Nedaleko Olomouce, kdysi hlavního města Moravy, se nachází hlavní město světové výroby hi-fi gramofonů. Zhruba desetitisícová Litovel získává tento status díky firmě SEV Litovel, která vyváží tolik gramofonů, že jejich počet více než třikrát převyšuje počet obyvatel města. Nechybělo přitom mnoho a v Litovli se přes tradici této produkce nevyrobila ani jedna jehla k přehrání vinylových desek. Díky odvaze majitele a ředitele společnosti Jiřího Mencla je ale všechno jinak.
„V oblasti hi-fi, kam naše výrobky spadají, jsme asi největší na světě. Je sice pravda, že v Číně gramofony produkují v daleko větších sériích, nejde ale o hi-fi kategorii,“ říká Mencl, který si letos v soutěži Podnikatel roku odnesl ocenění za Olomoucký kraj.
Riskem za úspěchem
Kdyby se Jiří Mencl držel jako příslovečný švec svého kopyta, nejspíše by výroba gramofonů skončila s rozhodnutím dřívějšího majitele závod uzavřít. Mencl totiž vystudoval vysokou školu slévárenství a svou kariéru začal v Uničovských strojírnách. Po roční praxi získal jedno z vedoucích míst na ekonomickém oddělení, kde rozšiřoval své ekonomické znalosti. V roce 1993 pak vyhrál konkurz na ředitele bývalé Tesly Litovel, kterou tou dobou vlastnila společnost ETA Hlinsko. Ta do továrny převedla výrobu některých domácích spotřebičů a produkce gramofonů, kterých Tesla v dobách největšího rozvoje vyráběla až 200 tisíc ročně, se dostávala stále více do pozadí.
„Po rozpadu RVHP se prodej gramofonů neustále snižoval, nejhorší byly roky 1997 a 1998, kdy se výroba pohybovala mezi pěti a šesti tisíci kusy ročně. Tehdy jsem musel vedení Ety přesvědčovat o udržení jejich výroby. Sortiment gramofonů nezapadal do jejich podnikatelských záměrů. O rok později se ale představenstvo stejně rozhodlo podnik uzavřít,“ vysvětluje Mencl.
Místo aby svým nadřízeným rozhodnutí odkýval a hledal si jiné místo, začal s nimi vyjednávat o odkoupení objektu, technologií, materiálu a dokumentace pro výrobu gramofonů a dílců pro automobilový průmysl. Jednání se zdařila a vznikla SEV Litovel. „Samozřejmě jsem tehdy šel do velikého rizika, ale já své vizi věřil. Přijal jsem 150 lidí, ale začátky především v oblasti financování nebyly vůbec jednoduché. Banky podnikům bez historie peníze nepůjčovaly,“ přibližuje podnikatel.
Narážky na rozdíl mezi jeho původním zaměřením a aktuální praxí ho ani trochu nezaráží. Má na ně vcelku lakonickou odpověď: „Pro úspěšné podnikání významné teoretické znalosti nestačí. Úspěch je většinou založen na odvaze, tvrdé práci, znalostech, selském rozumu, ale i štěstí,“ říká. A evidentně se mu všeho dostávalo.
Hlavní je obřad
Poptávka po gramofonech z dílny SEV Litovel se začala zvedat i díky partnerství Menclovy firmy s rakouskou společností Audio Systems, která zajišťuje prodej litovelských zařízení pod značkou Pro-Ject. Během loňského roku se do celého světa prodalo 39 tisíc gramofonů. „Zlaté éry Tesly v prodejích už asi nikdy nedosáhneme. Dnes podnikám v menším měřítku, než to bylo tehdy. Na druhé straně ale takových padesát tisíc gramofonů za rok není nedostižnou hranicí,“ doufá Mencl.
Člověku se až nechce věřit, že by si gramofon našel cestu k tolika zákazníkům, když většina lidí dnes poslouchá muziku ve formátu MP3 v co nejmenších přehrávačích nebo mobilních telefonech. Ostatně magnetofonové kazety, které si člověk rovněž mohl vzít i s populárním walkmanem s sebou kamkoli, už dávno vzaly za své. Dnešní teenageři si gramofon spojí spíše se zábavou v klubu a s dýdžeji. Pozoruhodné ovšem je, že právě pro ně SEV Litovel nevyrábí.
