Ghanská
republika s jednatřiceti miliony obyvatel těží z výhod stabilní demokracie a
rychlého rozvoje. Také tržní ekonomika má v Ghaně poměrně málo překážek. Ve
srovnání s ostatními africkými zeměmi se vyznačuje relativně dobrým řízením,
konkurenčním obchodním prostředím a trvalým snižováním chudoby. V posledních
letech ale utrpěla v důsledku uvolněné fiskální politiky, vysokého schodku
rozpočtu a běžného účtu a oslabující měny. Od roku 2017 probíhá reforma
bankovního sektoru.
Hlavním
hospodářským sektorem jsou služby, v roce 2018 se podílely na HDP 43 procenty.
Průmysl má podíl 31 procent. Na zemědělství připadá osm procent HDP, ale
zaměstnává více než polovinu veškeré pracovní síly.
Před pandemií rostla ekonomika až sedmiprocentní rychlostí
Cílem vlády je transformovat průmysl ze stavu závislosti na přírodních zdrojích na dodavatele výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Tato agenda byla základem vládního rozpočtu na rok 2020. Byla zakotvena ve vizi prezidenta Akufo-Addoa „Ghana beyond Aid“ a v koordinovaném programu politik hospodářského a sociálního rozvoje pro roky 2017 až 2024. Ten je v souladu s cíli OSN pro udržitelný rozvoj (Agenda 2030) a agendou Africké unie 2063.
Ekonomika
Ghany rostla v roce 2018 tempem 6,3 procenta a byl předpoklad, že růst se v
roce 2019 zvýší na sedm procent. Na letošek byl plánován šestiprocentní růst,
nicméně nakonec bude zhruba jen 1,5 procenta.
Problémem je velký dluh
Od roku
2018 patří mezi hlavní ekonomické obavy, kterým stát čelí, nedostatek cenově
dostupné elektřiny, nedostatek pevné domácí příjmové základny a vysoké
zadlužení. Ghana v roce 2015 podepsala s Mezinárodním měnovým fondem (MMF)
rozšířenou úvěrovou facilitu ve výši 920 milionů dolarů na řešení rostoucí
hospodářské krize.
Ghana musí snížit deficit poklesem dotací a vysokých mzdových nákladů ve veřejném sektoru, posílit správu, zvýšit daňové příjmy a zlepšit bankovní sektor. Mezi priority patří přeplánování části dluhu Ghany ve výši 31 miliard dolarů, stimulace hospodářského růstu, snížení inflace a stabilizace měny.
V
příštích dvou letech bude výzvou udržet fiskální konsolidaci a zůstat na
udržitelné cestě v průběhu volebního roku 2020. Energetický sektor čelí
nepříznivým finančním podmínkám, což představuje vážná fiskální rizika do
budoucna. Odvětví čelí vysokým nákladům z nadměrné energetické kapacity a
dodávek zemního plynu, zhoršující stávající mezeru v příjmech.
Program
obnovy energetického sektoru (ESRP) z loňského května obsahuje akční plán,
jehož cílem je vrátit tento sektor do finanční rovnováhy během příštích pěti
let. Vyhlídky na novou těžbu ropy a zemního plynu a následné přísnější fiskální
řízení pravděpodobně ghanské ekonomice pomohou.
Ghanské
hospodářství závisí na ropě a plynu, zemědělství, službách, těžbě zlata a jiných
nerostů. Vývoz zlata, ropy a kakaa a remitence ze zahraničí jsou hlavními
zdroji deviz. Ghana exportuje vedle kakaa, ropy a zlata i diamanty, bauxit,
mangan, tropické dřevo a dováží rýži, drůbeží maso, automobily, strojírenské
výrobky, spotřební zboží všeho druhu, dále pak chemikálie, elektroniku, ropu a
ropné produkty, textil a léky.
