Maďarská agentura pro výzkum veřejného mínění Tárki připravila premiéru Viktoru Orbánovi k poločasu jeho vlády překvapení. Vládní strana Fidesz je nejméně populární od drtivého vítězství v parlamentních volbách v roce 2010, opozice ji dohání, doširoka rozevřené nůžky se zavírají.
Politická a analytická obec přistupuje k tomuto výsledku rezervovaně, ba podezíravě. Nikdo ovšem nezpochybňuje velké množství nerozhodnutých: téměř polovina lidí neví, co se děje a kdo je tady vlastně machr.
Vládní komunikace obrovských ekonomických úspěchů, zejména v porovnání s nerozhodnou a zmatkující Evropou, už není doma dost přesvědčivá. Věří jí čím dál méně lidí, přestože se na ni vynakládá obrovská spousta energie. V tomto ohledu dnes Orbánova politika připomíná vládnutí Ference Gyurcsánye: vše je otázkou komunikace; jak to vystihuje maďarské úsloví, je třeba vymluvit lidem díru do břicha.
Zdá se ovšem, že už nepomáhá ani osvědčená dvojí řeč, tedy že se něco jiného říká v Bruselu a úplně něco jiného pro domácí obecenstvo. Do Bruselu se premiér chodí vesměs kát. Z EU pak nepřicházejí pro Maďarsko jen špatné zprávy. Nejnovější konvergenční program byl například přijat celkem dobře, snahu vlády držet deficit pod třemi procenty HDP Evropská komise oceňuje a ministři financí 22. června určitě zruší hrozbu zastavení peněz z eurofondů.
A přece doma Orbán vystupuje tak, že v Bruselu sedí samí takoví, kteří Maďarsku nepřejí. „Je třeba je obalamutit, taktizovat, nepoddat se jejich nátlaku a zvolit si vlastní cestu.“ Tak mezi svými premiér popisoval evropskou politiku při poločasovém hodnocení vlády.
Mluvil o „tanečním pořádku“ v diplomacii, o „umění politiky“, v jehož rámci je třeba ze sedmi bruselských návrhů kývnout na dva tři a další odmítnout, ale tak, aby to vypadalo, že jsme většinu návrhů vlastně přijali. Na toto veřejné přiznání podrazu nepřišla z Bruselu žádná odpověď, zřejmě proto, že tam už Orbána neberou vážně.
Čtěte také:
Orbán vede Česko do vlastní války s EU, Praha je proti
Orbán chce zpět půdu nelegálně prodanou Rakušanům
Orbán prý obvinil CNN, že ho chtěla svrhnout
A co sousedé? Před několika dny narazila na odmítnutí Orbánova iniciativa směrem k visegrádské čtyřce. Orbán chtěl, aby její státy společně čelily evropské krizi například tím, že ztíží velkým bankám odlévání prostředků ze středoevropských dcer. Okamžitě a negativně reagoval český premiér Petr Nečas.
Bezprostřední sousedé jsou zase bezradní ze sílící nostalgie Orbánovy vlády po meziválečném horthyovském období, v němž převládala politika revize trianonské smlouvy. Skutečně má Orbán pocit, že tento „naftalín“ překryje ztrátu oblíbenosti doma? Anebo že stačí dokola opakovat, že vše je dobré, vše je pěkné? Začíná to připomínat starý vtip, v němž strana a vláda říkají lidu: My chceme jen vaše dobro. A lid na to: Ale my si ho vzít nedáme…
Autor je spolupracovníkem redakce
