GRÉGR OPĚT MIMO MÍSU

Ministerstvo financí tvrdí, že nový plán je nepoužitelný

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr je držitelem smutného rekordu: v jeho materiálech pro vládu se často objevují úlety, které nerespektují znění tuzemských právních norem. V tomto duchu se nese i návrh na rozdělení ostravské těžební společnosti OKD, který má týdeník EURO k dispozici. K materiálu z 20. dubna poslalo minulé úterý 15. května ministerstvo financí připomínky, v nichž Grégrův elaborát rozcupovalo na kousky. Spory mezi ministrem financí Pavlem Mertlíkem a šéfem resortu průmyslu se na veřejnosti pravidelně přetřásaly již od prvních náznaků revitalizačního programu. Vize privatizátora Grégra. Materiál ministerstva průmyslu a obchodu navrhuj , aby Fond národního majetku, případně jiná zakladatelská organizace, založil státní akciovou společnost, na kterou bude převeden majetek utlumované části OKD. Po tomto převodu zůstane revitalizovaná těžební společnost, v níž budou zachovány současné majetkové poměry (FNM 45,88 procenta, Karbon Invest 49,22 procenta). Následně Fond národního majetku vyhlásí veřejný návrh na prodej státního podílu v OKD. Pokud o něj bude mít zájem majoritní vlastník těžební společnosti Karbon Invest, může ho získat výměnou za akcie, které drží s ním kapitálově spřízněný Metalimex v Sokolovské uhelné. Činnost státní útlumové společnosti má být hrazena ze státního rozpočtu doplněného finančními rezervami tvořenými na základě horního zákona z výnosu prodeje majetkové účasti státu v revitalizované části OKD a z prodeje majetku útlumu. Dopad na státní rozpočet je v materiálu odhadován na 33 až 40 miliard korun v letech 2000 až 2015. „Nelze jej hodnotit jako nově vzniklý požadavek, protože představuje rozsah útlumu a sociálně–zdravotních nákladů, které vycházejí z předchozích usnesení vlády, praví se v návrhu ministerstva průmyslu a obchodu. Grégr kabinetu doporučuje, aby jeho návrh schválil, „neboť zaručuje podmínky Evropské unie, že výlučným příjemcem dotací na útlum bude státní společnost . Materiál je nepřijatelný. Nejnovější invence z resortu průmyslu a obchodu se však k vládnímu jednání ani nedostane. Ministerstvo financí, které materiál připomínkovalo, ho totiž poslalo k přepracování. „Předložený materiál je jako celek nepřijatelný, a to nejen z hlediska předložení v dané podobě pro projednání ve vládě, ale i jako základ k případnému dopracování, uvádí resort financí ve svém komentáři z 15. května, který má týdeník EURO také k dispozici. Dodává, že návrh je zpracován bez jakékoliv vazby na příslušné právní předpisy. V rozporu se zákonem je například postup, kterým by měl Fond národního majetku založit akciovou společnost a do ní vkládat majetek z polostátní firmy. Rovněž návrh na převod výtěžku z prodeje akcií revitalizovaného podniku na účet státní společnosti je nerealizovatelný. Výnos z privatizace je totiž ze zákona majetkem Fondu národního majetku. V připomínkách se dále upozorňuje, že souběžné řešení restrukturalizace a privatizace povede k nepřehledné situaci a nejistotě pro případné kupce o tom, co vlastně bude v rámci akciového podílu v OKD nakupovat. Ministerstvo financí konstatuje, že návrh měl být připraven ve spolupráci s Karbon Investem. „Jen z pozice vlády nelze tuto problematiku rozhodovat. Proto považujeme za účelné ukončit jednostranné kroky, které jsou v případě ministerstva průmyslu a obchodu v protikladu k jeho přístupu k řešení otázek Mostecké uhelné, respektive Dolu Kohinoor, kde Fond národního majetku vůbec není akcionářem, varuje Mertlíkův resort. Za korunu? Ani náhodou! Grégrův v pořadí již několikátý návrh na restrukturalizaci OKD se s názorem Karbon Investu, za nímž stojí Viktor Koláček, Petr Otava a Jan Przybyla, shoduje jen v základním bodě: rozdělit OKD na činnou a útlumovou část. Ale už následující krok je prvním kamenem úrazu. Návrh Grégrova ministerstva totiž předpokládá převod utlumovaného majetku v účetní hodnotě 2,4 miliardy korun (viz tabulka) za symbolickou