Restrikce nahrává zavedeným výrobcům cigaret, konkurenty omezuje
Nečekané uzákonění zákazu tabákové reklamy vyvolalo mezi tuzemskými výrobci cigaret zděšení. Kupodivu ne kvůli samotné restrikci, ta se s blížícím vstupem republiky do Evropské unie dala čekat. Vadí spíše partyzánský způsob, jakým opatření prošlo sněmovnou, a zmatek, který novela způsobí.
Dlouholetý bojovník.
Autor zákazu, poslanec Josef Janeček (KDU-ČSL), už proti kuřáckému zlozvyku bojuje dlouhá léta. Když se sněmovna letos v únoru zabývala vládním návrhem úpravy zákona o regulaci reklamy, pokusil se prosadit téměř úplný zákaz už tehdy. Neúspěšně. Pro byla zhruba čtvrtina přítomných poslanců a tento debakl zákonodárce uspal. Hned po schválení vládní novely vyrukoval Janeček spolu se svým stranickým kolegou Vilémem Holáněm s vlastní předlohou zákazu, avšak nikdo nevěřil, že by mohli uspět. Zemanův kabinet navíc návrh smetl, že je nepřesný, že Evropská unie letos beztak chystá novou směrnici, která se u nás bude později aplikovat, a že v Česku by neměly platit přísnější normy než v Evropě.
Páteční klídek.
V pátek 26. dubna v pravé poledne bylo v sále Poslanecké sněmovny jen 124 zákonodárců. Poslanci ani tabáková lobby netušili, že se právě v tento den dostane návrh Janečka a Holáně na pořad jednání. „Já se o tom dozvěděl od jednoho zaměstnance sněmovny, který mi volal, že právě běží reklama,“ řekl týdeníku EURO Richard Vavřík, ředitel firmy Reemtsma International Praha, jež je dvojkou na českém tabákovém trhu (desetiprocentní podíl). Ani vedení tuzemské jedničky (80 procent) Philip Morris nic nevědělo.
Tak se stalo, že antitabákový krok, který vždy ve sněmovně vyvolával vlnu vášnivých debat, byl po necelé půlhodině přijat hlasy pouhých šedesáti čtyř poslanců převážně z řad ČSSD, lidovců a komunistů. Předkladatelé neponechali nic náhodě: zatímco obvykle dolní komora o zákonech jedná ve třech čteních, tady s poukazem na „jednoduchost úpravy“ stačilo hlasovat jednou.
Důvod ke lži.
Největším problémem schválené novely je datum 1. července, k němuž má vstoupit v platnost, a dvouletá lhůta, během níž pak budou tolerovány dříve nasmlouvané reklamy. Projde-li zákon Senátem a podepíše-li jej prezident, stane se tak nejdřív ve druhé třetině června. Stovky firem a tisíce lidí pracujících v reklamě tak budou mít pouhý týden na to, aby se přizpůsobili nové situaci. Protože Janeček s Holáněm v novele neupřesnili, zda pak budou respektovány jen starší písemné smlouvy, budou si inzerenti, média i reklamní firmy po dva roky moci vymýšlet existenci jakýchsi ústních dohod. „Zahraniční firmy, které nejsou zvyklé lhát, ke lhaní přinutí nešťastný způsob, jakým se tu přijímají zákony,“ tvrdí Vavřík. V posledních několika letech tabákové firmy vydaly za inzerci v médiích ročně kolem sto milionů korun. Vydavatelé budou řešit dilema: buď inzerci odmítnou jako nedovolenou, nebo přistoupí na hru o dohodě z června 2002. Že o zákazu měla být vedena delší diskuse, protože jde o hluboký řez do hospodářské soutěže, týdeníku EURO potvrdili nejenom lidé z vedení Reemtsmy, ale i jejích konkurentů, firem Philip Morris a B. A. T. Czech republic.
ČSSD dvojí tváře.
Zákon zakazuje tabákovým firmám kromě reklamy rovněž sponzorství. Sport a kultura tak přijdou o značné prostředky. To Vavřík považuje za zbytečně přísné: „Proč má být zakázáno, abychom sponzorovali výměnou za reklamu třeba ples, kde těžko budou děti ve věku dvanácti let,“ domnívá se. Zákon přitom nezakazuje propagaci názvu vlastní firmy ani převod názvu tabákového výrobku na jiný výrobek a ten pak propagovat. „Koupíme třeba hotel a nazveme jej jménem cigaret. Ono to půjde, ale pro ty chudší firmy to bude komplikovanější,“ vysvětluje Vavřík.
ČSSD byla po únorové „měkké“ novelizaci tabákového zákona kritizována za ochranu nadnárodních tabákových firem. Její poslanci se v případě Janečkova návrhu snažili vylepšit image. „Spoléhali na to, že se ČSSD předvede národu v líbivém světle, a že přitom zákaz reklamy stejně neprojde – ale on prošel,“ prozradil jeden z pravicových poslanců. Pro zákaz byl ve sněmovně i vicepremiér Vladimír Špidla.
Smysl zákazu je sporný.
Josef Janeček s Vilémem Holáněm opírají svůj návrh o čísla ze zemí EU, kde byla tabáková reklama zakázána. „Došlo tam k poklesu spotřeby cigaret až o několik desítek procent,“ tvrdí. Janeček očekává, že i u nás by zákaz vedl k poklesu počtu kuřáků až o třicet procent: „Lze racionálně očekávat, že v ČR by každý den zemřelo o osmnáct lidí méně v důsledku nemocí způsobených kouřením“. To však není tak jednoznačné. Zatímco ve Velké Británii, Švédsku a Finsku prodej skutečně klesl, v Belgii, Dánsku a Portugalsku naopak stoupl. Navíc se má za to, že pokles má na svědomí hlavně pašování levnějších cigaret ze zahraničí včetně zemí EU.
Pouhá náhoda.
Ačkoli dubnový úspěch zákazu tabákové reklamy v Česku zvýhodňuje zejména zavedené výrobce cigaret, je výsledek hlasování spíše náhodou. Většina výrobců totiž působí i v jiných evropských zemích, kde je poměr jejich sil mnohdy opačný, tudíž i zájem na zákazu bývá různý. „Pan Janeček svůj návrh nekonzultoval s žádnou tabákovou firmou, jen převzal směrnici EU, která byla v říjnu 2000 anulována,“ soudí Vavřík.
