Stockholm chce ukázat cestu k Nové ekonomice
Jako zázrak musí hodnotit švédskou ekonomiku zastánci tradičních evropských hodnot. Pokrok v zavádění nových technologií posunul tuto zemi podle žebříčku Merrill Lynch na první místo ve světě před Spojené státy. Švédsko se přitom nevzdává toho, co podle Bruselu dělá Evropu Evropou: silné sociální dimenze. Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvádí, že Stockholm prostřednictvím daní přerozděluje 52 procenta hrubého národního produktu. Průměr OECD činí 37 procent. „Nikoliv navzdory sociálnímu blahobytu, ale díky němu se Švédsko rozvíjí tak dobře, prohlašuje premiér Göran Persson podle citace listu Financial Times. Od ledna se Švédsko ujímá „šéfování v Evropské unii a hodlá ukázat cestu k Nové ekonomice celému starému kontinentu. Zaměstnanost a hospodářský růst, skryté pod anglickým slovem „Employment , jsou jednou ze tří priorit půlročního předsednictví vedle dalších dvou „E – rozšiřování EU (Enlargement) a životního prostředí (Environment). Ambice jsou nemalé, Švédové volají po plné zaměstnanosti. Hnou se evropské ledy? Přesto mají pozorovatelé pochybnosti. Zaměstnanost a růst si jako své cíle kladla řada zemí, které v minulosti Evropské unii předsedaly. Žádný mimořádný úspěch však nepřišel. Státníci EU na loňském březnovém summitu v Lisabonu připustili, že Evropa jako celek v internetové ekonomice silně zaostává za Spojenými státy. Proto tehdy ohlásili plán, podle něhož se má Evropa stát do roku 2010 nejdynamičtějším hospodářstvím na zeměkouli. Švédsko nyní tento závazek přebírá a hodlá o něm diskutovat s ostatními evropskými státy na březnovém summitu ve Stockholmu. Skeptici namítají, že společná evropská opatření se vzhledem k názorovým rozdílům nejen těžce hledají, ale také složitě uplatňují. Záleží na každé zemi, jak je schopna nové investice lákat. To fakticky připouštějí i Švédové, když chtějí spíše tlačit jednotlivé státy EU k vypracování „národních plánů . Přesto jdou jejich představy dále, pomoci by mělo také rozšíření unie. „Evropa bude velký trh, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO švédský velvyslanec v Praze Ingmar Karlsson. Tím se stane zajímavou pro zahraniční investory, zároveň se však zachová potřebná konkurence mezi jednotlivými národy. Éra benchmarkingu. Premiér Persson není nadšencem pro tradiční „komunitární metody evropské integrace. Daleko důležitější je podle něj v současné době benchmarking a metoda nejlepšího příkladu. Země EU by spíše měly od sebe navzájem opisovat to, co už mělo úspěch, než vymýšlet nejisté nové projekty. Švédové bezpochyby věří, že jako průkopnická země v oblasti informačních technologií mají co ukázat. Za co může vděčit Švédsko tak razantnímu vstupu do světa IT? Velvyslanec Karlsson připomíná více faktorů – značné investice do vzdělávání, ale i pobídky pro šíření nových technologií. V této souvislosti uvádí, že o švédských daních panují v zahraničí mylné představy. „Švédsko vždy zdaňovalo více fyzické osoby a méně podniky, zdůrazňuje Karlsson. Také státní sektor byl v této zemi vždy poměrně malý a musel tvrdě konkurovat soukromému. Švédsko i Finsko podle velvyslancových slov vděčí za mnohé dvěma firmám, které se pustily do oblasti mobilních telefonů – Ericssonu a Nokii. Ve světovém odborném tisku se zmiňují i další předpoklady švédského úspěchu: makroekonomická stabilita posledních let, včasná deregulace telekomunikačního trhu či zájem rizikového