Někde bude líp, někde bude hůř, celkově to ale vyjde nastejno. I tak by se dala shrnout nejnovější analýza Mezinárodního měnového fondu (MMF) s názvem World Economic Outlook. Podle ní letos globální růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne rovných tří procent, přičemž v některých regionech bude situace lepší či naopak horší, než analytici původně očekávali. Pro rok 2024 MMF předpovídá nárůst ekonomiky na úrovni 2,9 procenta, což představuje menší pokles oproti dříve odhadovaným procentům třem.
Důvodů pomalého nárůstu je hned několik. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas pro agenturu Reuters uvedl, že globální ekonomika se nadále jen pozvolna zotavuje z pandemie covidu, ruské invaze na Ukrajinu a loňské energetické krize. Analytici MMF jsou navíc znepokojeni riziky souvisejícími s aktuální situací na čínském realitním trhu, kolísavými cenami komodit, geopolitickou fragmentací a přetrvávající inflací.
„Globální ekonomika aktuálně pokulhává a obecně si nevede příliš dobře. I přesto ale vnímáme její silnou odolnost, protože se ji nepodařilo srazit ani velkými otřesy, jež zažila v posledních dvou nebo třech letech,“ řekl Gourinchas.
Situaci ovlivní válka v Izraeli
Nyní se navíc objevilo další riziko pro rozvoj světové ekonomiky v podobě izraelsko-palestinského konfliktu. K vyhrocení situace ovšem došlo až poté, co byla 26. září dokončena čtvrtletní analýza MMF, takže jeho dopady aktuální World Economic Outlook nezohledňuje. Podle Gourinchase je navíc až příliš brzy na to říci, jak tento konflikt globální ekonomiku ovlivní.
I přesto ale hlavní ekonom MMF poznamenal, že ceny ropy v posledních dnech vzrostly asi o čtyři procenta, k čemuž přispěly především obavy, že by mohla být přerušena produkce nebo přeprava této strategické suroviny. Dřívější výzkum MMF přitom ukázal, že 10procentní nárůst cen ropy by v následujícím roce utlumil globální produkci o 0,2 procenta a zvýšil inflaci o 0,4 procenta.
Příliš příznivý každopádně není ani střednědobý výhled MMF. I v roce 2028 totiž organizace předpokládá celosvětový růst pouze ve výši 3,1 procenta. Tento vývoj je navíc méně příznivý zejména pro rozvíjející se ekonomiky, které čelí pomalejšímu nárůstu životní úrovně a komplikacím způsobeným obavami z vysokých dluhů.
„V současnosti vnímáme nejistotu kvůli geoekonomické fragmentaci, nízkému růstu produktivity a špatnému demografickému vývoji. Pokud dáme všechny tyto věci dohromady, vyjde nám z toho zpomalení střednědobého růstu,“ doplnil Gourinchas.
Investice jsou znepokojivě nízké
Další významnou komplikací je podle analytiků inflace. Ta sice postupně klesá v důsledku snížení cen energií a potravin, i přesto ale stále zůstává až příliš vysoká. MMF tedy očekává, že meziroční inflace letos klesne na průměrnou hodnotu 6,9 procenta a v roce 2024 dosáhne hodnoty 5,8 procenta. Jádrová inflace by měla klesat ještě pozvolněji – z 6,4 procenta v roce 2022 na 6,3 procenta letos a 5,3 procenta v příštím roce.
Problematickým faktorem jsou podle MMF i investice soukromého sektoru, které jsou na nižší úrovni než před pandemií covidu. Podniky navíc vykazují menší chuť k expanzi a k podstupování rizika vzhledem k vyšším úrokovým sazbám, přísnějším úvěrovým podmínkám a menší fiskální podpoře.
Gourinchas také uvedl, že MMF radí zemím, aby znovu vybudovaly fiskální nárazníky proti možným budoucím otřesům. „Podstatné zhoršení fiskálních deficitů ve Spojených státech je opravdu velmi znepokojivé,“ podotkl hlavní ekonom MMF. Pozitivní zprávou bylo podle něj naopak to, že trhy práce byly ve většině vyspělých ekonomik na vzestupu a míra nezaměstnanosti zůstala nízká.
Čínská realitní krize ohrožuje celý svět
Nejnovější analýza MMF upozorňuje na to, že mezi největšími ekonomikami budou panovat značné rozdíly. Analytici například zvýšili svoji prognózu letošního růstu USA o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta. Příští rok pak MMF v zemi očekává nárůst na úrovni 1,5 procenta, což je oproti dřívější analýze o 0,5 procentního bodu více. „Ekonomika Spojených států ukázala pozoruhodnou sílu. Díky tomu je tato země jedinou velkou ekonomikou, která překonala předpandemické prognózy,“ sdělil Gourinchas.
Zhoršení situace ale analytici očekávají v případě Číny, jejíž ekonomický nárůst v letošním a příštím roce se oproti minulé zprávě snížil o 0,2 a 0,3 procentního bodu. Může za to především čínská nemovitostní krize a také slabá zahraniční poptávka. Pokud by se navíc realitní krize prohloubila, čínský růst by se mohl snížit až o 1,6 procentního bodu, což by srazilo růst globální o zhruba 0,6 procentního bodu.
Pozitivní budoucnost MMF neočekává ani v Evropě. Analytici snížili své odhady růstu eurozóny na 0,7 procenta v roce 2023 a 1,2 procenta v roce 2024. Ještě v červenci přitom předpovídali nárůst ekonomiky ve výši 0,9 procenta pro letošek a 1,5 procenta pro příští rok.
