Zdrojů zemního plynu pocházejících z EU razantně ubude
Evropská unie se rozšiřuje směrem na východ, privatizují se státní monopoly, plynárenské trhy se do různé míry liberalizují a dochází k jejich přerozdělování. Také jsme svědky diverzifikace dodávek zemního plynu na evropské trhy. Tak začínal rozhovor s Filipem Thonem v roce 2003. Diskutovali jsme o trendech a rozvoji plynárenských trhů v Evropské unii a o jejich dopadech na plynárenství v České republice. Nyní, o tři roky později, jsme se bývalého poradce, dnes už člena představenstva společnosti RWE Transgas, zeptali, zda dochází k naplnění jeho odhadů z roku 2003.
EURO: Co se změnilo v predikcích vývoje evropského plynárenského trhu?
THON: V zásadě dochází k přesně těm vývojovým trendům, o kterých jsme se bavili před třemi lety. Hlavní faktory ovlivňující vývoj evropského plynárenského trhu budou nadále očekávaný růst poptávky po zemním plynu spojený s importem často z politicky nestabilních regionů a rostoucí role zkapalněného zemního plynu z Afriky a Asie.
Dále očekávám pokračování růstu velkých energetických uskupení v Evropě a pokračování procesu srůstání odvětví plynu a elektřiny způsobeného závislostmi a synergiemi mezi oběma sektory. Velmi významným spojovacím článkem mezi nimi jsou a budou ceny CO2 certifikátů jako významná nákladová položka výroby elektrické energie.
Olejářské firmy, například BP a Shell, operují úspěšně především v oblasti velkoobchodu na trh s plynem. Před třemi lety jsem zmiňoval rostoucí tlak na provázanost cen ropy a zemního plynu. Na příkladu Velké Británie lze na krátkodobém spotovém trhu (trh krátkodobého charakteru, kde se obchoduje za aktuální ceny - poznámka redakce) sledovat, že přestává platit provázanost cen plynu a ropy a dochází ke konkurenčnímu chování plynu vůči plynu a ropy vůči ropě.
Utváření a sjednocování dosud nejednotných systémů legislativy a regulace bude mít samozřejmě i nadále zásadní dopad na fungování tržního prostředí v Evropské unii. Harmonizace legislativních systémů povede ke sladění trhů a tím i ke zvyšování likvidity trhu s plynem.
Dalším faktorem bude rozvoj technologií vedoucích k efektivnějšímu využívání energetických zdrojů a ochraně životního prostředí, rozvoj technologií palivových článků, mikroturbín a růst podílu obnovitelných energií.
V roce 2003 jsem nepočítal s tak prudkým nárůstem ceny ropných produktů a s tím spojeným nárůstem cen zemního plynu. Díky tomuto vývoji dochází k pomalejšímu nárůstu spotřeby zemního plynu a k přehodnocování strategie investic do výstavby elektráren na zemní plyn.
EURO: Zmiňujete růst velkých energetických uskupení v Evropě. Počítáte k nim i skupinu RWE? THON: Samozřejmě. Myslím tím také aktivity RWE při úspěšné akvizici českého plynárenství a podílů v Holandsku. Jsou zde ale i další hráči jako španělský Gas Natural a jeho expanze do Řecka a Itálie, aktivity Gas de France v Německu, Itálii, Rumunsku a na Slovensku nebo E.ON s akvizicí Ruhrgasu a koupí minoritních podílů ve Finsku, Švédsku, Lucembursku, Estonsku, Maďarsku, Česku a Slovensku. V neposlední řadě je ale nutno zmínit ruského producenta Gazprom a jeho snahu o vstup do odbytové části reprodukčního řetězce například ve Velké Británii nebo v Německu.
EURO: V minulém rozhovoru jsme se bavili o růstu spotřeby a poptávky po zemním plynu v Evropské unii. Jak se na tuto problematiku díváte dnes?
THON: Takzvaná velká šestka, tedy Velká Británie, Německo, Itálie, Francie, Nizozemsko a Španělsko, spotřebovává více než dvě třetiny evropské spotřeby zemního plynu. U těchto zemí se očekává roční nárůst spotřeby kolem dvou procent. U ostatních zemí evropské pětadvacítky to může být až kolem tří procent. Současné zpomalení růstu spotřeby je způsobeno poměrně strmým nárůstem cen zemního plynu v posledních dvou letech. Ten je způsoben provázaností cen plynu s cenou ropy na mezinárodních trzích. Růst spotřeby bude nejvýraznější v oblasti produkce elektrické energie, a to především u špičkových zdrojů. Pro baseload, což je základní nestrukturovaná dodávka, zůstane asi doménou uhlí nebo jádro. Závisí to samozřejmě na energetickém mixu jednotlivých zemí. Zde se Česká republika v zásadě odlišuje od Evropské unie svým vysokým podílem (až 47 procent) pevných paliv na energetické bilanci státu. Podíl zemního plynu je asi pětina, a to zase odpovídá podílu zemního plynu v Evropské unii.
