Giganti sázejí na pád jüanu. Potápí jej zpomalení Číny i půjčky v dolarech

Letos 11. srpna vypukla na světových finančních trzích doslova panika, když Čína provedla kroky, které vedly k devalvaci čínské měny. Výsledkem bylo, že jen z burz rozvíjejících se trhů se do konce srpna vypařily dva biliony dolarů. Šlo o největší propad cen akcií na těchto trzích od krachu americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008. Investoři ale sázejí na to, že čínská měna bude pokračovat v dalším oslabování

Cena americké lehké ropy se v následujících dnech propadla pod čtyřicet dolarů za barel, kde byla naposledy před sedmi lety. Po devalvaci jüanu zároveň následovalo dramatické oslabení dalších měn, například kazašského tengu, malajského ringgitu nebo indonéské rupie.

Velcí investoři přitom sázejí na další propad čínské měny. To by opět vedlo k rozbouření finančních trhů. Důvodů pro oslabování jüanu je však několik.

Pomoc od centrálních bankéřů

Čínská ekonomika zpomaluje a oslabení vlastní měny by mohlo pomoci exportům z říše středu. Zvýšila by se konkurenceschopnost čínského zboží a služeb na zahraničních trzích, a to v době, kdy domácí poptávka ochlazuje. „Nechat měnu padat je součástí expanzivní měnové politiky, nazvěme to čínské kvantitativní uvolňování,“ uvedl hlavní měnový analytik Bank of America David Woo.

V posledních letech jüan posiloval vůči dolaru a také oproti řadě dalších asijských měn, což snižovalo konkurenceschopnost čínského zboží. Výrazně oslabil například japonský jen (o více než padesát procent vůči dolaru za poslední tři roky), což dává japonským firmám konkurenční výhodu oproti čínským společnostem.

Přečtěte si: Ekonomové je vynášeli do nebes, dnes jsou země BRICS v průšvihu

Snaha čínské centrální banky pomoci místní ekonomice ale nemusí být jediným důvodem, proč by mohl jüan oslabit. Rozvíjející se země včetně Číny totiž využívaly levný dolar k financování dluhů a firemních investic. Podle ekonoma Tima Leeho z konzultační firmy Pi Economics dlužníci z rozvíjejících se zemí nabrali za poslední dekádu půjčky v astronomické výši tří bilionů dolarů.

Čína je v popředí zemí, kde se využíval takzvaný carry trade neboli využití levných dolarových úvěrů k investicím do výše úročených aktiv, jako jsou reality, akcie nebo například komodity.

Tento druh obchodu byl v posledních letech velmi ziskový, protože úrokové sazby v USA byly nízké a měny rozvíjejících se zemí stabilní. Letos v létě se však situace změnila, když došlo k devalvaci čínského jüanu, kterou následoval pád řady dalších jihoasijských měn.

Dvoubilionová hrozba

V Číně ovšem podle texaského hedgeového manažera Marka Harta ze společnosti Corriente Advisors dosahuje objem zmíněných dolarových půjček výše dvou bilionů dolarů. „Je to největší carry trade v moderní historii,“ uvedl pro list The New York Times Hart, „ani zdaleka se tomu nic neblíží.“

V případě, že americká centrální banka zvýší úrokové sazby a tím zdraží dolarové půjčky, může část peněz z Číny rychle odplout. Pravděpodobnost tohoto scénáře se však v posledních týdnech snížila kvůli opatrnosti amerických centrálních bankéřů. Stejný výsledek by však mělo i postupné oslabování čínské měny z jiných důvodů.

I mírné oslabování jüanu by však mohlo vyvolat nervozitu investorů, a pád čínské měny by se proto mohl zrychlit. Podle Harta by odliv peněz zahraničních investorů z Číny vyvolal zhroucení jüanu až o padesát procent.

„Je to příběh z roku 1997 a asijské krize,“ dodal. Tehdy investiční legendy George Soros, Julian Robertson, Leon Cooperman a další spekulanti zaútočili na jihoasijské měny a zejména thajský baht, což vedlo k jejich prudkému oslabení a pádu asijských kapitálových trhů.

Ostatní experti jsou však ve svém odhadu opatrnější než Hart. Podle společnosti IDEAglobal oslabí čínská měna do konce roku 2016 o patnáct až dvacet procent.

Jak se vyvíjí kurz jüanu vůči dolaru (kolik jüanů stojí jeden dolar):

David Woo pak odhaduje devalvaci jüanu až o deset procent a investiční kolos Pacific Investment Management o téměř sedm procent oproti dolaru.

Oslabení čínské měny by však na druhé straně poškodilo zahraniční investory včetně českých. V Číně působí zejména splátková skupina Home Credit, která patří do PPF Group nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Na otázku, zda se Home Credit zajišťuje proti možnému oslabení čínské měny, uvedl ředitel vztahů s veřejností Milan Tománek: „Home Credit uplatňuje aktivní strategii řízení rizik včetně měnových rizik. Nemůžeme však jít do detailů naší hedgingové politiky (zajištění vůči měnovým rizikům – pozn. red.).“

Čtěte také:

MMF: Číně se daří přechod ke stabilnějšímu růstu

Sbližování s Čínou. Rusové podepsali další dohodu o plynu

Čínské akcie po těžkých ztrátách oživily, investory povzbudil růst v USA