kapitálu o tamní trh. Rozpočet veřejných financí má letos přebytek ve výši tří procent hrubého domácího produktu. Ne vše lze kopírovat. Řadu švédských zvláštností ovšem v jiné zemi zopakovat nelze. Ingmar Karlsson upozorňuje, že rozvoj telekomunikačních technologií si vyžádaly potřeby lidí, kterých ve Švédsku žije na obrovském prostoru relativně málo. Ze severošvédské Kiruny do jihošvédského Ystadu je to stejně daleko jako z Ystadu do sicilského Palerma. Ani ve Stockholmu si ostatně nemohou být jisti tím, že se jim bude v budoucnu vše dařit stejně jako v několika posledních letech. Tamní technologické firmy vsadily na oblast mobilní telefonie, která nyní prochází určitou krizí. Evropské společnosti, jež zakoupily v některých západoevropských státech licence na mobilní sítě třetí generace UMTS, začínají mít pochybnosti o tom, že se jim tyto investice rychle vrátí. Bude skutečně mobilní internet takovým hitem, jak se čekalo? Odpovědi na tuto otázku se různí. Také švédské makroekonomice se nevěští jen dobré věci. Britský ekonomický expert Nicholas George stále příliš nevěří vysoké úrovni zdanění. „V dobrých časech vysoké daně znamenají vyšší příjmy, protože se vyplácí méně sociálních podpor. Když však hospodářství oslabuje, příjmy klesají a podpor se vyplácí více, tvrdí George ve Financial Times. Naděje, že Nová ekonomika již Švédsko přivedla podobně jako Spojené státy k dlouhodobě stabilnímu růstu s nízkou inflací, se zatím nepotvrdila. Zdá se ovšem, že Švédové si na daně sahat nedají. „Patří to k naší tradici. Už ve škole se učíme, že o našich daních si musíme rozhodovat sami, říká velvyslanec Karlsson. Přednost má rozšiřování. Za prioritu číslo jedna svého předsednictví si ale Stockholm nestanovil zaměstnanost, nýbrž rozšiřování Evropské unie. Zdá se, že v této sféře mohou být výsledky mnohem konkrétnější. Nedočkavci dosavadním rozhovorům Evropské unie se zájemci o budoucí členství vyčítají hlemýždí tempo. Některé státy už sice uzavřely poměrně dost kapitol (například Česko třináct ze třiceti), ale k řadě témat se jednání vůbec nedostala. Patří k nim i ta, jež budou nejkomplikovanější – tedy volný pohyb osob, zemědělství či životní prostředí. Hlemýždě má nyní vystřídat gepard. Švédové ohlásili, že chystají skutečný průlom v jednáních. „Francouzi se během předchozího předsednictví museli soustředit na dokončení mezivládní konference o reformě institucí, uvádí Ingmar Karlsson. Švédové věří, že jsou schopni jednání se střední a východní Evropou věnovat mnohem více sil. Neutíkat před problémy. Při rozhovorech s jednotlivými kandidáty hodlá Švédsko nejen uzavřít co nejvíc kapitol, ale míní se pustit právě i do problematičtějších otázek. Ingmar Karlsson sice připouští, že to jsou témata pro závěr jednání, kdy si obě strany ujasní priority a začnou opravdu „handlovat . Ostatně i Švédsko si při rozhovorech o vstupu do Evropské unie nechávalo to hlavní na konec. Přesto je velvyslanec přesvědčen, že i sporné věci je nutné v zájmu rychlých rozhovorů nakousnout co nejdříve. Premiér Persson v prosinci naznačil, co vše by ještě mohl „průlom v jednáních přinést. Mohlo by to být třeba vypracování přesného „jízdního řádu pro rozšíření unie nebo otevření všech kapitol se všemi kandidáty. To by bylo zvláště náročné v případě „druhé vlny , tedy zemí, jež s Evropskou unií začaly jednat teprve loni. (Česká republika vyjednává už tři roky.) Není nicméně jisté, zda summit v Göteborgu