Podoba českých měst i venkova prochází obrovskými změnami. Započali je cizinci, které k historii a identitě vaší země dlouhodobě nic neváže. Vlastní a provozují supermarkety kupící se na okrajích měst; kdysi poklidnými poli se prokousávají silnice; na místech, kde by to nikdo nečekal, vyrůstají podivné stavby a přinášejí s sebou obvyklé projevy městského života - auta a hluk. Obyčejný Čech to všechno bezmocně pozoruje a s úzkostí se ptá, kam to povede a co nakonec zůstane ze země, která bývala klenotem střední Evropy. Diskuse o Územním plánu hlavního města Prahy jsou jenom malým dokladem toho, ze Češi si dosud neuvědomili nebezpečí globalizace ani nutnost důrazně se postavit přívalu destrukce. Berte tento článek jako varovný hlas ze Severu. My v Anglii jsme si konečně navykli klást odpor, z čehož by si Češi mohli vzít užitečná ponaučení.
Nejeden průměrný Čech příchod skvělých supermarketů Tesco či Meinl zpočátku uvítá. Vidí v nich jenom výhody pro sebe a pro své blízké - k obrovskému výběru z lákavého zboží to autem netrvá dlouho. To, že hypermarketu padly za oběť akry otevřené krajiny, že prudce vzrostlo zatížení okolních silnic a že kamiony, plazící se přes polovinu Evropy, vytrhávají vesnice ze spánku, se na počátku může zdát jako nízká cena za tuto vizi postmoderního přepychu.
Jenže na supermarkety bychom se měli dívat v celém společenském, ekonomickém i estetickém kontextu. Jejich hlavním cílem je zničit malé obchody. V Británii šly za tímto cílem s neutuchající vervou, až čtyři giganti - Asda, Tesco, Sainsbury s a Safeway - ovládly dvě třetiny britského trhu s potravinami. Za posledních deset let zmizelo z našich měst 50 tisíc prodejen; venkovské obchody jsou na pokraji zkázy a místní výrobci buď nedokážou své zboží distribuovat, anebo jim to zakazují stále svévolnější vyhlášky ministerstev, která si svými miliony koupily supermarkety.
Nicméně ohrožení je vyššího řádu než v případě jiných oligopolů. Jde až k podstatě věcí, které nám jsou niterně blízké - úpadek městských center, devastace venkova a kolaps jeho ekonomiky, posedlost novými silnicemi, ztráta místního koloritu a rostoucí uniformita, stejně jako dalekosáhlé škody na životním prostředí. Supermarkety tvrdí, že vytvářejí pracovní místa všude, kde se objeví. Ale práce, kterou vytvoří, je jen zlomkem zaměstnanosti, již odstraní. Kvůli supermarketům se městská centra stala pouští, na níž mezi zabedněnými průčelími domů živoří hrstka obchůdků. Bohatá rozmanitost lokálních výrobců a prodejců ustupuje nehybné uniformitě pokladních boxů.
Supermarkety si vybírají otevřený prostor, prorážejí hranice města a podporují onen odstředivý růst, který požírá krajinu a na místa živoucích měst a městeček dosazuje světlem zamořená předměstí. Supermarkety podporují závislost člověka na automobilu a vyhovuje jim, když se nakupuje nikoli mezi nejbližšími sousedy, ale na míle daleko v anonymním davu. Dovozem potravin z celého světa vytěsňují domácí potravinářství, třebaže i kratičká úvaha ukáže, že žádný jiný sektor není v dlouhodobém výhledu udržitelný. Do Británie se v současnosti dováží ovoce za 1,5 miliardy liber, zatímco za domácí potraviny se zaplatí jen 240 milionů. Průměrná položka urazí od zdroje ke spotřebiteli vzdálenost 3 000 km a na zem nás vrátí, když zjis-tíme, že na přepravu půl kila jahod z Kalifornie se spotřebuje 2,5 litru leteckého benzinu.
Supermarkety o sobě tvrdí, ze stojí na straně spotřebitele, protože - jak říkají - jejich hlavním cílem je minimalizovat cenu potravin. To je klam. Supermarkety cenu potravin neminimalizují, ale externalizují. Místo aby náklady přenášely na zákazníka, přenášejí je na všechny formou ekologické, společenské a estetické devastace. Tato devastace je nenapravitelná. Cenou ze levné potraviny dnes je zítřejší svět, v němž se nedá žít.
Stručně řečeno, jestli Čechům není osud životního prostředí a hlavně měst lhostejný, měli by se důkladně zamyslet nad supermarkety a nad kontrolou, která by nad nimi měla být. Dostanou-li volné pole působnosti, nemilosrdně zničí vše, co jim stojí v cestě. Právě tady by vám anglický příklad mohl být užitečný. Angličané si zvykli stmelit se k odporu, kdykoli je něco ohrožuje. Každé město, každá vesnice, každý shluk stavení má svou „společnost za příjemnější současnost . Její členové, obyvatelé daného místa, využijí všech zákonných prostředků, aby vzdorovali globálním silám snažícím se zničit místní ekonomiku. Ne vždy se těmto skupinám daří, ale daří se jim dost často, aby si vláda konečně začala uvědomovat, že další expanzi supermarketů je třeba zabránit. Dokonce si začíná uvědomovat ještě naléhavější potřebu, jíž je přinutit supermarkety, aby s drobnými obchodníky, které chtějí zlikvidovat, soutěžily za rovných podmínek.
Rozhodně to není nicotné téma, stejně jako jím není Územní plán hlavního města Prahy. Navíc jde o téma, které se týká identity a kontinuity vaší země. Jste připraveni své dědictví hájit, anebo je chcete prodat lidem, kteří Prahu promění v hollywoodské jeviště a zbytek země v měsíční krajinu, po níž jsou rozseta ocelová skladiště, dálnice a billboardy?
