Genetické odcizení

Bývalé kolegy život zavál na opačné strany barikády

V době studií na pražské Vysoké škole ekonomické spolu bydleli v jednom pokoji koleje v Opletalově ulici. Později byli kolegy v podniku zahraničního obchodu Koospol. Po listopadu 1989 oba působili v byznysu. Jejich dnešní pozice jsou si na míle vzdáleny: František Janů (46), generální ředitel potravinářské společnosti Setuza, a Jiří Tutter (45), ředitel české pobočky ekologického hnutí Greenpeace.

Jo, jo, joj.

„Janů? František? Generální ředitel Setuzy? Jo, jo,j oj… “ byla první Tutterova reakce, když se dozvěděl, kde nyní působí jeho někdejší spolubydlící a spolupracovník, s nímž se neviděl od konce osmdesátých let. Tutter na konci roku 1989 odcestoval služebně do jihovýchodní Asie. Až do roku 1997 působil jako obchodník v Singapuru. Nejdříve ve službách afilace Koospolu, posléze čtyři léta v jeho joint venture, nakonec tři roky jen se singapurským společníkem (EURO 37/2001). Když pád rupie v srpnu 1997 zhatil vývoz nákladních tatrovek do Indonésie, obchodní firmičku zavřel a vrátil se do Česka. Už tehdy ale dospěl k přesvědčení, že západní průmysl a nadnárodní obchod bezohledně devastují země třetího světa. Po návratu se sice ještě chvíli rozhlížel po nových obchodních příležitostech, ale nakonec - když uviděl inzerát v novinách - se rozhodl ucházet se o místo ředitele Greenpeace ČR. Konkurs vyhrál. Ještě dnes je ale v obchodním rejstříku zapsán ve statutárních orgánech dvou firem - TTT Air a CZ Airlines. „Když jsme se vrátil, asi tři čtvrtě roku jsem pomáhal ve firmách bratrovi, který zajišťoval leteckou přepravu pro mladoboleslavskou Škodu, ale to už dávno skončilo. Teď už jsou to vlastně jen spící firmy,“ vysvětluje okolnosti papírově stále trvajícího podnikání.

Monsanto: nepřítel i zaměstnavatel.

Život bývalého byznysmena se zásadně změnil. Například 24. června letošního roku mohl být Jiří Tutter spatřen mezi aktivisty Greenpeace, kteří v Branišovicích na Znojemsku upozorňovali na rizika polních pokusů s geneticky upravovanou kukuřicí, které tam provádí firma Monsanto. Protestující označili pokusný pozemek bíločervenou páskou a část rostlin opatřili igelitovými sáčky, aby se pyl z „manipulovaných“ rostlin nešířil po okolí, kde by mohl kontaminovat plodiny ostatních zemědělců. Rozvinuli transparenty: Pozor, genetický experiment a Monsanto, genetické zamoření i na vaše pole. Greenpeace poukazuje na to, že kvůli přirozenému opylování se zárodky geneticky upravovaných rostlin dostávají na sousední pole a unikají do volné přírody, kde se dále rozmnožují a jejich počty se tak násobí. „Ano, vy se sice řídíte platnými zákony, ale bez ohledu na zájmy jiných zemědělců. Souhlasím s tím, že vám narušujeme pokus, ale snažíme se tak zabránit větším škodám,“ říkal v článku MF Dnes do mobilu Jiří Tutter, když se na poli telefonicky spojil s mluvčí Monsanta. Mnoho nescházelo a americká firma Monsanto, pro Greenpeace symbol biotechnologického šílenství, se klidně mohla stát novým zaměstnavatelem Františka Janů. Když zjara letošního roku odcházel z Agrofertu Andreje Babiše (byl ředitelem společnosti AGF Trading, která zastřešuje všechny zemědělské aktivity skupiny) jedna z lukrativních nabídek, kterou zvažoval, přišla právě z Monsanta. Kdyby manažerské místo přijal, mohl nynější vztah Janů-Tutter získat ještě kontrastnější obrysy.

Kukuřice z Hamburku.

I tak je Janů, který je v Česku považován za jednoho z největších odborníků na obchodování se zemědělskými plodinami, znající zákulisí komoditních burz, nucen zabývat se otázkami genetických úprav. Jeho zájem začal už téměř před šesti lety, kdy ještě šéfoval společnosti Agropol Trading. V prosinci 1996 čeští a němečtí aktivisté Greenpeace zablokovali v Hamburku vlak, který měl do Česka dovézt zásilku americké krmné kukuřice, samozřejmě geneticky upravené. Odběratelem byl Agropol. „Přivázali se nám k vagonům řetězy, byla tam televize, ministr Lux se v tom angažoval, jeden z našich ředitelů musel na policii,“ vzpomíná na tehdejší rozvášněnou atmosféru Janů. Státní veterinární zpráva, která původně dovoz zakázala, svůj verdikt nakonec odvolala, protože testy na modifikované krmné kukuřici nenašly nic zdravotně závadného. „Od té doby jsem se tím ale začal vážně zabývat. Chtěl jsem vědět, zda to skutečně nemůže být nějak nebezpečné. Přečetl jsem hodně literatury a dospěl k závěru, že ne. Není totiž možné, aby gen z rostliny byl zavlečen do lidského organismu. To by nejdříve muselo dojít k rozbití buňky ve střevě, kde dochází k trávení,“ vysvětluje Janů svůj pohled na věc.

Věřím jen Indii.

