Ozvěny jsou přitom slyšet i v pražské kotlině, která by užila i dobré zprávy. Třeba že se na šestý pokus snad konečně dočká infrastrukturního projektu, který může být klíčem k rozvoji celého širšího centra. Jak už tušíte, řeč je o spojení sletištěm po dráze a soudě podle rozhovoru týdeníku Euro s hlavním inženýrem projektu, tentokrát by to mohlo vyjít. Nebude to zadarmo, v dnešních cenách je kalkulace na čtyřiceti miliardách korun, neboť koleje povedou pod povrchem, protože jinak by to ani na velkém magistrátu, ani na radnici dotčených městských částí neprošlo ani náhodou. Dá-li bůh, jezdit by se mohlo za deset let. Možná…
I nespuštěný blok jaderné elektrárny může být k něčemu užitečný a fakt, že nedodal do sítě ani kilowatthodinu proudu, je ve skutečnosti velkou výhodou. To když se technologie kanibalizuje pěkně po částech, aby neskončila potupně ve šrotu, ale našla život po životě u zájemců o nikdy nepoužitá zařízení z Česka, Maďarska a Ukrajiny. Jasně že nakupují se slevou, ale koneckonců proč ne. I samotné know-how s demontáží je cenné a zpeněžitelné. Přečtěte si reportáž z Greifswaldu nedaleko Baltského moře v bývalém východním Německu.
Využít tepla z elektráren pro pěstování rajčat, okurek nebo paprik ve sklenících fakt není nový nápad, určitě si vzpomenete na záběry banánovníků ze skleníků na geotermální energii na Islandu, kterým zdatně sekundovala sovětská skleníková hospodářství kdesi za polárním kruhem, ba i u nás za starého režimu.
Když hledáte, kde se vzal ten důvod renesance skleníků v Česku, pak to není ani oprášením starých dokumentů novými podnikateli, ani snahou o využití tepla, které by jinak končilo v chladicích věžích, ani výstavbou na brownfleldech, ani zkracováním vzdáleností - ale dotací na výstavbu skleníků. Bez nich ani exmanažeři z ČEZ slunce a levnou pracovní sílu v Maroku neporazí.
To, že někde svítí a hřeje zadarmo a voda je teplá i bez potrubí z elektrárny, neznamená, že se tam dobře žije. Kuba prožívá další díl seriálu o „zvláštním období míru“ a jasně, že ztráta dotujícího přítele a zakleknutí starého nepřítele je opět hlavní zápletkou. Jak se dočtete, nebaví je to ani trochu. Jaký div. 0
