Americká technologická společnost Google se rozhodla podpořit satelitní projekt, v rámci kterého bude ve spolupráci s neziskovou globální klimatickou skupinou Environmental Defence Fund dohlížet na světové hladiny metanu. Právě jeho emise totiž dle vědců drasticky přispívají ke globálnímu oteplování.
Zmíněný plyn vzniká třeba jako vedlejší produkt zemědělské výroby či při likvidaci odpadu, přičemž Google se konkrétně zaměří na emise v ropných a plynárenských závodech, v jejichž případě dochází k pálení metanu či jeho vypouštění do ovzduší. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) byl ropný průmysl v roce 2021 odpovědný asi za 40 procent emisí uvedeného alkanu.
Zjistíme, ale nepovíme
Satelit bude obíhat Zemi z výšky 300 mil (asi 480 kilometrů) a za jediný den tak učiní hned 15krát. Mapovat modrou planetu mu navíc pomůže umělá inteligence. Právě ta bude zachycená data zpracovávat a používat k vytvoření „metanové Google mapy“, pomocí které bude následně možné úniky plynu identifikovat.
Na druhou stranu, pokud k úniku skutečně dojde, veřejnost se o něm možná vlastně ani nedozví. „Naším úkolem je zpřístupňovat informace,“ uvedl web BBC s odkazem na neziskovku. A ty budou mít podle ní k dispozici vlády a regulační orgány jednotlivých zemí, přičemž jak s nimi naloží, bude výhradně na nich. Navíc platí, že mapa Googlu nebude odpovídat reálnému času – data bude satelit odesílat každých pár týdnů.
V současné době neexistuje žádné mezinárodní pravidlo týkající se kontroly emisí metanu. Evropská unie se nicméně již dohodla na souboru návrhů, které se zaměřují na jejich snížení. Například v uhelném sektoru bude spalování uvedeného plynu v členských státech zakázáno od roku 2025.
Nejedná se přitom o první technologii, která se na mapování metanu soustředí. V roce 2017 vypustila Evropská kosmická agentura podobný satelitní přístroj s názvem Tropomi. Na rozdíl od současného satelitu se však soustředil i na další stopové plyny v atmosféře. Mise měla být aktivní minimálně po dobu sedmi let, což tedy znamená, že by teoreticky mohla skončit už letos.
Dvojnásobné emise, hlavně lidskou vinou
I přes snahy o sledování metanu zůstávají jeho hladiny znepokojivě vysoké. Podle NASA se za posledních 200 let více než zdvojnásobily, přičemž z 60 procent je na vině lidská činnost. Velký dopad v tomto ohledu mají také hospodářská zvířata, konkrétně třeba krávy, jejichž říhání a větry obsahují nemalé množství metanu.
V roce 2020 zveřejnila americká Agentura pro ochranu životního prostředí zprávu, podle níž by jedna kráva mohla ročně vyprodukovat mezi 154 a 254 librami (necelých 70 až 115 kilogramů) onoho plynu. Což je poměrně děsivé číslo, když si vezmeme, že na světě jich žije asi 1,5 miliardy. Množství skotem produkovaného plynu se v současné době snaží snížit třeba firma Rumin8, která se soustředí na vývoj syntetického krmiva z červených mořských řas, jež má vznik metanu v kravských žaludcích výrazně omezit. Nápad loni podpořil i miliardář Bill Gates.
Ačkoli má nová technologie přinést v oblasti produkce metanu větší transparentnost, otázkou je, jak moc bude v praxi nápomocná. Satelity jsou sice pro hledání opravdu masivních producentů zmíněného plynu ideální, problém ale nastává v okamžiku, kdy mají identifikovat více rozptýlených zdrojů, jako jsou právě oblasti zemědělské výroby. Taková ložiska totiž nemusí být snadné odhalit.