Nadále přetrvávají také zásadní strukturální problémy ghanské ekonomiky, jakými jsou její nedostatečná industrializace, diverzifikace a závislost na vývozu komodit. Ačkoli je rozmanitost vyvážených ghanských komodit poměrně vysoká, průmyslová báze je stále zaostalá.
Ghana
se orientuje spíše na vývoz surových komodit než výrobků s vyšší přidanou
hodnotou. Loni sice došlo k výraznému zlepšení vývozu ropy i dovozu a země zaznamenala
přebytek obchodní bilance ve výši 2,2 miliardy dolarů, letošek ale přinese
bohužel horší čísla.
Ghana
je čtvrtou nejvhodnější zemí pro investice v Africe (po Jižní Africe, Nigérii a
Keni). Prioritní oblasti pro investice jsou zemědělství (produkce drůbežího
masa, ovoce, zeleniny), obranný průmysl (údržba a modernizace vojenské
techniky, obnova výzbroje a výstroje), zpracování odpadu (spalovny, třídírny,
úpravny a čistírny vody), sociální oblast (školství a zdravotnictví), vládní
služby (různé registry), turistika a automobilový průmysl.
Podíl EU na zahraničním obchodu Ghany klesá
Mezi
hlavní obchodní partnery Ghany patří evropské země (Švýcarsko, Velká Británie,
Francie, Nizozemí, Německo, Itálie) a dále Indie, Spojené arabské emiráty,
Čína, Vietnam, JAR, Brazílie, Japonsko a Spojené státy.
Ghana je členem asociace ECOWAS a je signatářem dohody o africkém kontinentálním volném obchodu (AfCFTA). V rámci společenství ECOWAS jsou nejdůležitějšími partnery Nigérie, Burkina Faso, Benin, Pobřeží slonoviny a Togo. V roce 2016 podepsala Ghana v Bruselu předběžnou dohodu o hospodářském partnerství s EU o obchodu bez množstevního omezení a bez cel.
Kvůli
pomalému vzniku západoafrické oblasti volného obchodu a jednotné západoafrické
měny v rámci kontinentální zóny volného obchodu vedené Africkou unií i
prohlubování integrace západoafrických zemí v rámci ECOWAS se Nigérie a Ghana
rozhodly vytvořit nové strategické partnerství podpisem Memoranda o porozumění
mezi Nigeria Export Processing Zones Authority (NEPZA) a Ghana Free Trade Board
(GFTB).
I když je EU pro Ghanu nadále hlavním obchodním partnerem, vzájemný obchod stále klesá. V roce 2018 dovoz z EU do Ghany činil už jen 28 procent z celkového dovozu Ghany a z celkového vývozu Ghany šlo jen 19 procent do EU. Obrat obchodu mezi členskými státy EU a Ghanou představoval loni necelé 4,5 miliardy eur.
Česko dodává traktory nebo kotle
Ghana
aktuálně patří mezi pět nejdůležitějších obchodních partnerů Česka v
subsaharské Africe, s nimiž ČR pojí bohatá historie vazeb. Bilaterální
spolupráce roste. Ghana má dlouhodobý zájem exportovat artikly s přidanou
hodnotou namísto vývozu primárních surovin. Jelikož české strojírenské výrobky
mají v Ghaně tradičně výborné jméno, je tento stabilní trh dlouhodobě
perspektivní. Vzhledem k nové ghanské politice industrializace, zvané „One
district, one factory“, se nyní v Ghaně nabízí mnoho příležitostí pro
zahraniční firmy.
Loni byl obchodní obrat Česka s Ghanou 27 milionů dolarů, z toho český export byl 21 milionů. Mezi hlavní vývozní položky patří reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické, dále motorová vozidla, traktory, kola a přístroje elektrického záznamu. Hlavní dovozní položkou jsou ovoce, ořechy a hliník. V roce 2017 podepsaly obě země Dohodu o zamezení dvojímu zdanění. Poté, co byla schválena v Česku, se čeká na ratifikaci od ghanské strany.
Autorka pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik II, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze červnového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