V oblasti zdrojové struktury zemního plynu ubude zdrojů pocházejících z EU z dnešních asi poloviny na pětinu do roku 2030. Důvodem je očekávané vyčerpání zdrojů v Severním moři. Poroste podíl dodávek z Ruska, Norska a Alžírska. Mezi nové dodavatele budeme zajisté počítat Írán a Katar.
Růst nákladových položek v oblasti těžby plynu bude zčásti kompenzován růstem efektivity a technickým rozvojem, stejně tak nárůstem konkurence podél dolní části reprodukčního řetězce (downstream a retail). V oblasti infrastruktury dodávek předpokládám dostatečnou kapacitu, která by měla pokrýt nárůst potřeb v oblasti poptávky.
Co se týče nárůstu spotřeby, jsou Energetickým institutem v Kolíně nad Rýnem vypracovány dva scénáře. První referenční scénář počítá se šedesátiprocentním nárůstem poptávky po zemním plynu do roku 2030, tedy růstem o 1,6 procenta ročně. Druhý, agresivní scénář počítá s nárůstem o 3,6 procenta. S ohledem na současný vývoj trhu a cen zemního plynu se přikláním k prvnímu scénáři s nárůstem o méně než dvě procenta ročně. Trh bude ale také intenzivně ovlivňován rostoucím podílem LNG, tedy zkapalněného zemního plynu.
Chci však zdůraznit i globální měřítko. Producentský trh je trhem globálním, a proto je tento pohled významný. Poptávka po zemním plynu na globálních trzích například v Číně a Indii prudce roste společně s růstem tamější ekonomiky. Zdroje plynu jsou sice pro toto století dostačující, nacházejí se ale v čím dál hůře dostupných podmínkách. Tím rostou náklady na otevírání ložisek a jejich těžbu. Kombinace těchto faktorů může vést k dlouhodobému nárůstu ceny plynu na mezinárodních trzích. Působí zde tedy proti sobě různé faktory, dostupnost zdrojů, růst poptávky, vývoj technologií a likvidita trhu.
EURO: Jak vidíte podíl LNG na trhu se zemním plynem a jaký konkrétní vliv bude mít na dodávky do EU? THON: Jestliže dnes je podíl LNG v evropském plynovém mixu asi jedna molekula z LNG ke třinácti molekulám zemního plynu, tento poměr v roce 2020 bude jedna ku devíti. Nákladová struktura LNG se zlepšuje a v zásadě kvůli své flexibilitě bude hrát, a nyní už také hraje, významnou roli v dodávkách plynu na spotovém trhu. Zkapalněný plyn svou charakteristikou propojuje různé geografické trhy, vede k likviditě a srůstání globálních trhů. Zde si totiž musíme uvědomit, že český trh je jen malou součástí trhu evropského a ten je zase jen součástí trhu globálního. LNG je jedním z instrumentů jejich propojování. Je to třeba chápat také jako jeden z faktorů zvyšování bezpečnosti dodávek.
EURO: Pro RWE v Česku je to však vzhledem ke vzdálenosti od přístavů zřejmě nereálná varianta.
THON: To tak není. RWE již intenzivně vstoupila do byznysu s LNG v oblasti výstavby přístavních terminálů na zkapalněný plyn, který je do Evropy dopravován z nalezišť v Africe či v jižní Americe. Právě RWE se stala v letošním roce součástí konsorcia na výstavbu LNG terminálu na ostrově Krk v Jaderském moři. Dále RWE uzavřela smlouvu na výstavbu dalšího terminálu v nizozemském Rotterdamu.
Terminál na ostrově Krk bude zásobovat Chorvatsko, ale prostřednictvím napojení plynovodních sítí bude zajištěna přeprava i do zemí střední Evropy. Se zprovozněním obou zařízení počítáme předběžně do pěti let.
EURO: Zmiňoval jste legislativu Evropské unie a aspekty regulace. Jak se tyto aspekty projeví či projevily na českém trhu?
