Konec vekslácké generace
Minulý týden jsem v rozhlase poslouchal vyprávění novináře Jaroslava Kmenty o jeho knihách, v nichž zachycuje historii bosse českého podsvětí Františka Mrázka. Řekl, že své knihy vnímá i jako odkaz dalším generacím, jako obraz atmosféry devadesátých let, kterou fenomén Mrázek v mnohém zrcadlí. Pravdivý, ale velmi smutný postřeh. Z někdejších socialistických veksláků se stali kapitalističtí mafiáni, kteří diskreditovali nejenom nastupující tržní hospodářství, ale i slovo podnikatel. Snad ale jejich éra skončila. Mrázka nechali jeho konkurenti odpravit. Další vekslácko-mafiánský klasik Miroslav Provod skončil v base. Radovan Krejčíř a Tomáš Pitr utekli. Nikdo z nich už slovo podnikatel špinit nebude. Snad se ten výraz dočká rehabilitace jako jiné hezké české slovo – soudruh.
Nesolidní nejistota
Se jménem příjemné restaurace Solidní nejistota na pražském Novém Městě neměla schůze sněmovny minulý týden na téma změny daní v příštím roce nic společného. Snaha Topolánkovy vlády snížit daně prošla ve druhém čtení ve sněmovně s odřenýma ušima. Ani argument, že jde o nástroje bojující s krizí, nezabral. Nižší daně by zařídil především návrh platit o 1,5 procentního bodu snížené sociální pojistné a odmítnutí návrhu, aby v příštím roce platila menší daň z příjmu 12,5 procenta a současně nižší odpočty z daní. Současně chce Topolánek v případě nízkého růstu ekonomiky nasadit i pro firmy daň z příjmů na úrovni 15 procent. Jak to bude v příštím roce s daněmi skutečně? Projdou Topolánkovy daně sněmovnou v posledním čtení? Nikdo neví. Hloupá nejistota pro podnikatele koncem roku. Nesolidní.
