Podle generální ředitelky Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iwealové „neprožívá“ globální obchod zrovna nejlepší období. „Jsme svědky rostoucího protekcionismu, určitého podkopávání pravidel WTO, přičemž některé z těchto jevů vedou k roztříštěnosti,“ uvedla v rozhovoru pro BBC s tím, že ji i celou organizaci tato skutečnost znepokojuje. Narážela například na obchodní vztahy mezi Čínou a západními zeměmi.
Evropská unie před nedávnem zavedla předběžná cla ve výši 37,4 procenta na dovoz čínských elektrických vozidel, čímž následovala kroky USA. Tedy s tím rozdílem, že cla ze strany Spojených států představují 100 procent. Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis nicméně uklidňoval, že trh s elektrickými vozidly rozhodně uzavřít nechce. „Vítáme dovoz, vítáme konkurenci, ale tato konkurence musí být férová,“ zdůraznil.
Jak Brusel, tak Washington se shodují na tom, že je sektor elektromobilů v Číně nespravedlivě dotován tamní vládou, což výrobcům jako BYD, Geely a SAIC umožňuje vyvážet své produkty za nespravedlivě nízké ceny, kvůli čemuž zároveň ohrožují pracovní místa na Západě. Ani zdaleka se přitom nejedná jen o elektromobily. Ostatně také proto americký prezident Joe Biden zvýšil dovozní daň i na řadu dalších výrobků, které údajně tvoří průmysl budoucnosti. Jedná se o baterie pro elektromobily a minerály v nich obsažené, články potřebné k výrobě solárních panelů či počítačové čipy.
„Teprve“ třetí pokles za tři dekády
Podle dat WTO se objem světového obchodu loni snížil. Stalo se tak „teprve“ potřetí za posledních 30 let, přičemž pokles o 1,2 procenta prý souvisí s vyšší inflací a úrokovými sazbami. Pro letošní rok naopak předvídá oživení.
To na druhou stranu nemění nic na skutečnosti, že podoba globálního obchodu se zásadně mění. První zástupkyně výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová aktuální situaci dokonce přirovnala ke konci studené války. „V posledních několika letech jsme zažili řadu otřesů, včetně pandemie. Měli jsme tu ruskou invazi na Ukrajinu a po těchto událostech se země na celém světě při určování toho, s kým budou obchodovat a do koho budou investovat, stále více řídí ekonomickou bezpečností a obavami o národní bezpečnost,“ řekla.
Na vzdálenější státu typu Peru, Ghana či Vietnam pak dopadá dilema, zda posilovat obchodní vazby se západními mocnostmi, či naopak s Ruskem a Čínou. „Vznikající roztříštěnost, kterou v obchodních údajích vidíme, nás znepokojuje. Je zřetelné, že obchod mezi podobně smýšlejícími bloky roste rychleji než obchod napříč těmito bloky,“ upozornila Okonjo-Iwealová s tím, že bude-li se svět i nadále takovou cestou ubírat, bude to pro globální ekonomiku velice nákladné.
Konkrétně by se dle výzkumu WTO v dlouhodobém horizontu mohlo jednat o zhruba pět procent ztracené celosvětové produkce. Mezinárodní měnový fond tuto částku odhaduje dokonce na sedm procent, což odpovídá škodě ve výši 7,4 bilionu dolarů (zhruba 173,5 bilionu korun).
Vládní pomoc ani nepotřebují
Zavedení cel pro elektromobily vyrobené v Číně je důsledkem prudce rostoucího vývozu ze strany asijské země. K tomu došlo zejména v posledních letech. Podle studie společnosti Rhodium Group poskočil objem čínského vývozu z hodnoty 1,6 miliardy dolarů v roce 2020 (tehdy asi 37,1 miliardy korun) na 11,5 miliardy v loňském roce (zhruba 255,4 miliardy korun). Nyní tvoří 37 procent veškerého dovozů elektromobilů do EU.
Prezident Obchodní komory Evropské unie v Číně Jens Eskelund se v této souvislosti každopádně nechal slyšet, že tamní společnosti vyrábějící elektrické automobily zmíněnou vládní pomoc ani nepotřebují. „Jsou dnes jednoduše velmi konkurenceschopné za svých vlastních podmínek. Myslím, že zavedení cel je příznakem toho, že něco není v rovnováze,“ podotkl. Zarážející mu prý přijde třeba fakt, že od roku 2017 klesl objem zboží, které EU prodala Číně, přibližně o třetinu, a to navzdory skutečnosti, že čínská ekonomika neustále roste.
„Myslím, že je spravedlivé říci, že Evropa je pro čínské společnosti stále výrazně otevřenějším trhem než naopak. A to je samozřejmě něco, co se musí změnit,“ doplnil, ačkoliv vzápětí přiznal, že tomu zatím nic příliš nenasvědčuje.
Evropská unie se snaží snížit svoji ekonomickou závislost na Číně, zatímco velké nadnárodní společnosti hledají alternativu v zemích, jako jsou Vietnam a Indie. Obavy Bruselu se týkají především využívání citlivých technologií Pekingem pro vojenské účely. Klidným jej ale nenechává ani čínská podpora Ruska, které stále pokračuje ve své ofenzivě na Ukrajině.
Potřebu zbavit se rizika ze strany Číny ostatně vloni popsala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila však, že by se Evropa vůči asijské zemi rozhodně neměla zcela „uzavřít“.
