Golf je sport noblesní a tak vyžaduje i doprovodný servis na patřičné úrovni. To se - kromě ostatního - týká i restaurací v golfových klubech. Pověst jedné z nich, a to v areálu Hostivař, brzy po otevření pronikla do široké veřejnosti. A byla to pověst dobrá, hovořila o podmanivém interiéru i velice slušné úrovni tamní kuchyně. A tak jsem sice bez holí, míčků a všech těch propriet, o to však zvědavější na představení, které sehraje kuchař a celý personál, do Hostivaře vyrazil.
V interesantní stavbě uprostřed příjemného kousku přírody jsem v recepci nasměrován do restaurace. Její dvě stěny jsou zcela prosklené, další, podél které je tažen z mléčného skla pojednaný bar, má ornamenty zdobený háv barvy červeného zlata. „Dvouoká“ svítidla v barevných skleněných širmech jsou spuštěna nízko nad spoře založené stoly. Tmavé dřevo desek ladí s podobně tónovanou podlahou, celek doplňují zvláštní rostliny v truhlících, také dřevěných. Ze dvou materiálů vyrobená mělká křesílka jsou spíše pohodlná než kdovíjak vzhledná. Zvláštností prostory je možnost jednoduchým způsobem od sebe oddělit stoly či skupiny stolů. A to pomocí poloprůhledných bílých závěsů. Pravda, trochu to připomíná nemocnici s plentami mezi postelemi (i vzhledem ke sterilní bělosti látky), ale získáváte tak pocit soukromí. Prvním pocitem z interiéru je jistý chlad, čišící z převahy bílé, opálově prosvětleného čela baru i oněch mobilních přepážek. Ovšem když skrze skleněné stěny vtrhne do lokálu zeleň sluncem ozářeného trávníku, hustého a hebkého jako krtčí kožíšek, dostane interiér oživující a přívětivou injekci. Rovněž prolamovaná střecha nad venkovní terasou přidává do atmosféry něco zvláštně konejšivého. I trochu jitřícího, ono bělostné křídlo nad stoly zahrádky je totiž barvou andělské a tvarem ďáblovo.
Protože kuchyně končí brzy a připozdívá se, je mi doporučeno zvolit si všechny chody naráz. Takže objednávám mušle Imperiál, vařené v bílém víně, česneku a bylinkách, hovězí roštěnou z mladých býků s palačinkou plněnou lilkem a tvarohem, tomatovou omáčkou a bazalkovým pestem a gratinované maliny s vodkovým creame-fraiche (názvy jsou přesně opsány z lístku).
Číšník, příjemný a pozorný, možná jen o kapku familiárnější v projevu (snad jde o zvyk z častého styku s příslušníky klubu, tedy domácími), odešel s objednávkou a já se naposledy pokochal exteriérem, zpola již utonulém ve tmě.
Pak nastal první zádrhel. Přede mnou na talíři nejsou mušle, které jsem si přál, ale rovnou hlavní chod. S vrchním se oba snažíme vzít vinu za chybu v komunikaci na sebe, v duchu ale asi oba máme svou pravdu. Trochu rozmrzen - na „imperiálky“ jsem se těšil - se pouštím do hlavního tématu večeře a skrytě doufám, že budu odškodněn jeho kvalitou. Z ostře antukové hladiny omáčky se tyčí tři robustní sloupky palačinkových rolek a na nich přes sebe překřížené spočívají dva plátky hověziny. Jsou posněžené krystalky hrubé soli a z mezery mezi nimi jako z polootevřených úst ční vzhůru velký bílý jazyk z plátku lilku.
Bořím prostou a vcelku vzhlednou kompozici a požívám prvé sousto. Maso je udělané tak, jak jsem si přál, uprostřed je růžové jako dnes módní pánské košile a plné šťáv. V chuti je hodně přírodní, sůl jen konturovala přirozenou chuť, nijak se s ní neprala. To ovšem vyvolalo trochu chaosu v další chuťové skladbě. Roštěná byla až příliš jemná na ostrou, dílem až panovačnou chuť omáčky a nestačila jí. Ani palačinka se s masem příliš nespřátelila. V ní samé se o taktovku ucházel tvaroh s lilkem a výsledkem byl prazvláštní projev, trochu hořkokyselý. Na maso se tento výraz opět vrhal ve snaze - celkem úspěšné - odsunout jeho chutě na druhou kolej. Bazalka se sice o slovo horlivě hlásila, vyvolána však nebyla. Celek vyzníval trochu pocuchaně. A opět jsem zaznamenal to, co se mi občas stává a čemu jsem dosud nepřišel na kloub: dva plátky masa, evidentně z jednoho kusu, chutnaly každý jinak. Vlastně ne v chuti, ale v úpravě byl rozdíl. Zatímco jeden plátek hýřil šťávami a rozplýval se na jazyku, druhý byl o poznání tužší a téměř vysušený. Ne proto, že byl konzumován později, a tedy vychladlý, odkrajoval jsem z obou souběžně. Může to snad být tím, že ten později servírovaný na talíř je vystaven teplu o pouhých pár vteřinek déle?
