Podle Britů se Brusel zbláznil a zaslouží si výprask Davidu Cameronovi zatím všechno v životě vycházelo, takže při vyhlašování referenda o vystoupení Británie z EU si možná jen řekl, že si ještě jednou zariskuje.
Průzkumy naznačují, že jeho sázka potěší asi tak třicet milionů obyvatel britského souostroví a jednoho Donalda Trumpa. Zbytek Evropy a Severní Ameriku čeká kocovina.
Cameron se v posledních týdnech činil, jak uměl, jeho europtimistické křídlo konzervativců vedlo kampaň s nasazením a solidními argumenty. Jenže v divokých časech připomínajících trochu 30. léta je to málo. Referendum rozhodne masa lidí, jejíž profil demografové z různých průzkumů vydestilovali takto: je jim nad 50 let, žijí v severní, jižní a východní Anglii (Londýn, Skotsko a severní Irsko chtějí v EU setrvat), mají nízké vzdělání, čtou bulváry The Sun a Daily Mail a chtějí svoji zemi zpátky.
Hlavní slogan tábora exit“, jímž předáci Boris Johnson, Michael Gove a Priti Patelová spolehlivě přebili každý racionální argument, zněl takto: Převzít kontrolu.“ Kontrolu nad imigrací, kontrolu nad hranicemi a kontrolu nad zemí. Divákům telenovel vůbec nevadilo, že skutečným autorem sloganu je Nigel Farage z UKIP.
Intelektuál Gove vynalezl ještě vlastní úderné sousloví, jímž se vetřel do přízně lidu: Dost bylo odborníků.“
Teď stoupnou mzdy
Bez odborníka byste nekoupili ani dům,“ lamentoval David Cameron v deníku Guardian, ale klidně uděláte rozhodnutí, které změní život celé generaci mladých Britů?“ Premiér ovšem přesvědčoval přesvědčené, devět z deseti čtenářů Guardianu podporuje setrvání v Unii.
I tak to mělo smysl OE vůdce labouristů Jeremy Corbyn (sám europesimista) kampaň z větší části sabotoval a mladé kosmopolitní a líné Brity k urnám nic netáhlo.
Přitom jen jejich hlasy mohou výsledek ještě zvrátit OE snad kromě hlasů dvou mi lionů expatů žijících ve Španělsku, Francii, Německu nebo třeba v Praze.
Venkovská a maloměstská Anglie se už rozhodla. Její uvažování je podle průzkumů následující: Za své peníze nedostáváme z Bruselu dost. Po vystoupení z Unie stoupnou mzdy (přistěhovalci z východní Evropy je drží uměle nízko), poklesnou nájmy (přistěhovalci z východní Evropy je drží uměle vysoko) a možná zdraží potraviny OE ale aspoň budou domácí.
Každý středně vzdělaný člověk ví, že imigrantů ubude jen nepatrně a státní kasa utrpí masivně, zrovna Daily Mail to ale moc nezdůrazňoval. Ani to, že Británie není Švýcarsko, které s polovičními náklady participuje na společném evropském trhu (a taky umožňuje volný pohyb osob), ale i kdyby byla, úspory nenahradí náklady. Čísla zastánce exitu ovšem nezajímají.
Dost bylo integrace
Jediné číslo, které zajímá Borise Johnsona, je Downing Street č. 10,“ řekla v televizní debatě ministryně Amber Ruddová, a nahlas tak pojmenovala tragikomickou dimenzi referenda, o níž každý ví. Více než o osobní přesvědčení tu jde o nenaplněné ambice.
Abychom byli spravedliví, není pravda, že pro vystoupení ve čtvrtek zvednou ruku jen hloupí venkované. Mnoho vzdělaných Britů je ochotných připustit, že 40 let členství Spojenému království ekonomicky výrazně pomohlo. Dnešní projekt je ale něčím jiným, než čím byl v roce 1973, říkají.
Mají dost měnové unie nebo OE nedej bože OE sociální unie, příčí se jim slovo integrace.
Evropa si podle nich říká o výprask a také jej dostane. A to i kdyby nakonec výsledkem bylo těsné zůstat. Sbohem, poblouzněný kontinente, nemusíš děkovat.
O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz
