Centrální depozitář konečně přebírá evidenční funkci Střediska cenných papírů
V evidenci cenných papírů a vypořádání obchodů s nimi na českém kapitálovém trhu lze považovat za mezní datum 7. červenec 2010. Počínaje tímto dnem, končí pomyslné čekání na Godota. Bude totiž zavedena vícestupňová evidence cenných papírů a sloučeno vykonávání evidenční a vypořádací funkce do jednoho subjektu. Emise, dosud zaknihované na účtech ve Středisku cenných papírů (SCP), budou nově vedeny na účtech v Centrálním depozitáři. Ten bude plnit i funkci vypořádací vůči obchodům na regulovaných trzích.
Žádný nováček
Centrální depozitář není na trhu žádným nováčkem. Již od roku 1993 existoval jako Burzovní registr cenných papírů a později coby UNIVYC. Ten krátce po přijetí zákona o podnikání na kapitálovém trhu požádal regulátora o povolení k činnosti centrálního depozitáře – ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Povolení získal v srpnu 2009 a následně změnil název na Centrální depozitář cenných papírů. Centrální depozitář po mnoha letech vyjednávání a příprav konečně přebírá evidenční funkci SCP.
Zahájení činnosti Centrálního depozitáře bude mít jiný význam pro vlastníky zaknihovaných cenných papírů, pro jejich samotné emitenty i pro takzvané účastníky. Těmi mohou být kromě České republiky jednající prostřednictvím ministerstva financí i Česká národní banka, banky, obchodníci s cennými papíry a investiční společnosti. Tedy zvláštní subjekty, které mají přímý přístup k evidenčním a vypořádacím mechanismům Centrálního depozitáře. Zatímco emitent cenných papírů uzavírá smlouvu o evidenci přímo s Centrálním depozitářem, vlastníci cenných papírů mají smluvní vztah pouze s příslušným účastníkem. Ten je pak ve smluvních vztazích s Centrálním depozitářem na jedné straně a vlastníkem cenného papíru na druhé.
Významný nový prvek
Významným novým prvkem Centrálního depozitáře je vícestupňová evidence cenných papírů. To znamená, že cenné papíry jsou vedené na účtech buď vlastníků nebo zákazníků. Účet vlastníka je přímo účtem osoby, která cenné papíry vlastní. Cenné papíry vedené na účtech zákazníků však nejsou majetkem příslušného účastníka. Účet zákazníka je účtem, jejž účastník pouze spravuje. Evidence vedená účastníkem pak navazuje na centrální evidenci, již vede Centrální depozitář.
Přesunem evidence do správy Centrálního depozitáře se zásadně mění podmínky, za nichž lze k účtu vlastníka cenných papírů přistupovat. K účtu v SCP bylo možné přistupovat buď přímo – například přes přepážku SCP – nebo prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Pokud však bude vlastník cenného papíru potřebovat využít služeb Centrálního depozitáře, musí to učinit prostřednictvím jeho účastníka. Z toho vyplývá, že zaniká omezení přistupovat k účtu pouze prostřednictvím účastníka, který jej vede. Výhodou by mohlo být, že účastníci mají širší síť poboček než SCP. Centrální depozitář tedy bude poskytovat služby pouze svým účastníkům. Vlastníci cenných papírů proto s Centrálním depozitářem přímo do styku vůbec nepřijdou.
Přívětivější systém
Centrální depozitář provozuje vedle centrální evidence i vypořádací systém. Ten má sloužit jak pro majetkové, tak pro peněžní vypořádání obchodů na regulovaných trzích. Základ systému vypořádání budou prozatím tvořit současné mechanismy. Centrální depozitář však může navíc plnit funkci vypořádacího systému i vůči cenným papírům neobchodovaným na regulovaných trzích.
Godota se sice nikdo nedočkal, ale Centrální depozitář nakonec dorazil. Zda čekání bylo opravdu k něčemu dobré, zřejmě ukáže až jeho provoz. V případě úspěšného sloučení rolí evidenčního a vypořádacího centra by se mohl obecně zpřehlednit systém. Snad se stane uživatelsky přívětivějším a atraktivnějším pro další emise cenných papírů.