jednu korunu. Karbon Invest však tuto transakci považuje za nepřijatelnou. Vznikla by mu totiž řada daňových a dalších nákladů spojených s převodem majetku. Navíc, pokud by některý z drobných akcionářů podal na převod za korunu žalobu, ministerstvo financí předpokládá, že by měl reálnou šanci na úspěch. Aby OKD mohly odepsat převedený majetek, sníží o tuto částku hodnotu zvláštního likvidačního fondu. Ten slouží k účetnímu vypořádávání zůstatkové ceny likvidovaných dolů, a po operaci by v něm zbylo jen 0,7 miliardy korun. Proto v dalším sledu navrhuje resort průmyslu snížení základního jmění z dnešních 24,3 miliardy o 1,5 miliardy korun na úkor obou hlavních akcionářů a převod těchto peněz do likvidačního fondu na budoucí útlum dalších dolů. „Nelze očekávat, že vláda dá souhlas k tomuto snížení, které se má provést i na úkor Fondu národního majetku. Souhlasit nebude asi ani Karbon Invest či nový nabyvatel akcií OKD, zdůrazňuje Mertlíkův úřad. Další bod Grégrova materiálu navrhuje vydělit útlumový majetek rozdělením OKD. To by však Karbon Invest držel většinový podíl v obou nástupnických společnostech. V opačném případě by musel být stejně jako minoritní vlastníci vyplacen. Z říše snů je i návrh na odkup akcií drobných akcionářů (ti drží v OKD podíl 4,89 procenta). Mertlíkovi úředníci soudí, že by stál až 1,5 miliardy korun. Převádět – ale jak? Většinovému majiteli severomoravských dolů se nelíbí, že by se měly do státní společnosti převádět části dceřiných firem OKD Rekultivace či DPB Paskov. „Tyto návrhy se v materiálu ministerstva průmyslu a obchodu objevily znovu, i když jsme mysleli, že takové řešení je již dávno mimo hru, konstatoval Koláčkův tajemník Jiří Strnadel. V případě DPB Paskov totiž návrh počítá také s převedením práv na těžbu důlního plynu. Ministerstvo financí však upozorňuje, že těžba plynu se nelikviduje a dobývací prostor bude využíván dále. A například společnost OKD Rekultivace není ve stoprocentním vlastnictví těžební firmy, což případné převody ještě více komplikuje. Ministerstvo průmyslu počítá, že převedený majetek nebude zatížen dalšími závazky a že spolu s ním přejde i šest set zaměstnanců, kteří byli zařazeni do útlumu půl roku před schválením tohoto návrhu. Takový požadavek odporuje Obchodnímu zákoníku. Převod části podniku totiž neumožňuje vylučovat některá aktiva a závazky či přebírat jen některé zaměstnance. Připomínky ministerstva financí také upozorňují, že nejasnosti se kumulují v bodě, který navrhuje, že OKD by mohly za akcie státu zaplatit podílem v Sokolovské uhelné. Karbon Invest by ho totiž nejprve musel od Metalimexu koupit. Navíc, pokud by Fond národního majetku získal byť jedinou akcii Sokolovské uhelné, přesáhl by jeho podíl padesát procent a musel by vykupovat akcie od ostatních vlastníků. A to fond nemůže udělat. Dohoda v nedohlednu. Návrh na rozdělení OKD měl být hotov již v srpnu loňského roku. Obě strany, jak stát, tak i majoritní vlastník těžební společnosti Karbon Invest, předkládají čas od času vzájemně neprůchodné materiály, ale k jednomu jednacímu stolu si ještě nesedly. Například vloni v červnu vláda smetla se stolu variantu restrukturalizace dolů připravenou právě Koláčkovou skupinou. V závěru svých připomínek ministerstvo financí doufá, že přepracovaný materiál dostane vláda k jednání do konce letošního září. Karbon Invest, který je názoru, že Grégrův návrh se nedá použít ani jako základ, tak horlivý není. „Takto restrukturalizace a rozdělení OKD určitě vypadat nebude. Chystáme také některé varianty. Nejprve si ale musíme sednout společně k jednomu stolu a najít řešení, jež bude vyhovovat oběma stranám, zdůraznil Koláčkův tajemník Jiří Strnadel. Je přesvědčen, že konsenzus se určitě nenajde do červnové valné hromady OKD a vzhledem k problematičnosti řešení pravděpodobně ani do konce letošního roku. „Z rozhovoru s předsedou Fondu národního majetku Jiřím Havlem vyplynulo, že restrukturalizace OKD je tak složitá, že její vyřešení není bezprostřední záležitostí, dodal.