Po našem vstupu do Evropské unie bude podléhat celnímu dozoru jen 10-15 % dosavadního objemu zboží. Bylo by tedy logické mít jenom 10-15 % celníků. Jenže úřední šiml opět mocně zařehtal a tři čtvrtiny celníků zůstanou na svých místech. A co víc, pro onu propuštěnou čtvrtinu nyní Generální ředitelství cel horlivě hledá práci.
Vyděšení celníci
Státní úřady, které pod tlakem úsporných opatření slibovaly, že budou propouštět, náhle chtějí nabírat nové zaměstnance. Tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel to zdůvodňuje tím, aby žádný celník nezůstal na dlažbě. Jako by snad ztráta jednoho zaměstnání znamenala automatický konec na dlažbě. Každý z propuštěných přece může zkusit najít poctivé zaměstnání mimo státní správu. Ale právě toho se asi celníci nejvíc děsí.
(jš)
Svícení dle zákona
Ministr průmyslu Urban by chtěl prosadit svou energetickou koncepci jako zákon. To je vskutku kuriózní nápad: každá aktivita, která by nebyla v souladu s páně ministrovým materiálem, by se stala nelegální. Přitom úředníci se ve svých plánech často mýlí. Vyzvednout plán jedné skupiny byrokratů na piedestal a učinit z něj zákon by tak bylo dost riskantním krokem. Ostatně jiní plánovači, tentokrát z ministerstva životního prostředí, jsou ostře proti. Ne snad kvůli odporu ke koncepcím, ale protože tato není jejich. Už proto nelze připustit, aby Urban uspěl. Příště by si zase prosadili svou zelení a pak bůhvíkdo. Důsledky tohoto byrokratického souboje známe: pro samou koncepci není kam svobodně šlápnout.
(ms)
