Najdi jeden rozdíl
Předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda v rozhovoru pro Profit říká, že nejdůležitější reformní zákony, které čekají vládu, jsou ty, které se týkají zdravotnické reformy. Zlatá slova. Svoboda neříká nic jiného než to, co chápe v tomto státě kdekdo. Nějak v tom však uniká smysl toho, proč pak jeho spolustraníci právě zdravotní reformu neustále kritizují. Ať již jde o poplatky, které KDU-ČSL měla jako jediná strana ve svém předvolebním programu, či o další recepty z Julínkova reformního batohu. Jejich zástupné argumenty spíše napovídají, že jim nakonec o žádnou reformu vůbec nejde. Svobodův stranický bratr Miroslav Kalousek kdysi řekl v narážce na pragmatické chování KDU-ČSL, že oni nejsou lidovci, ale křesťanští demokraté. Úkol pro náročné – najdi jeden rozdíl.
Nerušte, pracujeme
Pomáhat školám k většímu využívání informačních technologií je věc jistě chvályhodná. Bohužel však v Česku i sebelépe míněná aktivita úřadů naráží na jeden problém: Jednou už tady podobný plán s příznačným názvem INDOŠ byl a dodnes si vrabci na střeše cvrlikají, kdo všechno se na těchto zakázkách napakoval. A co hůř – na INDOŠ vzpomínají jako na noční můru i někteří ředitelé škol. Ministerstvo jim tehdy prostřednictvím dodavatelů nacpalo předražené počítače, aniž by se zajímalo, co ta která škola potřebuje. Současný ministr školství Ondřej Liška tvrdí, že se poučil, že vše bude jinak a srovnání s INDOŠ slyší nerad. Proto je jen těžko pochopitelné, že jeho úřad nedělá nic pro to, aby případná podezření vyvrátil hned v zárodku. Místo toho na dotazy odpovídá: Jsme tak zaneprázdněni, že ani tři týdny na zodpovězení nestačí. Nezbývá, než věřit. Vždyť ulice v Praze jsou lemovány k smrti upracovanými státními úředníky.
