Milenky neumějí lobbovat
Brusel je dnes skrz naskrz „prolobbován.“ A Česká republika se zatím krčí v koutku. Nad nešťastnými rozhodnutími a příkazy jen krčíme rameny: „Brusel tak rozhodl, musíme se podřídit.“ Ale jsme přece součástí Unie. Takže ne oni, my jsme rozhodli. Na to vše upozornil podnikatel Karel Havlíček na setkání Asociace malých a středních podniků ČR. A politikům vzkázal, ať začnou do Bruselu konečně delegovat zapálené lidi, kteří dokážou české obchodní zájmy asertivně hájit. „Zapomeňte na trafiky, neposílejte do Bruselu milenky nebo staré kamarády ze školy, kteří nic nevyjednají,“ apeloval Havlíček. A měl pravdu i ve svém dalším argumentu. Pokud pasivní lidi pošleme na ambasádu do odlehlé země Afriky, je to nanejvýš ostuda. Ale pokud do Bruselu, je to průšvih.
Žiletky dětem
E-podpis si razí cestu do českých firem. To je pro rozvoj elektronické komunikace dobrá zpráva. Je tu však i jiná, horší. Uživatelé jsou často ukolébáni ujištěním o absolutní bezpečnosti e-podpisu a neuvědomují si, že dle zákona za jeho zneužití zodpovídají právě a jen oni. Výstižně to vystihl zástupce jedné z certifikačních autorit: Připadám si, jako bych rozdával žiletky dětem. Vezmeme-li v úvahu technickou zdatnost většiny běžných uživatelů, jeví se slepá důvěra v dokonalost e-podpisu jako nebezpečná. Technicky neprůstřelný je. Jenže hackeři už dlouho chodí cestou menšího odporu, než je lámání šifer. Přes neopatrné uživatele. „Elektronicky podepsané“ krádeže z on-line bankovnictví jsou toho důkazem. Varování před riziky e-podpisu je upozorněním, že i nejlepší technika může vinou hlouposti dostat na frak.