přinese i další konkrétnější datum vstupu prvních zemí do EU. „To závisí na rychlosti rozhovorů, zdůrazňuje velvyslanec Karlsson. Sedmiletá sprcha. Mezi požadavky Evropské unie vůči novým členům bude bezpochyby patřit k nejkontroverznějším ten na omezení pohybu pracovních sil. Kancléř Gerhard Schröder v prosinci polil kandidáty studenou sprchou, když nedaleko od českých hranic zformuloval německou představu – sedmileté uzavření hranic pro pracovníky z Východu. Tato lhůta by se pochopitelně začala měřit od data vstupu příslušné země do EU. Očekává se, že s podobným scénářem přijdou také Rakušané. Tento požadavek se zdá Švédům přehnaný. „Vzhledem k demografické situaci budeme v budoucnu potřebovat spíše příliv pracovníků ze zahraničí, uvádí Karlsson. Také Němci už dnes lákají do země zahraniční počítačové odborníky. Podle Karlssona je však přemrštěná také česká žádost na přechodné období, které by zabraňovalo cizincům nakupovat v Česku nemovitosti či půdu. I když Švédové o podobném požadavku před vstupem do EU také uvažovali, nakonec se ho vzdali. Karlsson soudí, že udělali dobře. Němci, kteří v jižním Švédsku nakoupili půdu, totiž pomáhají celou oblast kultivovat. Velvyslanec vidí prostor ke kompromisu na obou stranách. Podobný názor má podporu i v některých českých politických kruzích. Kupříkladu Unie svobody by se přechodného období pro nabývání nemovitostí cizinci ráda vzdala. Čeští vyjednavači by ale měli tento ústupek vázat na podobný krok ze strany EU právě v oblasti volného pohybu pracovních sil. Přistěhovalci i baby boom. Švédsko patří k zemím, které už na potřebu bariér pro migraci lidí příliš nevěří. „Stále více si uvědomujeme, že budeme muset lákat zahraniční pracovníky, tvrdí Karlsson a dodává, že „omezování volného pohybu není naším tématem. Zřejmě i proto hodlá Stockholm věnovat během svého předsednictví značnou pozornost formování společné azylové politiky a jednotného přístupu k přistěhovalcům. Tato mince má však i svou druhou stranu. Členské země EU by podle Švédů měly lépe spolupracovat při potírání mezinárodního zločinu. Šéf švédské vlády nicméně odmítá, že by chtěl do budoucna spoléhat jen na přistěhovalce. „Naše demografické potíže vyplývají ze společenských problémů. Chtěl bych společnost, ve které se rodí mnoho dětí. V Evropě je dnes málo dětí, řekl Göran Persson. Neriskujme! Vize jednotného boje proti organizovanému zločinu je také jedním z důvodů, proč Švédové hodlají unii rozšířit co nejrychleji. „Hrozbám, jimž dnes Evropané čelí, jako kriminalita, terorismus, drogy a znečišťování životního prostředí, je možné čelit jen společnou akcí napříč celým kontinentem, říká velvyslanec Karlsson. Rozšíření podle něj navíc umožní předcházet regionálním konfliktům a pomůže lépe prosazovat principy demokracie, vlády zákona a respektu pro lidská i menšinová práva. Karlsson je přesvědčen, že rozšířený evropský trh a zvýšená konkurence budou přínosem pro více než pět set milionů spotřebitelů. Přesto ambasador připouští, že přijímání nových členů do Evropské unie nebude jednoduché. Má totiž stále dost odpůrců. „Musíme vysvětlovat výhody rozšíření našim občanům, zdůrazňuje Karlsson. „Pokud nezajistíme politické vedení, riskujeme, že se veřejné mínění obrátí proti vstupu dalších zemí, dodává. Zatím mají Středoevropané a Východoevropané ve Švédsku značnou podporu, jejich přijetí podporuje 70 procent obyvatel této severské země. Zelené ne. Pokud Švédové něco