THON: Jeden hodně viditelný efekt je nucená změna struktury společností spojená s takzvaným unbundlingem, což je transparentní oddělení oblasti obchodu od oblasti infrastruktury sítí. Zde byly dány dva termíny. První lednový den letošního roku pro RWE Transgas a stejný datum roku 2007 pro plynárenské distribuční společnosti.
Povinnost uskutečnit unbundling byla v RWE Transgas splněna. Funguje nezávislý provozovatel transportní a tranzitní plynárenské sítě společnost RWE Transgas Net, která je stoprocentní dcerou RWE Transgas.
V současné době pracujeme na oddělení provozovatele distribučních sítí od obchodníka. Do konce tohoto roku bude z naší strany i tento požadavek splněn. Samozřejmě tyto kroky vedou ke zvýšení komplexity podnikových struktur a nejsou levné. Jsou to ale požadavky legislativy, které společnosti podléhající těmto zákonům musejí splnit.
Kromě unbundlingu plynárenských společností - jako nedílné součásti liberalizace - musí rovněž dojít k deregulaci cen zemního plynu. V České republice tento okamžik nastane 1. dubna příštího roku, kdy určování cen za komoditu přestane být záležitostí regulačního úřadu, nýbrž se stane záležitostí trhu.
Jedním z dalších efektů liberalizace může být za určitých podmínek také nárůst ceny plynu. Je zcela logický vývoj, když cena plynu dříve regulovaná pod cenu tržní se po deregulaci začne tržní ceně přibližovat. Stačí se podívat na cenovou úroveň zemního plynu v okolních státech. Cena zemního plynu pro velké průmyslové zákazníky v České republice činí zhruba 750 korun za MWh, v Německu zhruba 1100 korun a v Rakousku 1050 korun. Pod čarou ale nesmíme zapomenout, že se u zemního plynu jedná o komoditu nakupovanou na mezinárodním trhu od producenta za tržní cenu a ta ovlivňuje v zásadní míře cenu plynu u zákazníka. RWE Transgas nakupuje pro potřeby svých zákazníků plyn na globálním trhu na základě dlouhodobých smluv a v principu nemá možnost ovlivňovat náklady producenta.
EURO: V posledním čtvrtletí roku 2006 dochází v různých segmentech odběru plynu ke snížení ceny. Můžete to objasnit?
THON: V tomto případě souvisí pokles ceny plynu především s úspěšným cenovým vyjednáváním RWE Transgas s producenty a s faktem, že původně očekávané náklady na nákup zemního plynu, které jsou určující pro ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem, byly v předchozích čtvrtletích letošního roku vyšší než později zjištěné skutečné náklady.
Při regulaci cen dochází ze strany ERÚ k cenovým korekcím spočívajícím ve vyhodnocení skutečného vývoje cen substitučních komodit a směnných kurzů, obsažených ve vzorci ceny plynu v nákupních dlouhodobých smlouvách. Úlohu hraje také podíl plynu čerpaného z podzemních zásobníků.
Vzhledem k vyššímu výnosu pocházejícímu z rozdílu plánovaných a skutečných cen v předchozích čtvrtletích roku 2006 i vzhledem k neočekávanému krátkodobému poklesu světových cen rozhodujících komodit na přelomu třetího a posledního čtvrtletí, jsou tyto rozdíly zohledňovány při stanovení ceny na čtvrtý kvartál roku 2006 a první čtvrtletí roku 2007. Po vyčerpání těchto regulačních korekcí na konci prvního čtvrtletí 2007 očekáváme návrat k vyšší úrovni ceny zemního plynu počínaje druhým kvartálem příštího roku.
EURO: RWE Transgas dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 370 milionů korun za zneužití svého dominantního postavení na trhu. Jak se k tomu stavíte? THON: Pokutou jsme byli samozřejmě překvapeni, a proto jsme se ihned odvolali k předsedovi ÚOHS. V současné době intenzivně pracujeme společně s Energetickým regulačním úřadem i s antimonopolním úřadem na objasnění jednotlivých výtek a na odstranění případných nedostatků ve smluvních vztazích mezi RWE Transgas a distributory plynu.
