Pokání bývalého premiéra a předsedy ČSSD Stanislava Grosse vzbudilo v lepším případě rozpaky, v horším zasloužený smích. Jistě, Grossovi je samozřejmě nutné přát lepší zdraví. Stejně tak mu nikdo neupírá právo na obrat ke Kristu, neboť spasen může být i ten největší hříšník. Ale prominutí od svých někdejších podaných čekat nemůže.
Symbol průměrnosti v české politice se totiž v České televizi vyjádřil jen k nabytí bytu, které ho stálo premiérský post. To ale není zdaleka vše, kde nám Gross dluží vysvětlení.
Gross jako náhrada za Sobotku
Grossova omluva není vlastně žádnou horkou novinkou. Pro Grosse nikdy slova vůči veřejnosti mnoho neznamenala – jen si vzpomeňme na jeho odpudivou billboardovou kampaň Myslím to upřímně. Už v roce 2005 se ještě jako premiér omluvil za výroky v kauze svého bytu. V podstatě identicky jako nyní: „Je řada momentů, kde si uvědomuji, že jsem udělal chyby.“ Kauza bytu se ale neustále zmiňuje proto, že ho stála nejvyšší exekutivní post.
Ve skutečnosti ale celá aféra není nejpodstatnější. Gross prý na nákup svého bytu použil poslanecké náhrady, což je zjevně zavedenou praxí u vícero předsedů ČSSD. Bohuslav Sobotka si takto koupil rodinný byt v Praze Stodůlkách a místo aby rezignoval kvůli zjevně špatnému používání náhrad, je premiérem. Pokud by se tedy některé poslanecké náhrady měly řešit, pak už ne ty Grossovy, ale Sobotkovy.
Babišův sponzoring
Kolem Grosse jsou ale ještě podstatnější kauzy, které by měl vysvětlit dříve než v očistci. Zapomenutější kauzou jsou obchody Grossovy ženy. Šárka Grossová pro agenturu Františka Janečka sháněla sponzory. A šlo třeba o firmy Třinecké železárny, Mostecká uhelná společnost či T-Systems. A ty měly zájem přesvědčit ministry, aby jim prodali státní podniky.
A spojnice k dnešku? Sehnaným sponzorem byl například i Agrofert, tehdy ještě vedený Andrejem Babišem, který chtěl tehdy ještě dělat s politickou elitou obchody, ne ji vymést. Aby toho Agrofertu nebylo málo. V kauze polského lobbisty Jacka Spyry zaznělo například i toto: „Gross bral od Babiše prachy přes Šárku,“ tvrdil Spyra, který se točil kolem privatizace Unipetrolu.
Pokud chce Gross skutečně dojít spasení, ať si také kromě celkem nepodstatného bytu vzpomene na své kontakty se současným ministrem financí a dalšími byznysmeny.
Buffett se neozval
A když už se dá křesťan Gross do toho vysvětlování, nesmí zapomenout na svůj příběh zázračného zbohatnutí. Zatímco během krize okolo bytu musel strýčky Viky vysvětlovat nuzné sta tisíce, v roce 2008 dokonal obchod, na němž vydělal desítky milionů. Akcie firmy Moravia Energo koupil v roce 2007 za 21 milionů a prodal miliardáři Tomáši Chrenkovi o rok později nejspíše za více než 100 milionů. Očekávalo se tehdy, že geniálního českého investora přibere Warren Buffett jako svého společníka, ale kupodivu se tak nestalo. Naopak se o obchod zajímala policie.
Politovat ano. Odpustit ne.
Zbývají kauzy jsou proti tomu jen neškodné aférky. Grossova práce na plzeňských právech měla „zvláštní režim“ a mohl k ní jen tehdejší šéf fakulty Milan Kindl. Či se dá zmínit podivné podnikání Grossové s provozovatelkou nevěstince Libuší Barkovou. A to zcela pomíjíme Grossovu politickou činnosti, kde exceloval v jediném – dosazování svých lidí do státních struktur, především policie.
Přesto Gross v naší paměti zůstává a asi zůstane spíše jako neškodný popleta. Nelze jinak – jeho chlapecká tvář, esence průměrnosti, značková trička z tržnic a nyní ještě to obrácení na Krista. Na někoho takového se přeci nelze zlobit. Ale odpustit rozhodně také ne. Minimálně než řekne vše o kauzách, které se dotýkají dnes stále činných lidí v politice i byznysu.
Čtěte také:
