Letošní Květná neděle – 5. dubna – se mohla stát dnem, kdy generál Petr Pavel naplno odstartuje svůj vstup do politiky. Na jeho twitterovém účtu se objevilo mnohoznačné: „Cítím potřebu pomoci aktivněji než dosud. Zítra ve 13.00 oznámím na tiskové konferenci jak.“
Pro mnohé to byl jasný signál. Bývalý náčelník
generálního štábu a exšéf Vojenského výboru NATO práskne bičem do země a až
všechen prach sedne zpátky, prohlásí něco ve stylu „doba nazrála, jsem
připraven, jdu do toho.“ Jenže realita pondělní tiskovky v parku byla trochu
prozaičtější.
Žádná velká slova ani prohlášení se nekonala, před
několika pozvanými novináři Petr Pavel oznámil vznik iniciativy Spolu silnější.
Jejím úkolem má být finanční pomoc těm, kteří v současné době pomáhají. Tedy
přes transparentní účet financovat výrobu ochranných pomůcek nebo asistovat
důchodcům či osamělým matkám.
Glosa Ondřeje Hergesella: Charita podle Pelty
I když se tak na první pohled jeví, že Petr Pavel zase neohlásil to, o čem se už mnoho měsíců spekuluje, a zase jako by trochu couvnul zpátky, realita může být jiná. Jeho platforma Spolu silnější se totiž po odeznění čínské chřipky může velmi dobře, rychle a jednoduše stát hnutím, na němž bude generál stavět svou politickou budoucnost.
Byl by podle vás Petr Pavel vhodným kandidátem na prezidenta?
Pokud nyní v krizi nasbírá kladné body a sympatie jako
ten, kdo jen nekopal a nekritizoval, nýbrž aktivně pomáhal, může se zase vrátit
jeho aura univerzálního hrdiny, která v mnohých očích zmizela kvůli jeho –
zcela pochopitelným a oprávněným – protiruským postojům či kvůli jeho tolikrát
omletému členství v KSČ během jeho služby v Československé lidové armádě.
Ostatně i na novinářský dotaz generál v pondělí
odpověděl dost otevřeně. „Všechno má svůj čas,“ popsal své politické ambice.
Chtěl prý v dnešní situaci přispět něčím, co by dávalo smysl. A je třeba dodat,
že smysl to dává i z dlouhodobějšího hlediska.
Petr Pavel tak zatím s jasným slovem o svých
politických cílech čeká. Rozjezd iniciativy Spolu silnější je nicméně zřetelným
signálem, že do věcí veřejných chce a bude promlouvat. A odtud je už k aktivní
politice jen kousek.
