Již tento pátek rozhodnou Irové v celonárodním referendu o tom, zda na svém ostrově legalizují sňatky lidí stejného pohlaví. Ještě před 22 lety přitom byla homosexualita zakázaná. Podle průzkumů je pro schválení 60 procent Irů, sňatky homosexuálů a leseb podporuje i většina parlamentních stran. “Ušli jsme velký kus cesty. Teď se ukáže, jak daleko jsme došli,” říká v rozhovoru pro E15.cz irský ministr pro podnikání Gerald Nash, jehož Labour Party za legalizaci sňatků lobbovala od počátku.
To rozhodnou lidé. Jsme v tom unikátní, že o tom, jestli povolit sňatky lidí stejného pohlaví, rozhodne obyvatelstvo. Většina politických stran a členů parlamentu zrovnoprávnění těchto sňatků podporuje. Jsem optimistický, že to projde.
E15.cz: Celé Irsko teď žije referendem o legalizaci homosexuálních manželství. Jak to podle vás dopadne?
E15.cz: Dnes má podpora sňatků stejného pohlaví podporu asi 60 procent populace. Bylo by tohle možné před dvaceti lety? Irsko je přece tradičně silně katolická země.
Kulturně jsme sice katolická země, ale jsme také otevřená, tolerantní liberální demokracie. Přitom teprve před 22 lety irský stát dekriminalizoval homosexualitu. Opět o tom rozhodli lidé v referendu. Ušli jsme za krátký čas velmi dlouhou cestu. V pátek nás čeká velký test toho, jak daleko jsme vlastně došli. Irští voliči rozhodnou, zda dva lidé stejného pohlaví mají mít ústavou zaručené právo uzavřít občanský sňatek. Je to důležitý krok a já jsem dlouhou bojoval za jeho prosazení. Byla to těžká kampaň. Je hodně konzervativních sil, které usilují o opak.
E15: Zmínil jste změnu Irska za krátkou dobu. Jak k ní došlo? Jak se z konzervativní katolické země stala země liberální? Pomohli tomu třeba i přistěhovalci z východní Evropy?
Došlo k tomu před příchodem lidí ze všech koutů světa. Moje strana, Labour party, byla jednou z prvních, která za tohle téma bojovala velmi dávno, ještě než to bylo populární téma. Kdybych měl zmínit nejdůležitější mezník v irské politice a společnosti, bylo jím zvolení naší první ženské prezidentky Mary Robinsonové v roce 1990, která dnes pracuje v OSN a je celosvětově respektovanou osobností. Ale řekl bych, že jak se mění svět, mění se i Irsko. Irsko se ale změnilo za hodně krátkou dobu. Země byla řízena velmi konzervativními silami od svého založení, ale od 80. let se postupně stala tolerantnějším místem.
Jediný způsob, jak ústava může být pozměněna, je přímým referendem.
E15.cz: Irsko je svými referendy proslulé, ať už šlo o dvě referenda o Lisabonské smlouvě nebo o smlouvě z Nice. Proč mají Irové tak rádi referenda?
Je to dáno naší ústavou, že často potřebujeme uspořádat referendum. Je to velice obsáhlý psaný dokument poprvé schválený irským národem v roce 1937. Jediný způsob, jak ústava může být pozměněna, je přímým referendem. Když si vezmete, že je naše ústava osmdesát let stará, 30 dodatků zas tak moc není. Já myslím, že je to velmi dobrý způsob, jak řešit otázky – zeptat se lidí na jejich názor. A někdy i dvakrát po sobě. Pak to znamená, že návrh nebyl napoprvé dostatečně dobrý a potřeboval být změněn, nebo vláda otázku nedostatečně vysvětlila. To byl případ Lisabonské smlouvy.
E15.cz: Teoreticky, pokud by se Británie po referendu rozhodla opustit Evropskou unii, uspořádalo by Irsko referendum o exitu? Tato otázka byla nedávno vznesena...
To je velmi hypotetická otázka. My se teď soustředíme hlavně na vlastní hospodářské zotavení, které se daří. To neznamená, že otázky, které nastolila britská volební kampaň, jako je referendum o Brexitu, nás nezajímají. Velmi nás zajímají. Britové jsou naši nejbližší spojenci, bratranci a také obchodní partneři. Pokud by Britové rozhodli, že chtějí opustit unii, velmi by nás to ovlivnilo. Podle nás je místo Británie uprostřed Evropy. Pro Irsko bylo členství v Evropské unii velmi přínosné. Pokud by unii Británie opustila, museli bychom se podívat, jak to ovlivní naši budoucnost a vztah k EU. Máme třeba pozemní hranici se Severním Irskem, které je součástí Británie.
E15.cz: Jsou Irové po krizi a záchranné půjčce od unie více proevropští nebo méně?
Těžko říci. Lidé mají tendenci dělat nějaké závěry z výsledků referend Irů o evropské integraci. To si myslím, že zas tak o vztahu k unii nevypovídá. Lidé mají přece právo vyjádřit svůj názor. Unie Irsku během krize v těžkých časech pomohla a to nejspíš hodně lidí nedocenilo. Zavázali jsme se plnit podmínky půjčky od Troiky. Ale s Troikou jsme se v roce 2013 rozloučili. Vrátili jsme se na kapitálové trhy. A i během úsporných škrtů jsme si dokázali udržet své sociální služby, což považuji za velký úspěch. Teď máme nezaměstnanost těsně pod 10 procenty, což se podařilo poprvé za sedm, osm let. Ale do roku 2018 chceme mít plnou zaměstnanost. 86 procent pracovních míst, které jsme vytvořili v loňském roce, jsou na plný úvazek, kvalifikované, dobré práce. Minulé vlády se příliš spoléhaly na stavebnictví a banky. Poučili jsme se, že tak to nejde. Teď máme mnohem vyváženější přístup.
E15: Dnes jste do Česka přijel se zástupci 24 irských firem podepisovat kontrakty s českými firmami. Můžete zmínit některé z nich?
Důležité memorandum o porozumění jsme podepsali právě teď, mezi PM Group, jednou z předních evropských firem zabývajících se projektovým vedením, a firmou Penta, která tu staví novou čtvrť Aviatica. Další kontrakty podepíšou firmy PPI Adhesives, Realtime Technologies a Bookassist.
Čtěte také:
Ochrana tradiční rodiny na Slovensku nezaujala, referendum je neplatné
Británie uspořádá referendum o vystoupení z EU, potvrdil Cameron
Irsko loni rostlo skoro o pět procent, zřejmě nejvíce z celé EU
