Revitalizace Chemapol Group
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr už není proti zařazení Chemapol Group do svého revitalizačního programu. Přitom před konkursem tuto možnost odmítal. Zdá se, že jej ovlivnily jiné argumenty než ty, které obsahuje analýza koncernu, již si je ho resort nedávno vyžádal a jejíž krácenou verzi nyní zveřejňujeme.
V březnu Grégr prohlásil, že pokud Chemapol nebo určitá část předloží životaschopný podnikatelský záměr, má šanci. Avšak dodal, že od spolumajitele podniku Radima Masného zatím žádnou koncepci neobdržel. Masný věc pouze konzultoval s náměstkem Robert em Sýkorou. Masný, který vlastní společně s Romanem Zubíkem zhruba 47 procent krachujícího Chemapol Group (ChG), Grégrův nový postoj přivítal. „Okamžitě využijeme všech možností, abychom mu mohli projekt (vyčlenění chemických výrob holdingu mimo ohrožení konkursem - pozn. redakce) předložit, uvedl před dvěma týdny Masný. Nicméně v rozhovoru pro týdeník EURO minulý čtvrtek sdělil, že zatím s ministrem nemluvil. „Projekt bude hotový až v pondělí 22. března, řekl Masný s tím, že poté se s Grégrem sejde. Masný počítá s tím, že kontrolu nad životaschopnými provozy by měla převzít nová firma Unichem, kde by po 33 procentech vlastnila Masného I. M. C. Burzovní společnost a IPB, 34 procenta by pak měla držet Konsolidační banka. Grégr doufá, že svůj stále negativní postoj k tomuto projektu přehodnotí i místopředseda vlády Pavel Mertlík. Grégr sice Masného projekt zatím neviděl, ale na jeho stole leží přesná analýza, ze které je jasné, že záchrana Chemapol Group s pomocí dalších peněz od státní Konsolidační banky se nevyplatí. Týdeník EURO má tuto „stručnou analýzu Chemapol Group , která byla zpracována „pro potřeby ministra průmyslu a obchodu Doc. Ing. Miroslava Grégra na základě pověření náměstka Ing. Roberta Sýkory , k dispozici. Z jejího textu ovšem nevyplý vá, kdo materiál vypracoval. Účelem zprávy bylo „kvantifikovat míru problému z hlediska ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jako zadavatele tak, aby výsledkem konkursu nebo jeho zastavení byla organizační a finanční restrukturalizace se zachováním výroby při ekonom ické zdůvodnitelnosti . Přeloženo do češtiny: Grégr chce vědět, jaké potíže by krach ChG přinesl státu a zda je nutné podílet se na jeho záchraně. Zájem státu při řešení problematiky skupiny Chemapol Group analýza roztřídila z hlediska makroekonomického, mikroekonomického, ale i z politického a sociálního. Ze zprávy vyplývá, že stát by neměl mít jediný důvod angažovat se při záchran ě Chemapol Group. Zdá se, že ministr Grégr myslí jinak.
ANALÝZA CHEMAPOLU
(březen 1999, určeno pro MPO)
Obrat skupiny AliaChem činí 0,78 procenta českého průmyslu, vytváří 0,76 procenta zaměstnaneckých příležitostí v průmyslu a 1,36 procenta exportu.
Přímé dopady z hlediska daňového nebudou vzhledem k vzájemným odečtům daní na vstupu a vzhledem k hospodářskému výsledku vyšší nežli 1,4 miliardy korun při úplném umrtvení činnosti, které však nemůže být výsledkem řádně prováděného konkursu.
Snížení odvodu daně ze závislé činnosti fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění by představovalo zhruba 0,8 miliardy.
Úhrnná aktuální výše úvěrové angažovanosti skupiny představuje 22,40 miliardy korun, Chemapol Group asi 5,37 miliardy a AliaChemu 5,32 miliardy.
Stát reprezentovaný FNM je akcionářem hlavních věřitelů skupiny Chemapol Group, tj. KOB, ČSOB a Komerční banky. Úhrnná výše jejich angažovanosti dosahuje zhruba 10,4 miliardy korun. Zástupci věřitelů s účastí státu představují ve věřitelském výboru vždy více než 50 procent hlasů a v případě „dobrovolné koordinace mohou výrazně ovlivnit průběh konkursního řízení.
Vzhledem k průměrné vyšší úrokové míře, tj. cca 9 procent p. a. v ČR, by úvěrové zatížení skupiny nemělo překročit 30 procent obratu, tj. 11 miliard korun skupiny Chemapol Group a 3,9 miliardy korun v případě AliaChemu.
Situace Chemapol Group je nestandardní. Atypická situace je způsobena průměrně nulovou až zápornou výnosovostí kapitálových investic.
Věřitelské investice, které jsou současně akcionáři, zabezpečují svůj pevný výnos úvěrovými smlouvami, které chrání finanční prostředky lépe nežli prioritní akcie, ale současně znehodnocují kapitálové investice akcionářů do té míry, že tyto věřitelské instituce odmítají kapitalizaci.
Rozdíl v reálných výnosech z kapitálové investice do akcií Chemapol Group a očekávaných výnosech z úvěru by byl zhruba 65-70 procent. Vzhledem k výše uvedenému je konkursní řízení racionálním krokem k řešení vzniklé situace. Ovšem jen konstruktivně řízený konkurs vedoucí k restrukturalizaci a splňující běžná ekonomická kritéria a nekopírující stávající situaci, kdy instituce „rády půjčují a nerady kapitalizují .
Z hlediska sociálního se nejedná o vážný problém. Konkursní řízení bude mít nulové sociální dopady. Minimalizace sociálních dopadů minimalizuje reálná politická rizika.
Možným rizikům je třeba bránit aktivním mediálním působením, a to především objektivním rozborem situace, zabraňujícím nevhodné medializaci lobbistickým skupinám.
K dalšímu snížení politických rizik povede neangažovanost státu při restrukturalizaci akcionářských podílů a oddlužování. Aktivní roli může stát hrát jen při stanovení podmínek a kritérií pro zrychlené odpisování u „špatných kapitálových či finančních investic.
Nutná restrukturalizace je plně v kompetenci akcionářů a věřitelů.
Nedoporučuji intervenční zásah státu při stávajících podmínkách.
Zásah státu lze doporučit při splnění standardních komerčních podmínek, tj. výnosnosti vloženého kapitálu v čase a předložení konečného řešení.
Doporučuji vyčlenění společností výrobního charakteru tak, aby při prodeji pohledávek byl stanoven diskont asi 30 procent a došlo k částečnému oddlužení. Míra úvěrového zatížení u skupiny AliaChem by neměla překročit 3,8 miliardy korun, jinak se jedná o odložení problému a účast státu je předčasná.
Alternativní řešení vyčlenění skupiny AliaChem při ponechání úvěrového zatížení zhruba 5,3-7 miliard korun může být jen kapitálovou operací odkládající řešení problému do doby dezintegrace skupiny na jednotlivé výrobní jednotky a jejich odprodej novým investorům. Dezintegrace skupiny AliaChem na jednotlivé výrobní podniky nemá technologické překážky a je možná.
