Jenže tentokrát je
ve skutečnosti na vině „nedostatek globalizace”. Virus se rozšířil zejména kvůli tomu, že se Čína
uzavřela sama do sebe a odmítla se zbytkem světa sdílet informace. Dlouho
popírala jakékoliv nebezpečí a nakonec zřejmě i falšovala svá data o počtech
nakažených a zemřelých. Ani Evropa moc nespolupracovala. Z Evropské unie se najednou stal zase pouhý kontinent plný
národních států, které zavřely své hranice a každý si jel po svém bez jakéhokoliv „diktátu” z Bruselu.
Nebylo možné ani srovnávat statistiky jednotlivých evropských zemí, protože každý stát používal odlišné metody a nakažené počítal jinak. Rozmanitost přístupů evropských zemí pramení především v tom, že zdravotnictví je ve výsostné pravomoci jednotlivých členských států EU. I proto byla ale situace v některých zemích kritická. Zvítězila absolutní suverenita, možnost rozhodovat se výhradně samostatně. Na jedné straně jsme tedy viděli přísný postup Česka či Slovenska a na druhé straně liberální postoj Švédska či Velké Británie. Kvůli tomu je doteď cestování mezi těmito státy prakticky nemožné.
Na
chvíli jsme se tedy ocitli v hluboké minulosti a mohli
jsme si vyzkoušet, jak by vypadala Evropa bez společenství. Byl to smutný
pohled. Ztížené cestování, ekonomický propad,
komplikovaná komunikace, nemožnost srovnání. To je realita Evropy národních
států, po které volá nezanedbatelná část české i zahraniční politické reprezentace.
Nelze zavírat oči před tím, že současné ekonomické potíže Itálie či Španělska jsou i našimi problémy. Jakmile půjdou dolů tyto státy, i my to poznáme ve svých peněženkách. Pokud chceme slovy Václava Klause mladšího „o třetinu zchudnout”, můžeme jít touto cestou. Ale dovolím si pochybovat o tom, že čeští učitelé či lékaři budou ochotni odevzdat třetinu svých platů za oběť národnímu státu.
Česko jako vysoce exportní země si dokáže zachovat svou prosperitu jedině v co nejvíce propojené Evropě a v co nejvíce propojeném světě. Jakmile podlehneme falešné iluzi o národní suverenitě, všichni zchudneme. A to se týká i pomateného nápadu některých poslanců hnutí ANO či SPD omezit prodej zahraničních potravin v českých obchodech. Pokud Česko jako země absolutně závislá na zahraničním obchodě zavede jakákoliv protekcionistická opatření, čeká naší ekonomiku hluboký pád.
