Lidstvo žije na dluh a na vypůjčených penězích je stále závislejší. Tyto nelichotivé závěry přinesla nejnovější zpráva Mezinárodní měnové federace (MMF) jménem Fiscal Monitor, jež se mírou zadlužení podrobně zabývá.
Podle nové analýzy letos celkový světový veřejný dluh poprvé přesáhne hranici sto bilionů dolarů, tedy asi 2,3 trilionu korun. Odborníci navíc podle agentury Reuters varují, že i v budoucnu může zadlužení narůstat rychleji, než se dříve předpokládalo. Spousta politických lídrů po celém světě totiž aktuálně utrácí značné množství peněz, které dané státy nemají, což situaci nadále zhoršuje.
Už do konce letošního roku proto globální veřejný dluh dosáhne asi 93 procent celosvětového hrubého domácího produktu, přičemž při stejném tempu se na stovku dostane v roce 2030. To by byla vůbec nejhorší hodnota v historii – dosavadním maximem je rekord z období pandemie, během níž se lidstvo svým zadlužením dostalo na úroveň 99 procent HDP.
Místo řešení ještě větší výdaje
Ačkoliv nové údaje zprávy Fiscal Monitor jsou samy o sobě dostatečně alarmující, podle odborníků existuje i mnoho faktorů, jež mohou způsobit, že míra zadlužení poroste ještě výrazně rychleji. „Výdaje na řešení přechodu na ekologické zdroje energie, stárnutí populace, bezpečnostních problémů a dlouhodobých rozvojových potíží aktuálně narůstají. To zvyšuje nejistotu v oblasti fiskální politiky,“ uvedl MMF ve své zprávě.
Jeho analytici se obávají také situace ve Spojených státech amerických po listopadových prezidentských volbách. Ať už je totiž vyhraje kdokoliv, oba kandidáti slíbili voličům nové daňové úlevy a rozsáhlé výdaje, což by dohromady mohlo zvýšit federální zadlužení až o několik bilionů dolarů. K dalším zásadním faktorům pak může patřit třeba slabý ekonomický růst nebo přísnější podmínky financování.
Zpráva navíc upozorňuje, že odhadovaný vývoj dluhu většinou bývá nižší, než jaké je nakonec skutečné číslo, a to přibližně o desetinu. Analytici tedy vypracovali i nejčernější scénář, podle něhož by mohl globální veřejný dluh během pouhých tří let dosáhnout až 115 procent HDP. To je zhruba o 20 procentních bodů více, než se v současnosti předpokládá.
Nicnedělání se prodraží
Hrozba enormního zadlužení není podle analytiků nijak přehnaná, takže MMF ve zprávě zopakoval své nedávné výzvy světovým politikům k prosazení větší fiskální konsolidace. K tomu je v současnosti údajně velmi vhodná doba, a to hlavně díky solidnímu ekonomickému růstu v kombinaci s nízkou nezaměstnaností.
Jak už ale bylo řečeno, zatím se rozhodně nezdá, že by si politici vzali doporučení MMF k srdci. Odborníci přitom varují, že pokud se bude dluh jednotlivých zemí nadále zvyšovat, mohlo by to daným státům v budoucnu způsobit výrazné finanční problémy. Nejvíce ohroženy jsou v tomto ohledu již nyní silně zadlužené země, jakými jsou třeba Spojené státy, Brazílie, Velká Británie, Francie, Itálie či Jihoafrická republika.
„Odkládání řešení bude znamenat pouze to, že nakonec bude potřebná ještě mnohem větší korekce. Vyčkávání navíc může být riskantní i proto, že vysoký dluh a nedostatek důvěryhodných fiskálních plánů může vyvolat nepříznivé reakce trhu, čímž se omezí prostor pro vypořádání se s případnými budoucími šoky a problémy,“ řekla Era Dabla-Norrisová, zástupkyně ředitele MMF pro oblast fiskálních záležitostí.
Podle ní by proto politici měli přijít s konkrétními kroky, jež budou danou situaci alespoň částečně řešit. „Některé země mají prostor rozšířit své daňové základy a zlepšit efektivitu výběru daní, zatímco jiné mohou učinit své daňové systémy progresivnějšími tím, že budou efektivněji zdaňovat kapitálové zisky a příjmy,“ uzavřela Dabla-Norrisová.
