Uvolnění měnové politiky vystřelilo vzhůru akcie na vyspělých trzích
SVĚTOVÉ BURZY konečně dostaly pozitivní signál, který po sérii hlubokých pádů dlouho nepřicházel. Americký Federální rezervní systém (Fed), jenž ve Spojených státech plní úlohu centrální banky, minulou středu nečekaně a agresivně snížil klíčové úrokové sazby o polovinu procentního bodu. Šéf měnové politiky Alan Greenspan, který je považován za nejmocnějšího finančníka světa, tak učinil již počtvrté za poslední čtyři měsíce (další informace str. 54–55). Svým krokem naznačil rostoucí obavy z rychlého přechodu ekonomiky do recese. Zároveň ale zesílily kritické hlasy proti americkému centrálnímu bankéři. Experti mu vyčítají, že loňskou neobratnou politikou způsobil nynější směřování země a globální ekonomiky k poklesu.
„Alan Greenspan všechny dokonale překvapil, což je u něj celkem neobvyklé, komentoval rozhodnutí Branislav Gál ze společnosti BH Securities. FOMC (Federal Open Market Committee), výkonný orgán Fedu, rozhodl na svém neplánovaném zasedání o snížení referenční úrokové sazby na 4,5 procenta. Členové FOMC, kterému Greenspan předsedá, rovněž zmírnili o půl procentního bodu diskontní sazbu, a to na čtyři procenta. Uvolnění měnové politiky ve Spojených státech přišlo několik týdnů před regulérním zasedáním FOMC, jež se má konat až 15. května. „Referenční sazby tak klesly na nejnižší úroveň od roku 1994 a pohybují se pod klíčovými mírami v eurozóně, poznamenává analytik brokerského domu Atlantik finanční trhy Radek Schmied.
Wall Street v šoku.
Fed podle oficiálního prohlášení vedl k razantnímu opatření viditelný trend oslabování kapitálových výdajů velkých domácích společností. Ty v posledních dnech oznamovaly citelná propouštění zaměstnanců a centrální bankéři dostali strach, že by významní manažeři svým šetřením mohli americkou ekonomiku silně zpomalit (EURO 162001). „Cílem je pravděpodobně zastavit masivní redukce pracovních míst, posílit kapitálové výdaje jednotlivých společností a obecně zvýšit optimismus managementu firem v další růst ekonomiky, který je v současnosti nejnižší od recese v roce 1980, říká Petr Sedlář z BBG. „Momentálně se spekuluje, zda Fed už vystřílel všechny náboje, nebo si ještě něco nechal na polovinu května, dodává Gál. Zpráva zasáhla kapitálové trhy v době, kdy na ně dopadaly negativní informace od dalších technologických společností, které varují před svými nižšími než očekávanými zisky v příštích měsících. Překvapivá změna sazeb ve Spojených státech vyvolala nákupní horečku na všech vyspělých světových burzách. Obchodníci vítali Greenspanova slova s euforií. Moderními technologiemi přeplněný index Nasdaq Composite ve zmíněný den vylétl o 8,1 procenta a přehoupl se zpět nad psychologickou hranici dvou tisíc bodů. Indikátor Standard & Poor s 500, který zahrnuje pět set největších amerických společností, posílil o čtyři procenta. Tržní hodnota akcií ve Spojených státech díky oživení hlavně v minulém týdnu, vzrostla od čtvrtého dubna o téměř 1,5 bilionu dolarů. Greenspanovo oznámení jim přidalo několik miliard. Investoři v Paříži, Londýně a Frankfurtu také poslali nejvýznamnější indexy směrem vzhůru.
Kritika sílí.
Greenspan je přesto kritizován, že udržel úroky tak dlouhou dobu vysoko. Se zpřísňováním měnové politiky začal před dvěma lety a pokračoval až do konce loňského roku. Podle některých expertů měly vysoké sazby smysl v prvním pololetí 2000, kdy hrubý domácí produkt USA rostl o pět procent. Nejmocnější bankéř, jehož slova způsobují na akciových trzích miliardové zisky nebo ztráty, však tehdy brzdu nepovolil, i když tempo růstu HDP spadlo na 2,2 procenta ve třetím čtvrtletí. „Zvýšení úrokové míry během let 1999 a 2000 o 1,75 procenta a její následné snížení o dvě procenta za necelé tři měsíce je technika plyn–brzda. Usvědčuje Fed, že nebojoval proti hrozbě inflace, ale s burzou, soudí Branislav Gál z BH Securities. „Greenspan vždy kritizoval investory za přehnaný optimismus. Ti jej vesměs ignorovali, a tak to byl paradoxně šéf centrální banky, který ve velké míře způsobil propad americké ekonomiky s globálními důsledky, domnívá se Gál.
Nejvíce budou ze změny sazeb pravděpodobně těžit investoři do cenných papírů bankovních a finančních domů. Bankám totiž nižší úroková míra zvýší prostor pro manévrování s rozdílem, který realizují mezi náklady peněz a jejich výnosy z úvěrů. Zároveň se mohou těšit na vyšší ochotu firemního sektoru zadlužit se, pokud dojde k zastavení poklesu hospodářství. Klasickými tituly, které obdobně pozitivně reagují na příznivější měnovou politiku, jsou akcie maloobchodních společností, technologie, biotechnologie a výrobci spotřebního zboží.
