Lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční dohodu, oznámili ministerské nominanty a čekají, jak moc jim cestu k moci zkomplikuje prezident Miloš Zeman. Čekání si můžeme zatím zkrátit citací těch nejvýznamnějších bodů z plánu na prvních 100 dnů vlády Bohuslava Sobotky.
Budoucí předseda vlády Sobotka z něj zmínil jen stabilizaci zdravotnictví. To ale není všechno. Mezi další body pro jednotlivé členy vlády by mohlo patřit:
Premiér Bohuslav Sobotka: Po kritice Michala Haška a dalších vnitrostranických oponentů za kumulaci funkcí poslanců a hejtmanů jít příkladem a k premiérské funkci si přidat jen správu ministerstva zahraničních věcí, legislativní rady a obrany, případně dalších rezortů, kde by Zeman chtěl blokovat koaliční nominace.
Ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš: Nejprve je nutné přesvědčit prezidenta, že ministr financí nevykonává žádnou správní činnost a není nutné mít tedy čisté lustrační osvědčení. Jakmile se to povede, v mocném správním úřadě se zaměřit především na plné ovládnutí Finančního analytického útvaru.
Ministr bez portfeje pro vědu a inovace Pavel Bělobrádek: Zjistit, co to je vlastně za post. Dále vyřešení obtížného úkolu, jak se politicky proslavit v rezortu, který nevládne ani dotacemi pro vědu, ani nespravuje terciální školství. Varujícím příkladem budiž právem zapomenutelná kariéra někdejšího vicepremiéra pro vědu Petra Mareše.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: Zkusit navázat na velký úspěch návštěvy Severní Koreje v roce 2005 ve funkci předsedy sněmovny, což dodalo legitimitu jedné z nejhorších tyranií světa. Naprosto nijaký výsledek návštěvy by nyní mohl být umocněn vizitací ve funkci ministra zahraničí.
Ministr práce Petr Krčál: Neznámý radní z Vysočiny bude bojovat o svou novou mediální image. Cílem ministra bude se u veřejnosti zapsat jako úspěšný expert na znovuzprovoznění výplaty sociálních dávek. V opačném případě hrozí připomínání kariéristického vstupu do KSČ těsně před Listopadem a poradcování na ministerstvu obrany za Jaroslav Tvrdíka.
Ministr pro legislativní radu, lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier: Po sérii proher v Praze, prezidentských volbách i v boji o post ministra spravedlnosti je nutné si vylepšit image nějakým spektakulárním návrhem. Když už jsou v popisu práce i rovné příležitosti, nejvíce pozornosti by šlo vyvolat oprášením návrhu ČSSD na povinné dělení rodičovské dovolené mezi otce a matku.
Ministr průmyslu Jan Mládek: Plán je jasný – nenechat se otrávit. Už podruhé musel Mládek místo vysněného rezortu financí vzít něco jiného. Za Jiřího Paroubka byl ministrem zemědělství, nyní průmyslu. V další vládě to bude nejspíše kultura.
Ministr školství Marcel Chládek: V prvních 100 dnech by bylo vhodné nějak nenápadně zjistit, jak moc se do rezortu chce montovat šéf lidovců Pavel Bělobrádek, pro kterého byla vytvořena speciální trafika pro vědu a inovace.
Ministr vnitra Milan Chovanec: Především se před novináři odnaučit mluvit o ministerstvu dopravy, na které se Chovanec roky chystal. Stačilo několik vnitrostranických pučů a je tu k ovládnutí mocnější ministerstvo. Méně podstatným cílem je pak pokusit se srazit počet policejních prezidentů na nějaké únosné číslo.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček: Reputace je zajištěna, protože Češi si stále nepochopitelně myslí, že zdravotnictví musí spravovat doktor. Ke zvážení je i dovybavení každé okresní nemocnice gama nožem za 200 milionů, jak se to kdysi povedlo Němečkově ostravské fakultní nemocnici.
Ministr kultury Daniel Herman: Pokusit se problémy vysedět, jak se na příznivce klidné síly sluší. Akutní problémy s vedením Národní galerie v Praze a dalších příspěvkových organizací odsouvat, co to dá. Akcentovat zavedenou konzervativní kulturu a potlačit bohapustou liberální živou kulturu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka: Cíl je jasný – co nejméně se potkávat s Babišem. Kde on chce dotace pro své velkozemědělce, tam bude chtít ministerstvo podporu malých farmářů jako je Jurečka. Kde on bude chtít evropskou zemědělskou politiku směřovat na velkohektarové hospodáře, tam ministerstvo na menší. A také není od věci si pohlídat pozemkový úřad, aby toho co nejvíce vydal církvím, než se restituce zase budou nějak měnit.
Ministr dopravy Antonín Prachař: Prověřit možné synergické efekty mezi ministerstvem dopravy a zájmy firmy, kterou Prachař donedávna vedl. Ta se specializuje na přepravu chemikálií a sypkých materiálů po silnici a železnici.
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová: Okamžitě zjistit, kdo z aparátu ministerstva ji v letech 2004 až 2006 mydlil schody, až nakonec skončila neoprávněně ve vazbě.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková: Rozptýlit vnitřní pochybnosti, zda je dobré vzít ministrování od Andreje Babiše. A také připravit okamžitou novelu největších chyb v novém občanském zákoníku.
Ministr životního prostředí Richard Brabec: Po zničení rezortu Pavlem Drobilem, který chtěl „dýchat za český průmysl“, trochu usměrnit tento záměr. Ideálním začátkem by mělo být oslabení regulace chemického průmysl a těžby dřeva. Předběžný souhlas Babiše zajištěn.
Ministr obrany Martin Stropnický: Po písni předchůdkyně Vlasty Parkanové „Dobrý den, radare“ přijít s nějakým novým uměleckým impulsem vůči kulturně zaostalému českému vojsku. Zvážit možnost obnovení Armádního uměleckého sboru Víta Nejedlého a objíždět posádky s kusy Vinohradského divadla z éry Stropnického šéfování. Především se doporučuje adaptace Jistě, pane ministře.
O sestavování vlády čtěte:
Koaliční dohoda podepsána. ČSSD jmény ministrů nepřekvapila
