Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý radí zbrojovkám, jak prodávat armádě
Šedivý to zařídí. Generálporučík v záloze Jiří Šedivý založil firmu. Jmenuje se Generals – tedy česky Generálové. Začal radit firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Teď například pracuje pro americkou zbrojovku, která má zájem dodat vojákům přes dvě stovky obrněných transportérů za více než pětadvacet miliard korun. Spolupracuje s několika dalšími bývalými generály, například bývalým šéfem vojenské rozvědky Andorem Šándorem.
V americkém stylu.
Ve Spojených státech generálové ve výslužbě podnikají, zaměstnávají je největší zbrojovky a vyplácejí jim pohádkové platy. Někteří bývalí vysoce postavení vojáci se dokonce pokoušejí proniknout do nejvyšších politických postů. Generál Wesley Clark se nyní rozhodl kandidovat do Bílého domu.
V Česku je tomu trochu jinak. Tady se generálové v záloze snaží nevyčnívat. Berou od armády výsluhový příspěvek a žijí v ústraní, aby je nikdo neobvinil, že zneužívají svých znalostí a kontaktů v armádě. Bývalý náčelník generálního štábu, čtyřhvězdičkový generál Šedivý se tak nechová. A jeho konkurenti a nepřátelé už nyní tvrdí, že zneužívá svých styků v armádě a na ministerstvu obrany k dohazování „kšeftů“ nejrůznějším zbrojařským firmám. Prý pro něj dokonce pracují nejen bývalí generálové, ale dokonce i někteří, kteří stále slouží v armádě. Tajně mu prý donášejí a dávají tipy, co se bude kde a kdy prodávat nebo nakupovat. A Šedivý jim za to prý slibuje, že je po odchodu do zálohy zaměstná a dobře je zaplatí.
„Generals jsou ve své podstatě skvělý nápad a dokonalý podnikatelský záměr,“ řekl týdeníku EURO zdroj z generálního štábu. „Propojit sloužící generály a dát jim perspektivu skončit u nich, když pomohou, to nemá chybu. Šándor, Blahna, Kozler, snad i další… Prý mají své lidi i přímo na ministerstvu. To je z jejich pohledu skoro dokonalé. Přístup k informacím, k rozhodování…“ dodal.
Sám Šedivý něco takového popírá. „To ne, stoprocentně ne. To se říká o každém generálovi… A nedá se zabránit, aby se to povídalo. Ale za prvé ti, kteří informace mají, moc dobře vědí, co by znamenalo, kdyby je pustili. A já nechci nikoho takovému nebezpečí vystavovat. Netvrdím, že bych se vyhýbal stykům se svými bývalými kolegy. Jsou to většinou mí velmi dobří přátelé, dlouhé desítky let jsem s nimi byl ve stejné branži. Ale ty vztahy velmi rychle odcházejí. Na tom se nedá stavět,“ tvrdí generál Šedivý.
Připouští ale, že někteří zájemci o jeho služby „něco takového“ chtějí. „Myslí si, že já zajdu za někým v armádě a řeknu mu: hele, kup tohleto od támhletoho… To je absolutní hloupost. Takovým lidem říkám, hned na to zapomeňte… Ale pokud mají zájem o moji vlastní analýzu potřeb, co třeba armáda bude v budoucnosti nakupovat, to je něco jiného,“ tvrdí Šedivý. „Ale řada těch pokusů a dotazů je někdy až naivní,“ dodal.
Pod ochrannou známkou.
Generál Šedivý po odchodu z armády v listopadu 2002 nejprve odmítl politickou kariéru i teplíčko na ambasádě podle vlastního výběru. Nechtěl být ani viceprezidentem ve státem vlastněném Aeru Vodochody. Šokoval: nejprve nastoupil „k Izraelcům“, jak se tehdy říkalo. Stal se totiž předsedou dozorčí rady napůl izraelské společnosti Housing & Construction, která měla na zakázku Zemanovy vlády dostavět dálnici D47 na severní Moravě. Byl to velmi kontroverzní a kritizovaný projekt, zcela běžně se mluvilo o korupci. Špidlova vláda nakonec smlouvu i za cenu vysokého penále vypověděla. Případ ale dodnes vyšetřuje speciální policejní protikorupční jednotka. Její příslušníci vyslýchají například i všechny členy tehdejšího Zemanova kabinetu.
Šedivý ale s Izraelci podepsal jen krátkodobou smlouvu, podle informací týdeníku EURO si tak na žádné „tučné odstupné“ nepřišel. Žil z výsluhového příspěvku od armády, v jeho případě asi 30 tisíc korun měsíčně. U Housing & Construction se naučil, jak sám říká, třeba co je to „discount“. „Až do té doby jsem si myslel, že je to ten obchod se slevami.“ Měl živnostenský list na poradenství, který si pro jistotu udělal ihned po odchodu z vojska, ale přišel na to, že se mu může lépe podnikat, když založí klasické „eseróčko“. „Rok jsem utáhl na živnostenský list, teď některé aktivity převedu i na firmu.“
Generals, s. r. o., zaregistroval Městský soud v Praze loni v srpnu. Na jméno firmy je pyšný. Dokonce požádal o ochrannou známku. „Nedávno přišel dopis, že je zaregistrované. Divil jsem se, že to prošlo,“ říká Šedivý.
O některých svých klientech je Šedivý ochoten otevřeně mluvit. Působí například jako poradce pro marketing a vědu pro prezidenta vodochodského Aera Antonína Jakubšeho. Vymýšlí například, kam prodat zatím neprodejný cvičný podzvukový letoun L-159. Zatím si nemyslí, že by továrna musela zkrachovat, ačkoli připouští, že její situace je velmi vážná.
Několik měsíců například pracoval pro softwarovou firmu SAP. Organizoval prezentační turné pro šéfy americké společnosti General Dynamics. Ti prý chtěli v Česku vysvětlit, že nebudou nijak ovlivňovat své dceřiné společnosti nebo jiné firmy, které spoluvlastní a které se v Česku chtějí ucházet o armádní zakázky.
V případě General Dynamics jde o blížící se zakázku na 243 obrněných transportérů za zhruba pětadvacet miliard korun. Tedy o větší kontrakt než plánovaný nákup čtrnácti stíhaček. Koncern General Dynamics má majoritu hned ve dvou uchazečích o kontrakt: spoluvlastní jak rakouskou společnost Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug, tak čerstvě i švýcarský Mowag.
Američané si Šedivého najali, aby jim zařídil a zorganizoval „přednáškové turné“ pro českou armádní elitu, vedení ministerstva obrany a zástupce obranného průmyslu. Chtěli je přesvědčit o tom, že nechají obě své firmy jednat samostatně a nezávisle, že do tendru nebudou nijak zasahovat. „Řekli, že do toho jako americká firma nebudou zasahovat. Myslím, že to bylo uděláno férově a dobře,“ řekl Šedivý.
Generálovi generálové.
Šedivý pro zakázku od General Dynamics sestavil speciální „generálský tým“: pracovali s ním ještě brigádní generálové v záloze Karel Blahna a Ladislav Kozler.
Všichni generálové se znají, jde o velmi úzkou skupinu lidí, kteří spolu museli vycházet desítky let. Karel Blahna byl dlouhá léta velitelem praporu mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii. Tam mimochodem později působil i Šedivý, který velel českým vojákům v misi Severoatlantické aliance s názvem IFOR. Hodnost brigádního generála získal Blahna v roce 2000. Pak nějakou dobu pracoval jako poradce současně pro ministerstvo obrany i ministerstvo zahraničních věcí. Z armády do zálohy definitivně odešel v únoru 2003.
I Ladislav Kozler měl na starosti zahraniční aktivity armády: byl totiž vrchním ředitelem sekce zahraničních vztahů na ministerstvu obrany, později řídil sekci vojenské bezpečnostní politiky. Armádu opustil o rok dříve než Blahna, v březnu 2002.
Pro Šedivého ale pracují i další generálové. Například brigádní generál Andor Šándor, bývalý velitel armádní rozvědky. Ten nyní radí i předsedovi Občanské demokratické strany Topolánkovi. „Pro Topolánka dělám zadarmo, takže nejsem nijak omezován, můžu si dělat, co chci,“ řekl Šándor týdeníku EURO.
Šándor se „proslavil“ svou rolí ve skandálu „Srba– Slonková“. Karel Srba, exsekretář ministra zahraničí Jana Kavana, totiž určitou dobu pro Šándorovu zpravodajskou službu pracoval. Když se to provalilo, tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík Šándorovi v červenci 2002 neprodloužil smlouvu.
Andoru Šándorovi tenkrát velel právě Jiří Šedivý. Skandál mohl odnést i on, vyvázl však bez újmy. Nyní se Šándorem spolupracuje, ale prý ne příliš intenzivně. „Šándor pro mě dělal jednu analýzu jednoho zahraničního prostředí. To byla jednorázová akce,“ tvrdí Šedivý.
Zdroje týdeníku EURO se shodují, že kontakty s Generals udržuje i další generál, který ale na rozdíl od Blahny, Kozlera a Šándora v armádě ještě pracuje. Jde o generálmajora Rostislava Kotila, který by se mohl od dubna stát ředitelem ministerské sekce perspektivního plánování. Kotil byl kdysi Šedivého rivalem, na jaře 1998 měl zájem stát se náčelníkem generálního štábu. V souboji ale vyhrál Šedivý. Kotil pak na několik let odjel na českou ambasádu do USA v roli vojenského přidělence. Loni v únoru se vrátil zpět do Česka.
„Kotil?“ Po této otázce Šedivý chvilku mlčí a tváří se nejistě. „Kotil, ten ne,“ zní nakonec odpověď.
Armáda nestačí.
Vedení ministerstva obrany není podle z aktivit Generals nijak nadšené, uvádějí zdroje týdeníku EURO. Hlavně ministr Miroslav Kostelka, který je obecně znám tím, že se nestýká prakticky se žádnými zástupci firem, které by mohly někdy v budoucnosti usilovat o armádní zakázky. Nechce být obviněn z podjatosti.
Kostelka přes svého mluvčího týdeníku EURO vzkázal, že Jiří Šedivý a jeho Generals mají naprosto stejnou pozici jako jakákoli jiná firma. „Pokud budeme něco nakupovat a vypíšeme výběrové řízení, mohou se přihlásit. Musí to mít zákonné podmínky,“ uvedl mluvčí Ladislav Šticha. „I na poradenství se vyhlašují tendry. Mně taky lidi nabízejí, že mi budou dodávat agenturní výběry zpráv nebo že mi udělají krásné internetové stránky, ale bez řádného výběrového řízení to prostě nejde,“ dodal Kostelkův mluvčí.
Šedivý se ale nechce „upínat“ jen na armádu. „Zrovna před pár dny jsem byl zvolen do dozorčí rady jedné společnosti, soukromé bezpečnostní ochranné služby,“ řekl. „Budu tam mít na starosti transformaci,“ dodal. Nechce zatím prozradit, o jakou firmu se jedná. Group 4 to ale prý není.