Jím řízená Setuza, největší český zpracovatel olejnatých semen, dováží k lisování sójové boby z Jižní Ameriky a je veřejným tajemstvím, že americká (severo i jiho) sója je dnes již z větší části produktem genetických úprav. Právě v těchto dnech se Setuza zabývá nákupem surovin pro příští hospodářský rok. K dosažení potřebných 450 tisíc tun olejnin jí ještě chybí nasmlouvat 70 až 80 tisíc tun. „Když doma nezískáme řepku, je samozřejmě opět východiskem import sóji. Dovážíme ji z Brazílie, protože ta je stále ještě ‚GMO free‘,“ říká Janů. Setuza na svých výrobcích pro české hospodyňky uvádí, že neobsahují geneticky modifikované organismy, tedy odbornou hantýrkou jsou „GMO free“. „Pokud někdo dováží sóju z Argentiny, eventuálně Brazílie, tak v ní nějaký podíl geneticky manipulované sóji, a ne malý, obsažený určitě bude,“ myslí si o jihoamerických olejninách Jiří Tutter. František Janů s ním na dálku v podstatě souhlasí, ale jak říká, Setuza má na genetickou čistotu sóji speciální osvědčení. „Je pravdou, že argentinská sója je již téměř výhradně geneticky upravovaná a myslím si, že je tomu tak přes všechny zákazy i v jižní Brazílii, ale my na tu naši brazilskou máme certifikát,“ namítá. Poznamenává ale, že ruku do ohně by asi dal už jen za sóju z Indie.

Vlak nejde zastavit.

Janů si navíc myslí, že do budoucna genetickou čistotu stejně nikdo nebude schopen garantovat a strach spotřebitelů postupně vyčpí, stejně jako nedávná hysterie z BSE. „GMO odrůdy převálcují ty dosavadní, nejde to zvrátit. Nechci vypadat jako jejich vášnivý obhájce, ale taková je realita. U sóji a kukuřice je to už tak nastartované, že tu brzy stejně nebude nic jiného. U zeleniny a ovoce byly podobné postupy zavedeny už dávno. Podívejte se, jak se pěstují rajčata v Nizozemsku: Trhají je tam zelená a potom je ofouknou ethylenem a ony zčervenají,“ uvádí příklad, jak se dnes efektivně vyrábějí potraviny. Jemu jako spotřebiteli prý stačí, když mu státní zdravotnické instituce budou garantovat, že to, co jí, je zdravotně nezávadné. Věří jim.
Generální ředitel Setuzy také poukazuje na to, že konkurenti z branže na svých výrobcích žádnou deklaraci, že jsou „GMO free“, nemají. „Jsou tady desítky malých stáčíren. V oleji to sice nikdo není schopen zjistit, ale jako obchodník jsem si naprosto jist, že jde o olej z GMO sóji. Vycházím z toho, že v určitém období je surovina z určitých teritorií levnější. Když začne sklizeň v USA - což je začátek září - tak americké sójové boby a olej mají daleko nižší cenu než z Brazílie, navíc Brazilci téměř olej neexportují, pouze boby. K nám se tedy určitě importuje olej americký, a ten je jednoznačně z geneticky modifikovaných rostlin. Na obalech olejů a margarínů to nikde nenajdete a lidé to vesele kupují…“

Nový kolonialismus.

Jiří Tutter spatřuje největší nepřirozenost genetických úprav v mezidruhovém křížení, kdy je do rostliny vpravován gen z úplně jiných rostlin, či dokonce živočichů. „To tu nikdy předtím nebylo,“ argumentuje. Taktéž hovoří o zárodcích novodobého kolonialismu, v němž bude hladovějící třetí svět odkázán na nadnárodní osevářské giganty. „Aby bylo jasno, my nejsme proti genetickému výzkumu, ale pouze v takových ochranných prostorách, v nichž nebude moci dojít k samovolnému uvolnění nových organismů do prostředí.“
Šéf Greenpeace se zasazuje o dodržování principu předběžné opatrnosti a dává příklad s DDT. „Až po čtyřiceti letech se ukázalo, že to není zázrak, který je schopen nás zbavit všeho možného, ale nebezpečný jed, který zamořuje pole, řeky… Dnes je DDT mezinárodně zakázáno.“

Pojďme na pivo.

Jiří Tutter si ale není jistý, že by se mu podařilo Františka Janů o své pravdě přesvědčit. „On je člověk, který je v byznysu zakořeněný, žil v něm, žije a hned tak asi nevystoupí. Jeho jediným úkolem je zvýšit zisky akcionářům, jinak by ho vyhodili,“ namítá, přičemž by nebyl proti osobnímu rozhovoru na toto téma. František Janů by s nynějším šéfem Greenpeace ČR rád po letech zašel na pivo. „Pamatuji si ho jako strašně fajnového kluka, abnormálně chytrého, dobrého na jazyky, později jako výborného obchodníka. Ta nynější funkce my k němu nějak nepasuje. Chtěl bych vědět, co jej k tomu vlastně vedlo,“ říká.

Box:
Co znamená GMO?
Geneticky modifikované organismy. Upravená plodina (nejčastěji sója, kukuřice, bavlník) je rostlina, která obsahuje jeden nebo více genů, jež do ní byly vloženy uměle, nikoliv opylováním. Důvodem má být větší odolnost vůči chorobám, menší nároky na používání pesticidů, může být pozměněn nutriční profil, zvýšena doba skladovatelnosti). Údaje amerického velvyslanectví v Praze uvádějí, že v roce 2001 byla v USA čtvrtina výměry kukuřice a po 70 procentech výměry sóji a bavlny oseto geneticky upravenými odrůdami.