Zbraň ve volebním boji v Německu, pochybné kontakty německých politických špiček v Rusku, několik miliard eur a ruská finanční expanze v Evropě. To jsou faktory, jež obestíraly či ještě obestírají zamýšlený a nyní čerstvě zrušený prodej německé automobilky Opel, která léta patří americkému gigantu General Motors. Poté, co se svou nabídkou neuspěl koncern Fiat, zdál se být prodej Opelu rakousko-kanadsko-ruskému konsorciu Magna a Sberbank jako hotová věc. Týdeník EURO však již před časem upozornil (EURO 23/2009), že úhelným problémem prodeje Opelu bude pro americkou vládu, která v podstatě vlastní General Motors, a pro Evropskou komisi, jež do obchodu získala právo vstoupit kvůli avizované německé státní podpoře, právě majetková struktura kupujícího konsorcia.
Rakousko-kanadský podnik Magna, který patří mezi největší výrobce autodílů na světě, vlastní ruský oligarcha Oleg Děripaska. Ten je zároveň vlastníkem ruské automobilky GAZ. V ní se majetkově Děripaska potkává se státní ruskou bankou Sberbank. Jinými slovy, prodej Opelu Magně by v podstatě znamenal stoprocentní ovládnutí automobilky ruským kapitálem. A to se nelíbí Evropské komisi, která neoficiálně, avšak čitelně drží linii, jež by se dala popsat jako stop ruským penězům v Evropě téměř za každou cenu. Nejhlasitějšími odpůrci tohoto obchodu byli Britové a Poláci. Reakce německé vlády se dá označit za podrážděnou. Magna již dříve oznámila, že v případě převzetí Opelu propustí přibližně deset tisíc lidí, a německé vládě to nevadilo, dokonce přislíbila pomoc 4,5 miliardy eur. Poté, co totéž oznámil General Motors, však kabinet Angely Merkelové bezprostředně zareagoval požadavkem na okamžité vrácení provozního úvěru 1,5 miliardy eur, který Opel od německé vlády získal, aby odvrátil bankrot. Tím ještě zesílilo podezření, že Němci se s Děripaskou neveřejně dohodli, že avizované propouštění se odehraje mimo Německo. Jediným místem, kde by pak Opel mohl v Evropě zredukovat počet zaměstnanců o zmiňovaných deset tisíc, je Velká Británie.
