Geneticky modifikovaná budoucnost

29. 7. 2014

Alespoň v jednom oboru patří Česko mezi evropské lídry. Země má třetí nejvyšší osázenou plochu geneticky modifikovanou kukuřicí v Evropě. Číslo sice v posledním roce kleslo, Evropa ale slibuje GMO nadšencům lepší časy. Je na čase zpozornět.

Česko Evropě navzdory

Tuzemští farmáři vloni osázeli a sklidili modifikovanou kukuřici na zhruba dvou a půl tisících hektarech. Proti prvnímu Španělsku se 137 tisíci hektary to není nic. Ale třeba proti Maďarsku, Francii nebo Německu, kde pícninu zcela zakázali, je to skok. Doma končí kukuřice nejčastěji v bioplynu nebo biolihu, někteří farmáři jí používají do směsi na krmení.

GMO dosud upravují přísné evropské regule. Proto také není v Evropě možné pěstovat nic jiného než kukuřici a proto musí být výrobky z GMO plodin viditelně označeny. Výjimku tvoří třeba maso či mléko z krav, které žraly upravenou kukuřici, což už je docela na pováženou.

V čem je GMO špatné? Stačí se podívat k sousedům, kteří plodiny zakázali. Podle německých průzkumů není GMO kukuřice příliš přátelská k přírodě, hynou třeba slunéčka sedmitečná. Existují i studie, které upozorňují i na neblahý vliv na lidské zdraví. Toxinům obsaženým v těchto potravinách připisují podíl na vyšším výskytu leukemie a dalších typů rakoviny. GMO je ale mladá disciplína, než se všechna rizika potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat ještě pár desítek let.

Ďábel jí GMO

A teď je důležité říci, na jaký led se země dostává, pokud se pro GMO rozhodne. Nechme přitom stranou více či méně průkazná varování vědců, u nichž se může za pár let klidně ukázat, že nic neznamenají.

Dominantním dodavatelem GMO osiva je americká společnost Monsanto. Jestli si nějak představujete zlotřilou americkou korporaci jako vystřiženou z filmu o lidských právech, můžete si představit Monsanto. Má takovou pověst. Byla u vývoje jaderné zbraně ve čtyřicátých letech, platí kampaně americkým politikům, uplácela více než stovku indonéských úředníků, soudí se s lidmi, kteří byť nedopatřením mají na polích její osivo, a musela vyplácet odškodné americkým veteránům z Vietnamu, kteří přišli do styku s jejími chemikáliemi. V žebříčku nejnenáviděnějších korporací světa jí patří třetí místo.

Byznys této firmy navzdory pověsti v dalších letech obrovsky poroste. Společnost ví, že bude třeba ze stávající plochy dostat více plodin, protože zejména v chudých zemích přibývá obyvatel. Genetické úpravy rostlin jsou pro nakrmení hladových zatím asi jediné východisko. Ale řekněme si otevřeně. Je v pořádku tenhle byznys rozjíždět ve velkém i u nás?