonomické reformy, mělo však obavy z řetězové reakce následných politických důsledků. Ale i v KSČ byli lidé, kteří reformu i s jejími riziky chápali jako nevyhnutelný krok. V této souvislosti bych zmínil například Rudolfa Hegenbarta a také premiéry Lubomíra Štrougala a Ladislava Adamce.
Celý rozhovor naleznete v aktuálním čísle týdeníku Euro
Čtěte také:
Československé StB donášel i konzervativní britský ministr
Babiš: Nebyl jsem agentem StB, proti nařčení činím právní kroky
Agent Minařík uspěl s odvoláním, soud mu snížil trest