Odčekal jsem si poměrně dlouhou dobu na profesně nedotažený debaras a po dalším čekání na dezert jsem ho začal zdolávat. Z krusty, na povrchu teplem zpuchýřkovatělé a sem tam do tmava zhnědlé, potměšile pomrkávalo z kalichu křehkých listů oranžové očko mochyně, jinde vzpínala své cípy vzhůru hvězdice seříznutá z karamboly. Maliny se objevily až po promíchání obsahu misky. Ač byly ryzí chuti a až důrazně adstrigentní, alkoholem nastavená smetana jim „obrousila růžky“ a uhladila ostrý akcent do přijatelné intenzity. Dravě se prosazoval citron a ve finále ho bylo až dost. Přece však celkový dojem vyzněl v příjemném doznění bez výraznější disharmonie.
Když jsem byl nucen oželet mušle, večeře rychle dospěla ke konci. Nebyl to smutný zážitek, ale ovlivněn pověstí, jíž se restaurace těší, jsem přece jen čekal o trochu více.
Zaplacená částka 494 korun není mimořádně vysoká. Vzhledem k tomu, že restaurace slouží zejména milovníkům golfu, tedy sportu, který je o odhadu a milimetrové preciznosti, měla by zdejší kuchyně i plac pracovat se stejným přístupem.
plus – soulad moderny s přírodou
mínus – drobné prohřešky v kuchyni i na place
Restaurace Golf Hostivař
Hornoměcholupská 565, 109 00 Praha 10
tel: +420 724 124 818, +420 777 274 428
e-mail: talijanova@golfhostivar.cz, www.golfhostivar.cz
Otevírací doba: Po-Ne: 08.00-23.00 (kuchyně do 22.00)
Počet míst: restaurace 60, letní terasa 65, klubové prostory 80
Druh kuchyně: mezinárodní
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Země původu nabízených vín: Česko, Francie, Chile, Itálie, JAR, Německo, Rakousko, Španělsko
Hodnocení restaurace:
jídlo 38 bodů z 50
servis 15 bodů z 20
nápoje 9 bodů z 10
prostředí 9 bodů z 10
kvalita / cena 8 bodů z 10
Celkem 79 bodů ze 100
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
San Danielská šunka - plátky sušené vepřové šunky s medovým melounem 50 g 150 Kč
Vaječná omeleta Golf se šunkou a sýrem, s listy různých druhů salátů 50 g 120 Kč
Thajská polévka s kuřecím masem, skleněnými nudlemi a bambusovými puky 65 Kč
Pacifické sépiové špagety s plody moře, se smetanovo-šafránovou omáčkou 160 Kč
Platýz s černým kořenem ve smetaně s bramborovým pyré a omáčkou z lesních brusinek 200 g 320 Kč
Opuncie salát - výběr listových salátů, zprudka opečený tuňák žlutoploutvý, křepelčí vajíčka a krájené kaktusové listy lehce pikantní) 80 g 220 Kč
Grilovaný králičí hřbet s listovým špenátem a bramborovými noky 160 Kč
Plátky svíčkové z mladých býků prokládané smaženými bramborovými chipsy, rucolou a omáčkou z červeného vína 200 g 420 Kč
Grilované novozélandské jehněčí kotletky bramborovým pure, zelený bylinkovým vinagretem, cherry tomaty a rucolou 350 g 480 Kč
Pečené kokosové kuře s chilli podávané s červenou kari omáčkou a zeleninovou rýží 200 g 220 Kč
I-Bone steak - americký steak s kostí marinovaný v chilli omáčce s čerstvými bylinkami 370 g 490 Kč
Vanilková Panacotta v gaspacho z čerstvých jahod, se strouhanou čokoládou 120 Kč
Výběr z vinného lístku:
Moët&Chandon Brut Impérial 1750 Kč
Sauvignon Blanc 2006 Znovín Znojmo 290 Kč
Chenin Blanc, Landskroon Estate, Paarl, JAR 350 Kč
Riesling QbA Trockem Pfalz, Dr. Burklin-Wolf 590 Kč
Gavi di Gavi La Scolca 790 Kč
Chablis 1er Cru Vaillons AOC Chateau de Viliers 990 Kč
Rulandské modré Cépage Nové vinařství 310 Kč
Barbera d´Alba D.O.C. Raimonda Fontanafreda 550 Kč
St. Emilion AOC Pavilon Cardinal 690 Kč
Rioja DOC Crianza Seleccionada Marques de Caceres 490 Kč
Vranac Podgorica Černá Hora 290 Kč
Cabernet Sauvignon Medala Real Santa Rita, Chile 790 Kč
