Těžko říct, kolik z těch, kdo ostrakizují trio Petříček, Schwarzenberg & Zaorálek kvůli jejich traktátu v sobotním vydání deníku Právo, onen článek vůbec četlo celý. Současný a bývalí šéfdiplomaté v něm nebrání Palestinu a nepromlouvají do interní izraelské politiky - a několikrát to v textu zdůrazní -, ale artikulují v něm pochybnosti nad zvažovanou anexí palestinských okupovaných území.
Co na tom. Jindy nesmiřitelné tábory v české politice se spojují a ze tří autorů dělají rozvraceče, ničitele české diplomacie a především někoho, kdo útočí proti židovskému státu, s nímž pojí Českou republiku extrémně úzké pouto.
Není ale mnohem zásadnějším atakem na česko-izraelské vztahy to, že jedno z pofidérních vydavatelství u nás může vydat a prodávat kalendář s velkými portréty pohlavárů Hitlerovy říše, kteří stojí za šoa a hlavním smyslem jejich života bylo vyvraždění milionů Židů?
Na to ale česká politická reprezentace mlčí. Proti natolik zásadnímu a úchylnému porušení všech myslitelných pravidel a norem se nikdo nechystá protestovat, nikdo ve Sněmovně nenavrhuje oficiální omluvu všem Židům. Nohama šoupe i jindy tolik „proizraelský“ Hrad – že by proto, že stejné vydavatelství, které stojí za nacistickým kalendářem, prodává i hrníčky s tváří Jiřího Ovčáčka, mluvčího českého prezidenta?
Přitom zhnusení nad kalendářem už projevil i Daniel Meron, izraelský velvyslanec v Česku, a jeho německý kolega Christoph Israng.
Je třeba jiný důkaz toho, jak maloměstská a omezená je česká politika?
