Společnosti Google a Facebook podniknou kroky proti zpravodajským webům, jež zveřejňují zkreslený a lživý obsah. Pomocí inteligentních algoritmů takové portály vyfiltrují a následně odstřihnou od svých reklamních nástrojů. Postižené weby tak přijdou o důležitý zdroj příjmů. Technologické firmy svým krokem reagují na kritiku, jež se na ně kvůli údajnému vytváření prostoru pro šíření falešného obsahu v poslední době snáší.
Nová politika Googlu se týká reklamního nástroje AdSense. Ten umožňuje zájemcům umisťovat reklamní texty na miliony stránek, jež jsou součástí sítě Google, a pro mnoho webových provozovatelů tak představuje hlavní zdroj příjmů. A právě tomu chce nyní populární vyhledávač některým webům zabránit tím, že je od AdSense a z něj plynoucích výnosů odřízne.
Většina webů by se tak mohla dostat do existenciálních potíží, jelikož jejich činnost je na příjmech z reklamy finančně závislá. „Peníze z inzerce bývají často hlavním hnacím motorem falešných webů. Podobné kroky by tak jejich šíření mohly zamezit,“ vítá změnu v reklamní politice Fil Menczer, profesor informatiky na Univerzitě v Indianě, jenž se šířením lživého obsahu dlouhodobě zabývá.
Utáhneme kohoutky
„Do budoucna hodláme omezit poskytování reklamy na stránky, které zveřejňují zavádějící a lživý obsah nebo překrucují a zamlčují informace o svém provozovateli a účelu,“ uvedla mluvčí Googlu Andrea Faville v oficiálním prohlášení. Omezení přístupu k AdSense však neznamená, že by Google vyřadil falešné zprávy se svého vyhledávače. Hlavní motivací firmy je zabránit tomu, aby její reklamní systém napomáhal takové weby financovat.
Již nyní používá Google kombinaci inteligentního učenlivého algoritmu a lidského úsudku k tomu, aby blokoval svůj reklamní nástroj například na stránkách s pornografií či násilím. Systém nejdříve každý web, jenž se o služby AdSense uchází, prověří a i v případě zařazení do své sítě jej nadále monitoruje. Dá se tak předpokládat, že na podobné bázi bude fungovat i filtr na falešné zpravodajství.
Ke kroku Googlu se přidala také sociální síť Facebook. Ta ve svých reklamních pravidlech výslovně uvedla, že stávající zákaz klamného a zavádějícího obsahu se vztahuje také na falešné zpravodajství. Ani v případě Facebooku to však neznamená, že by měl lživý a zkreslující obsah ze sítě zcela zmizet. Také zde je změna namířena primárně na inzerci, falešného obsahu sdíleného samotnými uživateli na jejich kanálech se nedotkne, připomíná agentura Reuters.
Trumpova balkánská buňka
Kroky obou gigantů přichází v době, kdy technologické společnosti provozující vyhledávače a sociální sítě čelí nařčení z toho, že umožňují šíření falešných a zlomyslných zpráv, čímž přispívají k extremizaci společnosti. Podle některých názorů tak například zapříčinily i neočekávanou mobilizaci voličů Donalda Trumpa, a de facto tak přispěly k jeho vítězství v amerických prezidentských volbách.
Například na Facebooku se během předvolebního boje objevily stovky pomlouvačných a lživých zpráv namířených proti Hillary Clintonové, jež se na světově nejrozšířenější sociální síti šířily rychlostí blesku. Jak se později ukázalo, za těmito zprávami stála skupina makedonských teenagerů. Ti založili nejméně 140 webů s názvy jako WorldPoliticus, USADailyPolitics či DailyNewPolitics, které zaplnili falešnými zprávami primárně z americké politiky. Tyto „hoaxy“ poté šířili prostřednictvím Facebooku, přičemž z každého kliknutí na odkaz inkasovali peníze z reklamy. „Založil jsem stránku jako jednoduchý způsob k vydělání peněz,“ prozradil svůj jediný motiv k šíření lživého obsahu sedmnáctiletý zakladatel webu DailyNewPolitics.
Facebook se tak ocitl pod palbou kritiky za to, že šíření podobných, zpravidla protrumpovských zpráv nijak nezabránil, čímž mohl notně zamíchat i samotnými výsledky voleb. Zakladatel a výkonný ředitel Facebooku Mark Zuckerberg se však proti takovým názorům důrazně ohradil. Argumentoval, že více než 99 procent toho, co uživatelé na sociální síti vidí, je autentický obsah. „Je tak extrémně nepravděpodobné, že by hoaxy na Facebooku nějakým způsobem výsledek volby ovlivnily,“ uvedl v neděli Zuckerberg.
Kdo vlastně vyhrál?
Podobné kritice se kvůli chybě ve vyhledávacím algoritmu nevyhnul ani Google. V době po sečtení hlasů amerických voleb totiž jeho vyhledávač při zadání hesel jako „final election numbers“ (konečné výsledky voleb) či „who won the popular vote“ (kdo získal více hlasů) zobrazoval na prvním místě blog s názvem 70news. Ten je provozován prostřednictvím open source platformy Wordpress a jeho obsahem jsou neověřené a v některých případech klamné zprávy. Web například uváděl, že Donald Trump získal nikoliv jen více volitelů, nýbrž také vyšší absolutní počet hlasů než jeho demokratická sokyně. Ve skutečnosti však Hillary Clintonová získala o zhruba 670 tisíc hlasů více.
Zástupci Googlu se následně omluvili a uznali, že sofistikovaný vyhledávací algoritmus, jenž posuzuje relevanci stránek „pomocí stovek proměnných,“ tentokrát chyboval, když zařadil pochybný web do popředí vyhledávání. „Cílem vyhledávače je nabídnout uživatelům co nejrelevantnější a nejužitečnější výsledky. V tomto případě se to evidentně nepovedlo. Nadále však pracujeme na tom, aby se naše algoritmy zlepšovaly,“ řekla tisková mluvčí Googlu společnosti CBS News.
Dále čtěte:
Google se brexitu nebojí. V londýnském ústředí vytvoří 3000 nových míst
Cenzura, nebo boj o data? LinkedIn je jen začátek
Na sociálních sítích budu mnohem zdrženlivější, slibuje Trump
