Na výzkumy nás užije
Co Čech, to muzikant. Nebo nyní spíše pivař. Zodpovědný přístup k této zálibě potom vyžaduje důsledné testování všech novot. Přesně jako pan Pávek v nezapomenutelné scénce o „sedmém schodu“ z filmu Vesničko má středisková. Bádání v mezích masové produkce však nemůže přinést vůbec žádné uspokojení, vždyť chuť notoricky známé značky je obdobná od Aše po Zlín. Naštěstí zde vyrůstají jako houby po dešti domácí pivovárky, jež jsou pro zkoumání stvořené. Jakkoli se někomu může zdát pít pivo višňové, banánové či medové obskurní, rozhodně ale stojí za to je vyzkoušet. Anebo čerstvé, nefiltrované, přímo z varny. Změna je život a dát šanci těmto malým zázrakům výrobců se nám, milovníkům pěnivého moku, může jen vyplatit. Jinak nás zavalí unifikovaná produkce z Plzně či Prahy a naše mlsné jazýčky zakrní. Takže na zdraví a nebojme se experimentovat!
Velká šťastná firma
Říká se, že čeští pracovníci loajalitou příliš neoplývají. A jejich šéfové s tím počítají. V krvi mnoha zaměstnanců stále koluje přesvědčení, že práce je jen nutné zlo. Jenže člověk, který to chce někam dotáhnout, se musí naučit, že firma je velká šťastná rodina. Zároveň však musí být ochoten své firemní matce kdykoliv cokoliv podepsat. Třeba to, že mu půjčila auto nebo svěřila peníze. A tyhle podpisy představu šťastné rodiny trochu nabourávají. V rámci teambuildingového outdooru šéf s podřízeným například společně skočí padákem. Jejich vzájemná důvěra se prohlubuje. Jenže „doma“ je čeká zase pár podpisů. Je to nutné? Je. Pořádek musí být. A když má zaměstnanec problém se ve formálně-rodinném vztahu zorientovat, může si dojít pro radu k firemnímu psychologovi. Každá správná firma už ho má.