kandidátským státům nedarují, bude to zřejmě v oblasti životního prostředí. Jen Česko při jednáních s EU žádá o sedm přechodných období při zavádění ekologických standardů. To ve Stockholmu nevidí příliš rádi. Jejich země vstupovala do unie s přísnějšími pravidly pro životní prostředí, než měli starší členové. Od té doby Švédové tlačí na své spojence, aby ekologii věnovali více pozornosti. Ingmar Karlsson si přesto myslí, že Švédové porozumí složité finanční situaci zemí střední a východní Evropy. „Určitě tu však bude malé pochopení pro dlouhá přechodná období, říká velvyslanec. „Švédská veřejnost pochopí, že zatím není možné splnit třeba normy pro kvalitu pitné vody. Zásadně ovšem nebude souhlasit s průmyslovým znečišťováním, jež je velmi citlivou záležitostí, dodává Karlsson. Ukázat Evropu. Ačkoliv Švédové podporují rozšíření EU, o samotném členství jejich země v unii si nic dobrého nemyslí. Kdyby se referendum o vstupu do této organizace konalo dnes, odpůrci by měli značnou šanci. Příliš pochopení nemá Stockholm ani pro velké evropské projekty, jako je společná měna euro. Kvůli skeptickému postoji veřejnosti se Švédsko jako jedna ze tří zemí EU zatím k měnové unii nepřipojilo a podle velvyslance Karlssona tak určitě neučiní do příštích voleb na podzim roku 2002. Řada politiků včetně vládních by přitom byla pro, zaostávání za ostatními Evropany jejich zemi spíše znevýhodňuje. Není divu, že švédské předsednictví v Evropské unii má i své vnitropolitické cíle. Stockholm chce nejen představit zemi Evropě, ale také seznámit s Evropou švédskou veřejnost. Organizátoři proto chystají jednání představitelů EU v mnoha místech po celém státě, organizují řadu kulturních událostí a apelují na spolupráci obcí s městy zemí unie i kandidátských států. V Česku se již do podobné spolupráce se švédskými partnery zapojily Pardubice, Říčany a Terezín. Švédsko také vytvořilo svérázný rekord: návrh programu svého předsednictví zveřejnilo s ročním předstihem již v únoru minulého roku. Snaha o zapojení veřejnosti je skutečně nebývalá. Jménem všech. Na druhou stranu si Stockholm dává záležet na tom, aby jeho předsednictví nevypadalo jako pouhé prosazování švédských zájmů. Podobný dojem měli pozorovatelé ze šéfování Francie v minulém pololetí. „Musíme jednat jménem patnácti vlád, nikoliv jedné, prohlašuje velvyslanec Karlsson. Záměrem je podle něj sblížit rozdílné názory, což nevylučuje, že i Švédsko bude hájit své priority. Švédové volají také po větší transparentnosti Evropské unie a srozumitelnosti pro řadové občany. V tom budou mít komplikovanou úlohu. Závěry posledního summitu ve francouzském Nice, který měl reformovat instituce, zůstávaly ještě na konci prosince nejasné i řadě politiků a odpovědných úředníků. „Obdrželi jsme dva dokumenty z Nice, z nichž každý obsahoval jiná pravidla pro hlasování kvalifikovanou většinou, připouští Karlsson. Faktem každopádně zůstane, že Švédsko vyvinulo nebývalou aktivitu už před startem svého předsednictví, aby se dokázalo se svým úkolem vypořádat. Takový přístup je charakteristický spíše pro menší než větší země EU. Švédové mají bezpochyby pravdu v tom, že šéfování unii je mimořádnou příležitostí, která může získat pro evropskou integraci veřejnost malých států. Vrcholem těchto předsednictví jsou summity. I v tomto však Evropská unie v Nice vyřkla podivný ortel: Z měst předsedajících států se mají vrcholné schůzky časem přemístit výhradně do Bruselu…
