GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY Tuzemští zemědělci se připravují na druhou sezonu, ve které budou moci pěstovat geneticky modifikované plodiny. Podle odhadů se výměra osetých ploch těmito plodinami letos až zdesetinásobí. Osetá plocha s geneticky modifikovanými plodinami se letos v Česku zvýší až desetkrát.
GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY Tuzemští zemědělci se připravují na druhou sezonu, ve které budou moci pěstovat geneticky modifikované plodiny. Podle odhadů se výměra osetých ploch těmito plodinami letos až zdesetinásobí.
Osetá plocha s geneticky modifikovanými plodinami se letos v Česku zvýší až desetkrát. V tuzemsku lze zatím komerčně pěstovat pouze jednu GMO plodinu -takzvanou Bt kukuřici, která je odolná vůči některým škůdcům. V loňském roce ji zaselo 52 zemědělců na celkem 270 hektarech. Vzhledem k této nepatrné výměře se jednalo spíše o testování plodiny. Podle Marie Čeřovské, vedoucí odboru speciálních plodin ministerstva zemědělství, prakticky veškerá produkce byla použita jako krmivo pro dobytek.
Osetá plocha by se podle prvních odhadů měla letos výrazně zvýšit. „Podle našich informací to bude téměř desetinásobek,“ říká konzultant poslanců sněmovny v oblasti zemědělství a bývalý poslanec Miroslav Tyl. Podobně výrazný nárůst očekává i Miluše Kusendová, ředitelka pro vnější vztahy společnosti Monsanto, která se pohybuje na trhu GMO plodin. „Bt kukuřice by měla být na ploše dvou až tří tisíc hektarů,“ tvrdí Kusendová.
Podle ministerstva zemědělství se ale zatím nedá přesně říct, na jaké ploše se upravená kukuřice objeví, neboť zemědělci dosud dělají plány na letošní rok. „V letošním roce nárůst bude, ale těžko odhadnout, jestli o 50 nebo 150 procent,“ shrnuje Ivan Branžovský z ministerstva zemědělství. Podle Čeřovské bude soupis ploch k dispozici až po 1. dubnu. Pro letošní rok byly také schváleny nové odrůdy Bt kukuřice, takže se mírně rozšíří i spektrum pěstebních možností.
KDO ZASEL, NELITOVAL
Zemědělcům se loni pěstování geneticky upravené kukuřice vyplatilo. „V současné době dokončujeme zpracování dotazníku, jehož cílem bylo zjistit zkušenosti z reálné praxe. Z dosavadních zjištění přitom vyplývá, že více než polovina pěstitelů dosáhla o 10 až 15 procent vyšších hektarových výnosů. Navíc ušetřila finanční prostředky za chemické ošetření rostlin proti škůdcům. Potvrdilo se také, že sklizená kukuřice obsahovala velmi malé množství toxinů plísní. Zemědělci tak ušetřili další náklady za prostředky, které by museli vynaložit při krmení, aby se plísně odstranily,“ konstatuje Čeřovská.
Dotčení farmáři však odmítají vystoupit z anonymity, neboť se obávají likvidace úrody ze strany ekologických aktivistů. Geneticky modifikované plodiny se loni v Česku pěstovaly zejména na jižní Moravě a ve Středočeském kraji.
GMO BOOM
Podle místopředsedy zemědělského výboru Jaroslava Pešána má využití modifikovaných plodin v Česku velký potenciál. „Máme velmi dobrou legislativu, i při začlenění všech unijních nařízení. Navíc laická veřejnost není vůči produktům z GMO tak nepřístupná, jako je tomu ve většině evropských zemí,“ shrnuje místopředseda výboru.
V Unii je zatím lídrem v produkci modifikovaných plodin Španělsko, ostatní státy výrazně zaostávají, což je podle Pešána strategická chyba celé Evropské unie. Nevyužití ekonomických výhod modifikované produkce spolu s vytvářením nových nadstandardních opatření totiž podle něj vede ke zdražování evropské zemědělské výroby a tedy ke ztrátě její konkurenceschopnosti. „Všichni bychom měli vycházet z vědeckých poznatků a nepodléhat kampaním lobbistických organizací,“ zdůrazňuje Pešán.
