GLOBTEL NÁS PŘEDBÍHÁ

Mobilní operátor chce na veřejný trh

Nechybělo mnoho a Slováci se mohli pochlubit úspěšným uvedením akcií velké soukromé firmy na veřejný trh. Z popudu menšinových majitelů se pro tuto operaci rozhodl mobilní operátor Globtel. Nakonec k plánované akci nedošlo, protože současná situace na kapitálových trzích není takovému kroku nakloněna. Kromě toho ani nemělo jít o novou emisi určenou k získání kapitálu, nýbrž o prodej stávajících akcií. Přesto stojí plánovaný pokus o umístění soukromého subjektu na veřejný trh za pozornost. V nástupnických státech Československa jde o neobvyklý počin a jeho autoři počítají s tím, že se v lepších časech transakce nakonec zrealizuje. Rozhodla analýza. Na veřejný trh – bratislavskou burzu a v podobě GDR (globálních depozitních certifikátů) do Londýna – mělo putovat celkem 36 procent společnosti. Důvod byl jednoduchý, majitelé tohoto balíku – Západoslovenské, Středoslovenské a Východoslovenské energetické závody, Slovenský plynárenský průmysl a Slovenské elektrárny – potřebovali peníze a rozhodli se své akcie prodat. „Existovaly tři varianty: prodej majoritnímu vlastníkovi, přímý prodej nějaké jiné, pravděpodobně finanční instituci a uvedení akcií na trh. Doporučili jsme třetí možnost, protože nám z analýzy vyplynulo, že přinese nejlepší cenu, říká ředitel jednoho z manažerů prodejů, firmy C. S. First Boston, Michal Šušák (druhým manažerem byl Lehman Brothers Holding). Majoritním vlastníkem Globtelu, provozujícího GSM, je s 64 procenty France Telecom Mobiles – čtvrtý největší provozovatel mobilních telefonů na světě. Ten proti plánu nic nenamítal a minoritáři se mohli začít těšit na peníze. Vytvořil se plán uvedení na dva výše zmíněné trhy a prodeje akcií ve dvou tranších – jedné pro institucionální a druhé pro individuální investory. Retailovou část projektu na Slovensku měly zajistit Slovenská spořitelna, Tatra Banka (kontrolovaná rakouskou skupinou Raiffeisen) a brokerská firma Slavia Capital. Očekávalo se přitom, že institucionální investoři ze zahraničí upíší až 95 procent nabídky. „Ten poměr by se mohl kdykoliv změnit. Retail totiž většinou nabízí lepší ceny, takže se při dostatečném zájmu zpravidla upřednostňuje, dodává Šušák. Špatná doba. Globální trhy však Globtelu nepřály. Telekomunikačním firmám se na burzách nevede a provozovatelé mobilních telefonů jsou na tom ještě hůř, než se čekalo. Finanční poradci – Credit Suisse First Boston i Lehman Brothers – proto doporučili realizaci plánu odložit. Jednoduše proto, aby ihned po zveřejnění firmy její akcie neklesly. Celá záležitost trochu připomíná příběh s plánovanou a nikdy nerealizovanou veřejnou emisí českého Bontonu. Pro tu již poradce sehnal investory, avšak kvůli asijské krizi se nakonec prodeje akcií neuskutečnily. Přestože už byly cenné papíry dokonce upsány. Nakonec zůstal Bonton soukromou institucí, když pár jeho akcií koupili zahraniční investoři neveřejně. Něco takového Šušák nepředpokládá. Podle něj jde skutečně jen o odložení transakce. Nezávislí pozorovatelé na toto jeho tvrzení přikyvují. Že k uvedení Globtelu na veřejné trhy tak jako tak dojde, se domnívá například Martin Nejedlý z firmy Fincentrum. „Za současných podmínek na světovém trhu by prodej akcií skutečně nebyl výhodný, souhlasí s argumenty finančních poradců. Forma veřejné nabídky mohla být podle něj zvolena mimo jiné i proto, že majoritní vlastník by zřejmě nerad viděl 36procentní balík v rukou jednoho subjektu, který by jej získal při prodeji přímou cestou. I proto se domnívá, že se plán, při němž si akcie koupí širší okruh investorů, nakonec zrealizuje. Taková transakce je pro Globtel navíc zajímavá i z marketingového hlediska. Určitě také posílí prestiž bratislavské burzy cenných papírů a celého slovenského kapitálového trhu. Vedoucí na trhu. Globtel patří spolu se slovenským EuroTelem – dceřinou firmou slovenského Telecomu – ke dvěma mobilním operátorům ve Slovenské republice. Své služby nabízí veřejnosti od ledna 1997. Ovládá 55 procent trhu a má zhruba 700 tisíc klientů. Kolos se základním jměním devět miliard slovenských korun vytvořil za letošní pololetí zisk před zdaněním 337 milionů. Telekomunikační firmy se jeví pro uvádění na veřejné trhy jako optimální. Dokladuje to statistika prodejů nových emisí ve východní Evropě. Maďarský Matáv vydal veřejnou emisi v roce 1997 za cenu 735 maďarských forintů. Nyní se pohybují jeho akcie okolo 1500 forintů. Jde o nárůst o 112 procent za dobu, během níž akciový index burzy vzrostl o 38 procent. Polská firma TP S. A. dosáhla od dubna 1998 růstu cen o 54 procent (akciový index 42 procent). České radiokomunikace získaly od května 1988 dokonce 230 procent, zatímco index PX 50 jen dvacet jedna. Francouzský majitel slovenského operátora zatím s navyšováním kapitálu a prodejem nových akcií formou veřejné nabídky nepočítá. Třeba jej k tomuto kroku přiměje případný růst cen Globtelu, pokud jeho akcie skutečně dorazí na trh. Podle Šušáka je problém jen v situaci na světových burzách. „Slovenská ekonomika je světovými investory vnímána jako stabilní, zdůrazňuje. Rovněž slovenská legislativa a burza žádné překážky do cesty soukromých společností na veřejné trhy nestaví.