„Oni potřebují přímý náhon a naše výrobky mají řemínkový pohon. Našimi zákazníky je v podstatě malá skupinka nadšenců, kteří preferují vinylové desky. Poslech z moderních zařízení považují za příliš dokonalý, studený až sterilní. Pouštění gramofonu je pro ně obřad – vzít desku, očistit prach, dát jehlu přenosky do drážky. To je také úplně jiný pocit než volit skladbu tlačítkem dálkového ovladače,“ přibližuje své zákazníky Mencl.
Koníček proti krizi
Gramofonový obřad si oblíbili i někteří Češi, i když zhruba tři sta gramofonů ročně se v pětatřicetitisícové výrobě SEV ztrácí. Ze světového zhruba dvousettisícového trhu hi-fi gramofonů si ale firma ukusuje řádný kousek, který z ní dělá jednoho z největších producentů „přehrávačů desek“. Její přístroje se vyvážejí do více než šedesáti zemí všech kontinentů. K největším trhům pro litovelskou továrnu patří Německo, Anglie a USA. A přestože jsou hudební přehrávače věcí zbytnou, finanční krize na těchto trzích Menclově firmě nijak zvlášť velkou ránu nezasadila. „Poptávka sice poklesla, ale jen nepatrně. Gramofon není tradiční zboží, lidé si ho kupují jako svůj koníček. A na ten budou mít peníze vždy. Navíc vyvážíme do celého světa, takže když klesla poptávka v Evropě, Amerika už navyšovala objednávky,“ říká podnikatel.
Hudební fajnšmekři, kteří si užívají poslechu vinylových desek, do svého koníčku musejí něco investovat. Pultová cena gramofonů začíná na 200 eurech, což je v přepočtu zhruba pět tisíc korun. Levnější verze se samozřejmě prodávají nejvíce. Nedostatkem zájmu ale netrpí ani top modely, jejichž cena se pohybuje okolo sedmi tisíc eur. > Takový gramofon za zhruba 173 tisíc korun se pak může pochlubit například použitými masivními materiály, exotickými dýhami a leštěnými prvky.
„Na systému přenosu zvuku se toho nedá moc změnit, i montáž gramofonů zůstává ruční záležitostí. Ale během těch dvanácti let jsme investovali i do vývoje nových produktových technologií. Na nových modelech využíváme takové ,fajnovosti‘, které nám dávají náskok před konkurencí. Například jsme byli první s použitím celokarbonového ramene,“ dává příklady vylepšení Mencl.
Jinak jsou jeho zákazníci spíše – a jak jinak – konzervativní. I když je design důležitý, protože novinky se lépe prodávají než okoukané typy, jsou pro ně důležité parametry gramofonů, užitné vlastnosti a cena. Plusem je pak i to, že gramofony mají delší životnost než jiná elektronika.
Rekord překonáme
SEV Litovel, pro níž pracují zhruba dvě stovky lidí, nevyrábí jen gramofony. Zhruba dvacet procent produkce firmy představují dodávky pro automobilový průmysl, pro nějž vyrábí ostřikovací systémy a elektroniku pro naklápění světlometů. Mezi partnery Menclovy firmy v tomto odvětví patří společnosti Hella, Zetor, Tatra a Škoda. Nejmenší část výroby pak tvoří další koníček pro „hračičky“ – světovému výrobci vláčků Märklin litovelská továrna dodává rotory, statory a cívky. Zatímco s růstem automobilového průmyslu roste i poptávka po výrobcích z Litovle, v případě dodávek pro německého výrobce vláčků došlo v posledním roce k poklesu.
Těžištěm výroby ale pořád zůstávají gramofony. A těm Jiří Mencl věří. Podle jeho zkušeností z výstav gramofony stále zajímají i mladé lidi, i když by mohli před deskami dávat přednost dnes už levnějším CD nebo kvalitnějším a ještě levnějším skladbám v MP3. „Logicky měl gramofon s nástupem CD techniky skončit. Ono to ale vypadá, že dříve skončí CD a gramofon přežije,“ říká. Tržby jeho firmy loni vzrostly o osm procent a společnost dosáhla zisku, stejně jako každým rokem. „I proti loňskému rekordnímu roku poptávka za letošní první čtvrtletí vzrostla. Věřím, že co do počtu vyrobených i prodaných gramofonů loňský rekord překonáme,“ neskrývá optimismus Mencl.
ČLÁNKY DO MAILU