EURO: Minulý týden list MF Dnes spekuloval o tom, že bývalá mluvčí ČSSD a vaše údajná přítelkyně Lucie Orgoníková lobbovala u politiků ve prospěch RWE Transgas, aby antimonopolní úřad snížil pokutu…
THON: V České republice jsem relativně krátce a bulvárním charakterem zveřejněných informací na titulní stránce tohoto deníku jsem byl velmi iritován. Dosud jsem pracoval v německých společnostech na západoevropském trhu a s podobnými metodami smyšlených konstrukcí jsem se zatím nesetkal. Můj kontakt s médii byl doposud omezen na čistě odbornou problematiku.
Musím jednoznačně odmítnout spekulace, které mají souviset s aktuálním jednáním s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Jednání mé i našich zaměstnanců je určeno etickým kodexem, který důsledně dodržujeme. Náš postup je nepolitický, korektní, věcný a expertní. Už několik měsíců projednáváme jednotlivé otázky, které nám byly vytýkány v rozhodnutí ÚOHS. Cílem našeho postupu je upravit dílčí záležitosti, na které upozornil antimonopolní úřad, a kvalitně nastavit nové podmínky na otevřeném energetickém trhu.
Jednáme transparentně a napřímo. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce odborné energetické otázky, zastupují společnost naši experti na danou problematiku. Nepotřebujeme žádné zprostředkovatele.
EURO: Jak se díváte na bezpečnost dodávek zemního plynu pro Českou republiku?
THON: Jak jsem již zmiňoval, nehovoříme zde jen o české kotlině, nýbrž o evropském trhu, který je součástí trhu globálního. Pak máme legislativu EU podporující liberalizaci trhu se zemním plynem v rámci unie na straně jedné a producenty tohoto plynu, kteří se v drtivé většině nacházejí mimo (Rusko či Norsko), na straně druhé. Jestliže na straně producentů dojde k výpadku dodávek, je otázkou schopnosti velkoobchodníků pomocí diverzifikace dodávek výpadky pokrýt. Co se týká bezpečnosti dodávek zemního plynu neměla Česká republika a bývalé Československo za více než třicet let s dodávkami ruského plynu žádný zásadní problém. RWE Transgas byl vždy garantem spolehlivých dodávek svým zákazníkům. Ani letošní lednový spor mezi Ruskem a Ukrajinou se žádného zákazníka nijak nedotkl. Dodávky pro všechny zákazníky RWE byly plynulé a nebylo zapotřebí přikročit k zavádění regulací. To je výsledkem naší kvalitní obchodní strategie a významné role České republiky, kterou hraje v evropské transportní a distribuční soustavě.
RWE Transgas kromě globálního portfolia disponuje také diverzifikací dodávek na základě dlouhodobých smluv s norskými a ruskými producenty. Už téměř deset let proudí diverzifikovaný zemní plyn do Česka ze 75 procent z ruských nalezišť a z 25 procent z Norska. Tím, že RWE vstoupila do českého plynárenství, rozšířilo se portfolio a know-how, se kterým koncern operuje, a to má pozitivní dopad na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
EURO: Jaký máte názor na nedávné vyjádření prezidenta Václava Klause, že v Česku je nutno využívat v budoucnosti více uhlí a jadernou energii? EURO: U energetické politiky se bavíme o velmi komplexním tématu, kde je nutno rozlišovat. Zajisté je pro pokrytí základní potřeby pro výrobu elektrické energie v budoucnosti relevantní uhlí a jádro. S ohledem na aspekty ochrany životního prostředí je ale nutné technologicky dořešit omezení emisí CO2 při spalování uhlí při výrobě elektrické energie. Je třeba vidět výhody flexibility zemního plynu při výrobě elektrické energie ve špičkových zdrojích a použití plynu při jiném než centrálním vytápění. Dále se musíme vrátit na začátek tohoto rozhovoru, kde hovoříme o fungování trhu s energiemi a o konkurenceschopnosti jednotlivých nositelů energie či jejich provázanosti. Jestliže plyn bude konkurenceschopné palivo, tak si myslím, že otázka jeho uplatnění na trhu energií bude řešena poptávkou.
Filip Thon (34) je absolventem oboru plynárenství na VŠCHT v Praze, studia završil doktorátem na VŠB v Ostravě. Od roku 1995 pracoval ve firmě Accenture ve Frankfurtu nad Mohanem jako poradce pro vývoj a implementaci strategií a rozsáhlých restrukturalizačních projektů pro velké evropské energetické a plynárenské společnosti. Od poloviny roku 2005 je členem představenstva RWE Transgas, kde je od roku 2006 zodpovědný za portfolio management zemního plynu pro Česko, procesně-organizační rozvoj společností skupiny RWE v České republice a za řízení sdílených služeb.
